Česká řeka

Tato expozice vznikla v roce 2008, bezprostředně přiléhá ke spodní opěrné zdi statku. Představuje všechna čtyři rybí pásma jedné z pěti řek protékající městem Plzní. Řeka pramení na Šumavě pod horou Pancíř. Je to řeka Úhlava. Unikátní spojení zoologie a botaniky věrně napodobuje jednotlivá rybí pásma zasazená do krajiny. Zajímavým doplňkem jsou zde turistické značky. Ty jsou úmyslně použity, jakožto poděkování za český vynález zakladatele Klubu českých turistů, Vojty Náprstka.
Pokud procházíte řeku od jejího pramene, pak se nacházíte v horské krajině a sledujete pstruhové pásmo s následující charakteristikou. Vysokohorské toky a potoky, minimální břehová vegetace, tvar údolí typu V, mělká voda, vyznačuje se chladnou vodou a velkým množstvím kyslíku ve všech obdobích, tok nemeandruje. Charakteristické druhy ryb - pstruh obecný, vranka obecná, sekavec.
Podhorská část řeky dostala název lipanové pásmo. Má klidný tok, dlouhé peřeje a převážně kamenité dno. Jen v zátočinách, kde se proud zpomaluje, vznikají písčité a jílovité usazeniny. Průvodci lipana podhorního zde bývají kromě pstruha obecného i jelec tloušť, ostroretka stěhovavá a parma obecná, občas se objevuje mřenka mramorovaná a vranka obecná. Na 1 m2 tu údajně žije na 20000 jedinců bezobratlých, především blešivci potoční, kamomilové říční a larvy chrostíků, pakomárů, muchničekpošvatky.
Třetím pásmem je parmové pásmo. Je v místech, kde se podhorská říčka zklidní, tůně střídají mírně proudící úseky a dno bývá převážně štěrkovité s většími kameny a místy i bahnitými nánosy. Hlavní rybou zde bývá parma obecná spolu s jelcem proudníkem a jelcem tlouštěm. Dále zde žijí plotice obecná, podoustev nosatá. Neuvidíme zde už larvy pošvatek ani blešivce potoční. Na jejich místa nastupují larvy pakomárů, teplomilnější druhy ploštěnek, pijavkydrobní máloštětinatí červi.
A úplně v nížinách se řeka zklidní, představuje tzv. cejnové pásmo. Zde žije nejvíc ryb, v dolních tocích řek, kde se poměry přibližují stojatým vodám. Proud se zpomaluje, nevytvářejí se peřeje a zvětšuje se hloubka. Dno pokrývá štěrkopísek a bahno, v němž žijí hlavně larvy jepic, pakomárů, chrostíků, ploštěnka kalužní a akvaristy zavlečená ploštěnka americká, pijavky (chobotnatky a hltanovky), červi, měkkýšiblešivec hřebenatý. Bohatá nabídka potravy uživí mnoho ryb.
Jedinou šelmou na zdejší řece je krásná, ale tolik rybáři pronásledovaná, vydra říční či drobný, nenápadný lovec, užovka obojková.
Ucelenost expozice dotvářejí informační panely a vystavené exponáty, které představují rybářství na českých řekách, jak vypadal rok rybáře či význam rybníkářství v lidské společnosti. Naše česká krajina sice nemá své moře, zato má na svém území moře rybníků. Zde se zvídavý návštěvník doví, jak se vlastně rybník staví.

Rybářství na českých řekách    Nejstarší formy českého rybářství se vytvořily na Labi a na dolních tocích Vltavy a Ohře. Rybařilo se zde již v pravěku. V rybářských rodech se znalost výroby nářadí a rybolovu předávala po generace z otců na syny a udržela se místy až do současnosti.

