Asijské lesy

Jen 20 procent světových pralesů zůstává zachováno ve velkých, neporušených plochách. Mezi nejohroženější patří ty, které se táhnou z jihovýchodní Asie přes Indonésii až k Šalamounovým ostrovům v Tichém oceánu. Jsou pestrou paletou tropických deštných lesů s nenahraditelnými biotopy jako např. mangrovové porosty, pobřežní a bažinaté lesy, horské monzunové opadavé lesy. Tato společenstva jsou domovem neuvěřitelného počtu rostlinných a živočišných endemických druhů. Koruny stromů tropických nížinných lesů severozápadního Vietnamu, severního Laosu a v provincii Yunnan v Číně obývají giboni bělolící (Nomascus leucogenys). Tento, v přírodě kriticky ohrožený vyšší lidoop, vzdoruje silnému tlaku odlesňování krajiny a destrukci prostředí z důvodu těžby palivového dřeva. Stále zde probíhá lov zvířat kvůli masu a tradiční medicíně.

V Zoo a BZ giboni bělolící obývají malý ostrůvek v blízkosti expozice nosorožců indických a jejich plání. Je jakousi vstupní branou do asijského zoo světa. U toho druhu primátů je zajímavý pohlavní dimorfismus. Samci jsou černí s bílými tvářemi a samice béžové s černou tváří, ale mláďata se rodí béžová. V prvním roce života mláďata černají a zhruba ve čtyřech letech se samice opět vracejí ke světlé barvě.

Indické lesy
Pestrost indických lesů zahrnuje mnoho typů ekosystémů od vždyzelených lesů, tropických listnatých lesů, bažin, mangrovů, subtropických, až po subalpinské a alpské horské lesy. Indické lesy představují jednu z 12 mega biologicky rozmanitých oblastí světa. Západní Indie a Východní Himálaje patří mezi 32 hotspotů biologické rozmanitosti na Zemi.

V zoo Indické lesy obývají například makaci lví (Macaca silenus). Ke svému životnímu komfortu mají k dispozici přírodní ostrov a členitý dům v indickém stylu, který si dokáží v krátké době přizpůsobit k obrazu svému. Aktivní jsou během dne a v přírodě většinu času tráví v korunách stromů tropického deštného lesa. Patří k nejvíce ohroženým primátům. Nejvíce je ohrožuje lidská činnost jako pěstování čaje či stavba vodních nádrží, protože se snaží lidem co nejvíce vyhýbat, což činí jejich areál výskytu ještě menší a tvoří se tak malé oddělené populace. V posledních letech doplácejí také na, v tropech velmi rozšířené, pěstování palmy olejné.

Druhové bohatství tohoto regionu pomáhá na cestě asijskou oblastí dotvářet ptačí říše. Domky klasického šestibokého stylu s přilehlými voliérami nabízejí jedinečné setkání se zástupci z řádů vzácných hrabavých (např. bažant zeravšanský (Phasianus colchicus zerafschanicus), tádžický (Phasianus colchicus bianchii) či pestrý (Phasianus versicolor robustipes), srostloprstých (např. zoborožec celebeský (Rhabdotorrhinus exarhatus sanfordi), pěvců (např. špaček pagodový (Sturnus pagodarum), majna chocholatá (Acridotheres cristatellus), bulbul rudouchý (Pycnonotus j. jocosus), měkkozobých (např. holub celebeský (Gallicolumba tristigmata bimaculata), hrdlička čínská (Streptopelia ch. chinensis), holoubek pruhovaný (Geopelia s.striata), dlouhokřídlých (dytík úhorní (Burhinus oedicnemus), bahňáků (pisila čáponohá (Himantopus h. himantopus) a vrubozobých (čírka úzkozobá (Marmaronetta angustirostris).

Poněvadž se tato ptačí expozice nacházejí na hranici přechodu do sice asijské části, ale geograficky ležícího v palearktické oblasti, jsou zde k pozorování také obyvatelé z tohoto regionu. Proto zde návštěvník nalezne informace jak na žlutých, tak modrých jmenovkách. Patří k ní rovněž dvě zasíťované ptačí expozice se zástupci ptáků z řádů především vrubozobých, ale také krátkokřídlých (jeřáb Antigonin (Grus a. antigone ) nebo brodivých (čáp bílý (Ciconia ciconia).
S úbytkem přirozeného prostředí hrozí nebezpečí nejen velkým druhů zvířat, jako jsou výše uvedeni, tento osud postihuje stejnou měrou i tyto menší druhy, o nichž se tak často nehovoří nebo nejsou z pohledu široké veřejnosti tak atraktivní. Mnoho druhů stojí na pokraji vyhynutí. Všichni v daném ekosystému zaujímají stejně důležitou pozici, každý s trochu jiným úkolem. Mnoho druhů je v oblasti endemických, to znamená, že nežijí už nikde jinde. Příkladem je zoborožec celebeský (Rhabdotorrhinus exarhatus sanfordi)  obývající pouze jižní Sulawesi a ostrovy Muna a Butung. Díky specifickým nároků na potravu a způsobu rozmnožování velmi trpí ztrátou prostředí. Živí se totiž výhradně plody a hnízdí v dutinách mohutných stromů.

Vzhledem k náročnosti chovu těchto druhů se složení v jednotlivých expozicích může v průběhu roku obměňovat.

Vánoční zvířecí a expoziční dárek návštěvníkům zooPřed nedávnem dovezla plzeňská zoo malou kolonii…číst dále
V pátek 26.10. 2018 dorazil krátce před polednem nový hrošík liberijský Hugo z rodné zoo Bristol,…číst dále
Na statku Lüftnerka bylo otevřeno nové dětské hřištěNa půdě horní budovy z roku 1829 vzniklo zbrusu…číst dále
Expozice Filipíny přináší do Zoo Plzeň motýly a krokodýly• v expozici žijí krokodýli filipínští,…číst dále
Občerstvení Giftshop Webkamery Přírůstky Veřejná krmení Sponzoring a adopce
Otevírací doba

duben–říjen: 8.00–18.00
listopad–březen: 9.00–17.00

Otevřeno 365 dní v roce včetně svátků, Vánoc a Nového roku! (DinoPark otevřen pouze od dubna do října). Více zde.

Najdete nás zde.

Vstupné

Zoologická a botanická zahrada (Zoo):

dospělí:100 Kč
děti, studenti, senioři: 70 Kč
rodiny (2+2):                      310

Zoo + DinoPark (pouze duben–říjen):

dospělí:240 Kč
děti a studenti:170 Kč
rodiny (2+2):770Kč

Podrobné vstupné a slevy zde.

Počasí v Plzni
Zoo
Akva-Tera