Zvířata

Klokan rudokrký

Klokan rudokrký

První klokan žil v plzeňské zoo v polovině 60. let. Byl to klokan rudokrký. V roce 1977 se na pět let objevuje pod zavádějícím názvem „klokan stepní“ vzácný klokan uru. Od roku 1993 nechybějí klokani dodnes, to se znovu objevuje klokan rudokrký. Ve větším množství druhů a kusů jsou v plzeňské zoo klokani chováni posledních 20 let. Současná kolekce má úctyhodných 9 druhů ve třech velikostních stupních. Klokaní trpaslíky (klokánek krysí a králíkovitý), středně velké druhy (klokan rudokrký) i giganty jako klokan obrovský a rudý.Málo chovanými druhy je klokan bažinný a novoguinejský klokan uru; poprvé v ČR jsou od roku 2016 chováni i klokani velcí.V…

Klokan uru

Klokan uru

Menší druh klokana z lesů Nové Guinee. V zoo chovaný velmi ojediněle, nyní pouze v 11 institucí v Evropě. V Plzeňské zoo se množí. Velkou kuriozitou je jeho chov již na přelomu 70./80. let 20. století, kdy zde byl pod poněkud zavádějícím českým jménem klokan stepní (v zoo v původním pavilonu šelem a později v africkém výběhu), a kdy se rovněž opakovaně množil.

Klokan velký

Klokan velký

Tento druh klokana je v ČR chován úplně poprvé a sice od roku 2016. V plzeňské zoo nyní žije smíšená skupina klokanů rudých, obrovských, velkých a spolu s nimi ve velkém australském výběhu je i vzácně chovaný klokan bažinný.

Kobra královská

Kobra královská

Hned tři druhy kober obývají expozici království jedu, otevřenou v roce 2015.Od přelomu května s červnem 2015 baví a vzdělává návštěvníky plzeňské zoo nová zajímavost. Opravou terárií z let 1963 a 1964 v Tropickém pavilonu vznikla poutavá hlavní expozice roku 2015 v plzeňské zoo. Přináší pohled na čtrnáct druhů jedovatých hadů čtyř kontinentů – Afriky, Austrálie, Asie a Ameriky, celkem asi ve třech desítkách jedinců. V plzeňské zoo se objevují ve větším po více než padesátileté přestávce, za Zdeňka Veselého byli chováni v expozici Akva Tera v 60. letech. Potom převládali spíše nejedovaté druhy, krajty, hroznýši či anakondy. U anakondy…

Kočkodan Brazzův

Kočkodan Brazzův

Rok 1981 přinesl plzeňské zoo díky tehdejšímu osamostatnění i nové impulzy v podobě zahájení chovu mnoha druhů zvířat. Byl to například i tygr indický či navrátivší se medvěd hnědý, kde samec Pišta žije dodnes. Mezi jinými stojí za povšimnutí již 30 let od přivezení prvního makaka lvího a páru kočkodanů Brazzových. Kočkodani jsou od té doby chováni nepřetržitě, makakové s malou přestávkou na přelomu let 1993 a 1994. Zatímco makakové se odstěhovali z tropického pavilonu jako poslední středně velcí primáti až v roce 2010 do nových afrických a asijských expozic, kočkodani jsou od roku 1996 v Plzni průkopníky chovu opic mimo klece, na ostrovech se…

Komba Garnettova

Komba Garnettova

Chovný pár těchto afrických nočních poloopic se tradičně dobře množí v pavilonu Tajemný svět africké noci. Je zde chována i drobnější komba senegalská. Zatímco první dělají společnost noháči jihoafričtí, druhá žije s osináky ze skupiny dikobrazů. Známé je anglické označení pro kombu – bushbaby.