Rok rybáře
Když opadlo listí z pobřežních křovin, řezaly se vrbové pruty na vrše. Ze svídových prutů se připravovaly kroužky k vězencům. Ze silnějších prutů svídy se dělaly kolíky k upevnění vězenců ke dnu, zvané kolky. V zimě se kroutily vrše, pletly se nové proutěné haltýře, zvané košky a opravovaly se vězence. Hlavně se ale po celou zimu síťovalo. Musely se opravit poškozené sítě a uplést nové. Síťovaly se také nové vězence, obůzky, shonky, čeřeny, saky, podběráky, půlové kukly, dědíky a ostatní potřebné sítě. Za starých časů se na podzim na řekách stavěly leče na lososy. Do řeky se zatloukly kůly a proplétaly proutím, aby se již v březnu mohlo začít s chytáním táhnoucích lososů do vrší. Jarní rybolov byl zahájen sotva odpluly ledy. Kladly se úhořové vrše podél břehů. Než odkvetly vrby, hledali si úhoři potravu podél břehů a podle toho se také vrše kladly. Později se do vrší lovilo ještě v červnu, když úhoři sbírali vykladené jikry cejnů ve vodních porostech.S oteplení vody se začalo chytat na udice, na tzv. noční šňůry, které měly po třiceti návazcích a na noc se jich kladlo 15 – 20. Nástrahou byl hrouzek, krájený pískoř a mihule.Počátkem léta se začalo s kladením vězenců (měchy). Kladly se vždy večer na travnatá místa u břehů pomocí duté dřevěné paličky. Ráno se musely měchy posbírat a usušit. Při bouřkovém počasí v době senoseče v létě líčili rybáři na velké sumce. Krátká šňůra musela být uvázaná na prutu zvaném pružina, a ten byl přivázán ke křovinám. Háček byl veliký, kovářský. Nástrahou býval lín, pískoř nebo mihule. V létě se lovilo hlavně sítěmi. Lov velkými zátahovými sítěmi byl možný ve dne i v noci. Zátah nazývaný vláčej počínal rozmetáním sítě z lodi, která plula v oblouku. Síť se postavila jako plot a byla přitažena ke břehu i s rybami. Za jednu noc udělali rybáři až 11 vláčejí.
Sítí byla spousta druhů. Za teplého letního počasí se lovilo sítí dědíkem, na podzim se lovilo shonkou. Byla to velká zatížená pytlovitá síť, která se uložila na dno řeky. Ryby se do ní naháněly po proudu z loděk řinčivými nástroji, zvanými žinkrouty. Jiná podzimní síť se jmenovala půlová kukla.
Původní rybářské lodě byly dlabané z jednoho kmene, tzv. dubovky. Ty se používaly až do 19. stol. Teprve potom se vyráběly lodě z prken. Loďky živnostenských rybářů byly dlouhé a štíhlé, tím byly i rychlejší a lehčí než obyčejné pramičky. Na přídi měly loďky krytý prostor, naplněný vodou, který se jmenoval prkenec. Dávaly se do něho ulovené živé ryby. Otvor v prkenci se zakrýval dřevěnou lopatkou – vejlívkou. Sloužila také k vylévání vody z lodi. Loď se odstrkovala bidlem. V polovině 16. století vznikl spis lékaře a přírodovědce Jiřího Handsche. Spis podává úplný přehled druhů lovených labských ryb, věnuje se jejich kuchařské přípravě a využití v lékařství. S některými druhy ryb, uváděných v autorově spise, bychom se v Labi už dávno nesetkali. Byla to hlavně největší labská ryba, jeseter obecný. Nejvíce ceněnou labskou rybou bývala mihule mořská, připlouvala k nám ze Severního moře. Rybáři uváděli, že se svými přísavkovými ústy zachytí těla táhnoucích lososů, kteří ji dopraví proti proudu řeky. Lovila se mihule říční a ojediněle i platýz. Bylo zaznamenáno, že platýzi ulovení u městečka Ústí byli posláni živí v bednovém haltýři do Prahy jako zvláštní lahůdka pro císaře Ferdinanda. Velice hojnou labskou rybou bývala placka pomořanská. Vytahovala každoročně z moře na labská trdliště a lovila se hojně v době svatodušních svátků do sv. Jana. Významným úlovkem býval losos. Rybáři je lovili do vrší v proutěných plotech a zátahovou sítí s velkými oky tzv. lososnicí. V polovině 19. stol. Byli lososi již skoro vyhubeni. Zásluhou A. Friče, jež založil v českých pohraničních horách asi 30 lososích líhní, se lososi naposled vzpamatovali. Silný lov, narůstání znečišťování vodních toků průmyslem, ale hlavně výstavbou střekovské přehrady v r. 1934, která uzavřela cestu lososům navždy končí éra lososů v naší zemi.

Význam rybníkářství ve vývoji lidské společnosti       Rybářství patří k nejstarším zdrojům lidské obživy a tím i k nejstarším zaměstnáním člověka. V období od 11. do 16. století u nás bylo vybudováno vysoce produktivní a pokrokové rybniční hospodářství, nejrozsáhlejší na celém světě. Koncem 16. století bylo dovršeno budováním velkolepých rybničních soustav v Polabí a v jižních Čechách. Vnitrozemská poloha země, které chyběla vlastní možnost mořského rybolovu, byla jednou z příčin hromadné výstavby rybníků pro chov kapra. Nejstarší rybníky patřily klášterům. Karel IV. zřizoval rybníky z prostředků královské komory a nařizoval je stavět i stavům a městům, aby bylo postaráno o hojnost ryb pro výživu obyvatelstva. Nové velké rybníky byly úrodnější, protože byly stavěny na úrodnějších půdách, byly mělké a teplé. Jejich mělčiny však rychle zarůstaly rákosím. Tyto rybníky byly více ohroženy povodněmi, protože obvykle ležely na velkém povodí. Proti nebezpečí povodní bylo nutné stále zdokonalovat stavební techniku. Přebytečnou vodu odváděli rybnikáři bezpečnostními přepady. Rybníky stavěli i mimo vodní toky a vodu k nim přiváděli důmyslnými náhony.

