Tajemný noční i denní svět Afriky

Dvoudílný pavilon je bezvadný, protože se nemusí čekat až se setmí a mohou se zde pozorovat zvířata, která aktivují právě jen nebo především v noci. Mají k tomu své důvody. Někteří se tak lépe vyhnou predátorům a dravcům, hledají si nepřístupná místa ať už v korunách stromů nebo někde v dutinách, norách. Někteří se vyhýbají příliš vysokým denním teplotám nebo hledají potravu, kterou si během dne nemají možnost opatřit kvůli přítomné konkurenci příbuzných druhů.  K vidění jsou africké druhy hlodavců, šelem. Pavilon obývají také letouni, primáti, ale i plazi. Mnoho z nich vytváří velké kolonie, jiní zase žijí pouze v rodinách, někteří jsou striktní samotáři.

Pozorovat je možné myši tanzánské (Arvicanthis neumanni), myši zebrované (Lemniscomys barbarus), zmije gabunské (Bitis gabonica), myši nilské (Arvicanthis n. niloticus), krysy akáciové (Thallomys cf. loringi), myši čtyřpruhé (Rhabdomys pumilio), bodlinatky čadské (Acomys seurati), bodlinatky jihoafrické (Acomys spinosissimus), bodlinatky tmavé (Acomys c. cahirinus), tarbíky egyptské (Jaculus jaculus), plchy pustinné (Eliomys melanurus), ježky bělobřiché (Atelerix albiventris), osináky africké (Atherurus africanus), kaloně plavé (Eidolon helvum), komby senegalské (Galago s. senegalensis), lišky kapské (Vulpes chama), gekony (Tarentola mauretanica), šakaly čabrakové (Canis m. mesomelas) a ženetky savanové (Genetta thierryi). Nově od podzimu roku 2019 pak i dvě samice roky očekávaného  hrabáče kapského (Orycteropus afer), kterým dělají společnost komby Garnetovy (Otolemur garnettii). mezi mnenší šelmy noční části se přestěhovaly i mangusty tmavé (Crossarchus obscurus) a promyky červené (Galerella sanguinea).  
V denní části mají vnitřní ubikace mangusty žíhané (Mungos mungo), psi ušatí (Otocyon megalotis virgatus), mangusty trpasličí (Helogale parvula undulata) a lvi berberští (Pantera leo leo). U takového pavilonu s množstvím expozic občas proběhnou pohyby zvířat mezi expozicí a zázemím nebo přibydou i zcela nové druhy. V denní části je tak staronovým obyvatelem gundi saharský (Ctenodactylus gundi) nebo dřívější obyvatelka pavilonu žiraf veverka kapská (Xerus inauris). Novým druhem se v roce 2021 stal pár promyk bažinných (Atilax paludinosus), které jsou v ČR v zoo chovány znovu po 60 letech.

Marocké království

Berbeři EN

Berbeři jsou společenství národů obývajících již 5000 let severní Afriku a mluvících jedním z berberských jazyků. Mnohem raději se označují slovem Amazigh, což znamená svobodný člověk či národ. Pojmenování Berber, pocházející z řeckého barbaros, použili ve vztahu k severoafrickým starousedlíkům teprve Římané. Berbeři vybudovali na Sahaře systém karavanních stezek propojujících vesnice, které byly poskládány z rodinných pevností, tzv. kaseb. Kasby sloužily jako úkryty pro vesničany před nájezdníky. Měly většinou čtvercový půdorys s věžemi v rozích a postaveny byly většinou z hlíny.

Po přílivu Arabů v 7. století a vpádu beduínů v 11. století se uchýlili do hornatého vnitrozemí a saharských oáz. V současnosti většina ze 40 miliónů Berberů žije v Maroku, Alžírsku, Tunisku, Mali a Nigeru. Teprve od roku 2011 je berberština v Maroku úředním jazykem, přestože Berberové tvoří 30–40 % marockého obyvatelstva. Již od příchodu Arabů se berberské kmeny začaly obracet k islámu. Přesto jejich kultura stále obsahuje řadu prvků původní animistické víry. Život v rozsáhlých rodinách a klanech je naplňuje pocitem sounáležitosti. Zvláště v horách rodiny Berberů obývají po generace stále stejné vesnice. Pouštní kmeny, známé jako Tuarégové, naopak často kočují a žijí ve stanech.

Tradičním oděvem Berberů, především v Maroku, je dželaba, dlouhý volný plášť s dlouhými rukávy a kapucí zakončenou charakteristickou špicí.

Marocká kuchyně je po léta ovlivňována jak evropskou, tak africkou kuchyní. Proslavena je především kořením a jídlem připraveným v hliněné nádobě kónického tvaru, tažínu. Ten dal jméno i jídlu v něm připravovanému. Oblíbeným nápojem je mátový čaj.

Lev berberský EN

Rajská zahrada EN

Atlas EN

Kabýlie EN

The Lion Menu EN

Více o potravě lvů v zoo

More about feeding lions in zoo

Za překlady do anglického jazyka děkujeme Bc. Františku Tischlerovi.

Na první máj v Zoo Plzeň proběhne již tradiční akce zaměřená na ochranu přírody s názvem May Day. Jedná se o tzv. volání přírody o pomoc. Akce je… číst dále
Provozní změny v Zoo a BZ platné od března 2024 číst dále
Zveme Vás do samostatné expozice Akva Tera v centru Plzně. číst dále
Chcete pomoci přírodě? Zkuste pomáhat s námi! číst dále
ObčerstveníObčerstvení GiftshopGiftshop WebkameryWebkamery PřírůstkyPřírůstky Veřejná krmeníVeřejná krmení Sponzoring a adopceSponzoring a adopce
Otevírací doba

březen–říjen: 8.00–19.00  (pokladna do 18:00)
listopad–únor: 9.00–17.00  (pokl. do 16:30)

Otevřeno 365 dní v roce včetně svátků, Vánoc a Nového roku! (DinoPark otevřen pouze od dubna do října). Více zde.

Najdete nás zde.

Vstupné

Zoologická a botanická zahrada (Zoo):

dospělí:220 Kč
děti, studenti, senioři:      160
rodiny (2+2):                      720

Zoo + DinoPark (pouze duben–říjen):

dospělí:390 Kč
děti a studenti:290 Kč
rodiny (2+2):                      1270 

Podrobné vstupné a slevy zde.

Počasí v Plzni
Lemur
Facebook ZOOZoo
Facebook Akva-TeraAkva-Tera
Youtube
Instagram
Tripadvisor