Kondor královský

Kondor královský

Tento druh je v Plzni chován od roku 2009 v souvislosti s novou voliérou kondorů.Voliéru nyní v létě obývají kromě kondorů královských také kondoři havranovití, krocanovití, pižmovky, čáje, čačalaky, aguti a ary vojenské.První 4 kondoři krocaní přijeli z Kuby v polovině 60. let (do ČSSR jich tehdy přijelo 12); pár z nich sestavený měl v roce 1988 jediné mládě, které bylo odchováno uměle. Kondor velký (andský) – Kendy alias Štípák, později předaný k sokolnickým ukázkám na hrad Rabí.

Korovec jedovatý

Korovec jedovatý

Jedovatá ještěrka žijící ve dvou poddruzích na hranicích Mexika a USA. Chována v několika českých zoo, úspěchy s odchovem má zoo v Jihlavě. Chov není problematický. Mezi jejich oblíbenou potravu patří vejce. Od roku 1964 do počátku 70.let chovala zoo Plzeň několik exemplářů obou druhů korovců. Korovec jedovatý se vrátil v roce 2004. Nejprve žil v sukulentním skleníku, nyní v pavilonu Sonorská poušť. Tam je později v roce 2016 doplnili i korovci mexičtí.

Kosman bělovousý

Kosman bělovousý

Kosmani bělovousí patřili mezi jedny z prvních drápkatých opic, které se v plzeňské zoologické zahradě objevily. V létě roku 2000 jsme získali první pár těchto kosmanů. Od té doby se pravidelně rozmnožují.Pro kosmanovité platí vžitý název drápkaté opičky. Ačkoliv primáti se správně česky nazývají podle své charakteristické vlastnosti nehetnatci, tamaríni a kosmani mají na všech prstech kromě palců drápky, které jim usnadňují život na stromech.Obývají expozici vzniklou v rámci projektu Stopy člověka v přírodě, podpořenou z EU. Amazonský pavilon zaplnil dosud nevyužitou enklávu v areálu zahrady. Drápkaté opičky se v něm úspěšně zabydlely a začaly…

Krajta mřížkovaná

Krajta mřížkovaná

Po letech je v zoo ke spatření zase veliký had. Z ostravské zoo totiž v roce 2011 přicestovala samička krajty mřížkované, která je zástupkyní nejdelšího druhu hada světa. Rekordní délka dosahuje 9 ¾ m. Tato hadí krasavice byla tehdy osmnáctiletá, měří 505 cm. Odhadovaná hmotnost je 50 kg. Cca před 25 lety žila v plzeňské zoo dokonce pětiapůlmetrová krajta tohoto druhu. . Krajta mřížkovaná se v plzeňské zoo poprvé objevila asi před 45 lety, jedna samička zde žila 26 let. Podle dochovaných údajů došlo v Plzni v roce1977 i k rozmnožení.Krajta je k vidění v tropickém pavilonu „Z“, vedle šimpanzů, naproti želvám obrovským. Samec, pojmenovaný v roce…

Kuandu obecný

Kuandu obecný

Další plzeňský kuandu přišel na svět 16.4.2017. Mezi roztomilé přírůstky jara 2017 v zoo Plzeň patří již šesté mládě jihoamerických stromových dikobrazů kuandu. Bydlí se v Amazonském pavilonu Z ve společné jihoamerické expozici s nočními opicemi mirikinami a pásovci štětinatými. Pavilon byl postaven díky dotaci ROP v rámci projektu Stopy člověka v přírodě. Chov se v Plzni daří a potomci chovného páru postupně obohacují dalších zoo. Podle webu zootierliste.de je nyní chová 14 evropských zoo. Kuandu je lesní, býložravý, převážně samotářský živočich. Jeho starší české označení zní bodlinatec chápavý. Má totiž ovíjivý ocas. Ve dne spíše odpočívá, v noci…