Ve 14. století se dosud nevytvářely rybniční soustavy, stavěly se pouze jednotlivé rybníky. Tomu odpovídá i tehdejší kumulativní metoda chovu. Do rybníka se nasadily mateční ryby, které se vytřely a zůstaly v rybníce až do vyspění plůdku. To trvalo 5 – 6 let. Potom se rybník slovil, většina ryb se prodala, některé se ponechaly k chovu.
Kumulativní metoda chovu kapra byla velice primitivní a měla řadu nevýhod. Matečné ryby se každoročně znovu vytřely a rybník byl pak přeplněn množstvím hladového plůdku různých ročníků, kteří si silně konkurovali ve sběru potravy. V rybnících docházelo k přemnožování plevelných ryb, plotic, perlínů, karasů, okounů a hrouzků. Plůdek také byl spotřebován dravými štikami. Kapři rostli pomalu, plevelných ryb bylo mnoho. Roční výnos z 1 ha činil 20 – 30 kg ryb.

V 15. století se objevuje dvoustupňová metoda chovu kaprů. V jednom rybníce se chová násada a ve třech letech se násada přesazuje do druhého rybníka. Hlavní nevýhody kumulativního chovu jsou tak odstraněny. Na Vyškovsku se začíná s třístupňovou metodou. Mezi plůdkový a hlavní rybník byl zařazen ještě další typ – výtažník, ve kterém plůdek rychle vyrůstal. Tato technika chovu se stala základem nejmohutnějšího rozvoje rybnikářství koncem 15. a v 16. století a v podstatě se zachovala až do současnosti. Nové rybníky byly zakládány na všech příhodných místech v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Jen v Čechách jich bylo postaveno na 25 000.

Jak se staví rybník?
Stavba začínala vyhledáním místa v terénu a vyměřením rybníka, při tom musela být vytyčena zátopa, výška hráze, plocha a určení míst pro výpusť a přepad. Vykopaly se základy, uložily se trouby, zřídilo se loviště a kafiště. Dále následovalo vršení a udusávání hráze, zřízení přepadu a pomocných stok u stavby vazby a zpevnění hráze dřevěným nebo kamenným tarasem.

Jakub Krčín se zasloužil o další rozšíření jihočeských rybničních soustav. Do rožmberských služeb nastoupil r. 1561. Ve věku 34 let byl jmenován regentem všech rožmberských panství. Krčín horlivě usiloval o zvýšení výnosu rožmberského hospodářství. Stavěl dvory, pivovary, ovčírny a rybníky. Největší pozornost soustředil Krčín na rozšíření třeboňské rybniční soustavy.

Konec 18. a počátek 19. století přinesl rušení rybníků ve velkém. Za padesát let, do roku 1840, byla v Čechách zrušena více než polovina rybniční plochy. Důvodem byla rozvíjející se rostlinná a živočišná výroba. Rybníky se rušily k získávání nových luk.
Z existujících rybničních soustav se zachovaly především soustavy jihočeské.

Druhá polovina 19. století je přelomovým obdobím. Do rybnikářství vnikají vědecké poznatky důkladného studia rybniční biocenózy. Nastupuje vědecký pracovník prof. Antonín Frič s kolegy a nový ředitel třeboňského panství Josef Šusta. Rybáři se pod jeho vedením zaměřili především na zlepšení životního prostředí ryb. Bylo to zejména důkladné letnění rybníků, spojené s odvodněním dna pomocí příkopů, hnojení mrvou i umělými hnojivy, vápnění dna a hubení rákosin. Rozšířilo se i přikrmování kaprů lupinou, kukuřicí a luštěninami.
Do soustavy rybníků byl zaveden další stupeň, tzv. předvýtažník, do něhož byl nasazován roční plůdek. Důsledným výběrem generačních ryb a jejich křížením byly na různých pastvinách vyšlechtěny nové odrůdy kaprů (šupináč, lysec, hladký kapr, lnářský modrák).

Vánoční zvířecí a expoziční dárek návštěvníkům zooPřed nedávnem dovezla plzeňská zoo malou kolonii…číst dále
V pátek 26.10. 2018 dorazil krátce před polednem nový hrošík liberijský Hugo z rodné zoo Bristol,…číst dále
Na statku Lüftnerka bylo otevřeno nové dětské hřištěNa půdě horní budovy z roku 1829 vzniklo zbrusu…číst dále
Expozice Filipíny přináší do Zoo Plzeň motýly a krokodýly• v expozici žijí krokodýli filipínští,…číst dále
Otevírací doba

duben–říjen: 8.00–18.00
listopad–březen: 9.00–17.00

Otevřeno 365 dní v roce včetně svátků, Vánoc a Nového roku! (DinoPark otevřen pouze od dubna do října). Více zde.

Najdete nás zde.

Vstupné

Zoologická a botanická zahrada (Zoo):

dospělí:100 Kč
děti, studenti, senioři: 70 Kč
rodiny (2+2):                      310

Zoo + DinoPark (pouze duben–říjen):

dospělí:240 Kč
děti a studenti:170 Kč
rodiny (2+2):770Kč

Podrobné vstupné a slevy zde.

Počasí v Plzni