Himálajské hory

Botanické expozice představují společenstva pohoří s nejvyššími vrcholy světa. Poloha horského masívu Himálaje od západu k východu spolu s jeho vysokou nadmořskou výškou má za následek vznik široké škály klimaticky podmíněných rostlinných společenstev, od polopouštních řídkých lesů Pakistánu až po, jak houba nasáté, mechem obalené pěnišníkové lesy Bhútánu. Na křovinné, světlomilné druhy tavolníků (Spiraea), dřišťálů (Berberis), růží (Rosa) a především skalníků (Cotoneaster) jsou bohaté polohy nad horní hranicí lesa v Himálájích. Udržení hranice lesa je závislé nejen na klimatických podmínkách, ale stále častěji na činnosti člověka, který mnohé oblasti odlesnil a pastvou zde udržuje nízkou vegetaci. Údolí ve vysokých polohách Himálají skrývají prameny jedněch z největších řek světa. okolí pramenů je podmáčené a půdy jsou kyselé, vymývané častými srážkami. tato stanoviště jsou domovem mnoha druhů prvosenek rodu Primula. Horské hřebeny ubíhající po polednících od severu k jihu umožnily návrat obrovského množství rostlin z jihu po ústupu ledovců v poslední době poledové. Vysoká výška horských hřebenů však izoluje jednotlivá údolí, a tak dochází k dalšímu vzniku druhů. Pěnišníky, javory, bambusyjedle jsou jedněmi z rodů bohatých na druhy.

V takových lesích žije malá šelma, panda červená. Téměř výhradně se živí bambusovými listy, ale vyhledává i semena, bobule, kořínky a loví drobné obratlovce. Útesy, skalní hřebeny, rozvolněné jehličnaté lesy do nadmořských výšek 5000 m n. m. obývá irbis horský nebo také levhart sněžný. Patří mezi málo živočichů, kteří jsou schopni žít v tak vysoké nadmořské výšce. Stav divoce žijící populace irbisů lze kvůli nedostupnosti biotopu monitorovat jen velmi obtížně, je však klasifikována jako zranitelná. V říjnu 2013 v kyrgyzském Biškeku podepsali zástupci všech 12 zemí, na jejichž území areál irbisů zasahuje, společnou deklaraci, na jejímž základě vznikl projekt Global Snow Leopard & Ecosystem Protection Program, který by měl do roku 2020 vytipovat napříč areálem výskytu nejméně 20 zdravých populací a zajistit jejich ochranu. V nepřístupných horách, ve vysoko položených skalnatých roklích žijí vzácní kamzíci goralové tmaví. Obývají kopcovitý výběh pod terasami statku Lüftnerka. Na území Číny a Tchajwanu žije drobný jelen, muntžak malý. Ve 20. století byl také zavlečen na území Holandska, jižní Anglie, centrální Anglie a východního Walesu.

 

Vánoční zvířecí a expoziční dárek návštěvníkům zooPřed nedávnem dovezla plzeňská zoo malou kolonii…číst dále
V pátek 26.10. 2018 dorazil krátce před polednem nový hrošík liberijský Hugo z rodné zoo Bristol,…číst dále
Na statku Lüftnerka bylo otevřeno nové dětské hřištěNa půdě horní budovy z roku 1829 vzniklo zbrusu…číst dále
Expozice Filipíny přináší do Zoo Plzeň motýly a krokodýly• v expozici žijí krokodýli filipínští,…číst dále
Otevírací doba

duben–říjen: 8.00–18.00
listopad–březen: 9.00–17.00

Otevřeno 365 dní v roce včetně svátků, Vánoc a Nového roku! (DinoPark otevřen pouze od dubna do října). Více zde.

Najdete nás zde.

Vstupné

Zoologická a botanická zahrada (Zoo):

dospělí:100 Kč
děti, studenti, senioři: 70 Kč
rodiny (2+2):                      310

Zoo + DinoPark (pouze duben–říjen):

dospělí:240 Kč
děti a studenti:170 Kč
rodiny (2+2):770Kč

Podrobné vstupné a slevy zde.

Počasí v Plzni