Kudu velký

Kudu velký

Od 30.7.2009 chováme tři ze Zoo Bojnice deponované samice Bomu, Madeiru a Boteti (*26,2,05 *27.2.07 * 1.9.07 v Zoo Bojnice). Boteti je dcerou Bomy. Dne  31.4. 2011 jsme z Krefeldu k samicím přivezli mladého samce Mjombu (*23.9.09 v Zoo Krefeld). Stádo se chová klidně a užívá společný výběh s žirafami a buvolci běločelými. Stádo se začalo množit, v květnu 2015 jsme roční samici Monu z německého Osnabrücku, v roce 2016 uhynul Mjomba a nahradil jej nový samec.Mohutná africká antilopa obývající savany. Je u ní výrazná pohlavní dvojtvárnost, samicím chybí rohy. Je poměrně plachá a žije skrytým způsobem života. V Evropě…

Kukačka guira

Kukačka guira

Kukačky guira obývají otevřená a polootevřená stanoviště i zemědělské plochy, Příměstské parky a zahrady. Jsou velice společenské. Nejčastěji se vyskytují v korunách stromů, ale možné je také spatřit na zemi, obvykle v hejnu o 6 - 20 jedincích, někdy také ve společnosti kukaček, jejichž chování je velmi podobné. živí se velkými členovci, žábami, malými ptáky a malými savci. Ozývají se nezaměnitelným voláním připomínajícím táhlý hvizd píšťalky a naříkání. Samička snáší 5 - 7 tmavě zelených vajec. V rámci jihoamerických expozic obývá voliéru s tinamami a dalšími ptáky.

Kulan

Kulan

Od roku 2010 chová plzeňská zoo v asijských expozicích turkmenského divokého osla kulana. Jejich výběh sousedí s výběhem velbloudů dvouhrbých. V současnosti jde o jediný chov v ČR. V Evropě je chová 30 zoologických zahrad. Je pro něj vedena Mezinárodní plemenná kniha. V Plzni se krátce kulani objevili v 2. polovině 80. let. Kulan je jedním z poddruhů asijského divokého osla či poloosla. U jeho vědeckého popisu stál český zoolog Vratislav Mazák. Chovný hřebec Maťo se narodil v roce 2008 v Zoo Bratislava, o 8 dní mladší samice Esta v estonské zoo Tallin. Prvního hřebečka přivedli na svět v roce 2012, kobylku Enny v září…

Kunovec tečkovaný

Kunovec tečkovaný

Od roku 2016 obývá australské expozice také kunovec tečkovaný. Je v plzeňské zoo chován úplně poprvé. Jde o malý druh dravého vačnatce z Tasmánie. Naši 2 mladí samečci se narodili v Zoo Jihlava. Patří ovšem Zoo Lipsko, ze které se současný chov od roku 2011 pomalu šíří po Evropě – nyní celkem 10 zoo. Do Evropy se vždy dostával sporadicky, prvoodchov proběhl v 70. letech v německé zoo Neuwied. Návštěvníci je uvidí hned v prvním pavilonku napravo od hlavní pokladny, kde žijí společně s klokany uru. Žije samotářsky, v zoo se dožívá 7 let. Patří do stejné čeledi jako vakorejsci nebo ďábel medvědovitý. Po vyhubení vakovlka patří k největším masožravým…

Občerstvení Giftshop Webkamery Přírůstky Veřejná krmení Sponzoring a adopce
Otevírací doba

duben–říjen: 8.00–18.00
listopad–březen: 9.00–17.00

Otevřeno 365 dní v roce včetně svátků, Vánoc a Nového roku! (DinoPark otevřen pouze od dubna do října). Více zde.

Najdete nás zde.

Vstupné

Zoologická a botanická zahrada (Zoo):

dospělí:100 Kč
děti, studenti, senioři: 70 Kč
rodiny (2+2):                      310

Zoo + DinoPark (pouze duben–říjen):

dospělí:240 Kč
děti a studenti:170 Kč
rodiny (2+2):770Kč

Podrobné vstupné a slevy zde.

Počasí v Plzni
Zoo
Akva-Tera