Zvířata

Toko rudozobý

Tento malý druh afrického zoborožce se v roce 2021 poněkolikáté vrátil do plzeňské zoo, aby obohatil velkou expozici s damany kapskými v pavilonu žiraf.

Myšlenkou chovat tučňáky se plzeňská zoologická zahrada začala zabývat až v polovině 90. let. Do té doby měly v ČR s těmito zajímavými ptáky úspěšné chovatelské zkušenosti pouze Zoo Praha a Liberec. Později se prakticky ve stejnou dobu přidaly zahrady ve Zlíně, Plzni a Jihlavě (ta je již nechová). Jediným druhem tučňáka ze sedmnácti existujících, který nyní v ČR uvidíte, je jihoamerický tučňák Humboldtův.Chov nakonec začíná v roce 1997 s prvními čtyřmi ptáky ze Zoo Frankfurt nad Mohanem v zajímavé přírodní expozici adaptované účelně a vkusně v okolí bývalé nádrže na ozdobné ryby a vodní želvy v centru zahrady nedaleko tropického…

Tygr ussurijský

Na rozdíl od lvů, pum, levhartů a jaguárů, začíná chov tygra v Plzni až v roce 1971 (tygr indočínský), tygrů ussurijských až v roce 1978. Tygr Mauglis dorazil téměř 10 let od úhynu posledního ussurijského samce Matěje – Césara ve starém pavilonu; dne 11.12. 2003. Nová přírodní expozice byla slavnostně otevřena 19.12. 2003. Chovná samice Tsamara se narodila 20.4. 2000 v Kanadě. V roce 2005 odchovala 2 samice (s Mauglisem) a o 6 let později 3 samečky (se samcem Bajkalem). Díky dceři Belle je už dávno rovněž tygří babičkou. Tygři se v zoo dožívají věku kolem 17-18 let, vzácně dosáhnou i přesáhnou hranici 20 let. Tygr ussurijský je známý i pod…

Užovka madagaskarská (leioheterodon)

Od roku 1993 chová plzeňská zoo drobné madagaskarské ještěry a hady v sukulentním skleníku, v roce 2007 se přidal i pavilon Madagaskar. Jedovatá užovka leioheterodon se zde rozmnožila a to i ve druhé generaci, v kolekci je i příbuzný druh (L. geayi). Dorůstá 1,5- 2 m, je jedním z asi 80 druhů madagaskarských hadů. Je mírně jedovatá, není však lidem příliš nebezpečná. Při vyrušení syčí, snaží se roztahovat krk a trochu tak imitovat kobru. Dalšími obyvateli sukulentního skleníku jsou trnorepové, chameleoni, želvy egyptské a mnozí jiní plazi.

Užovka růžkatá

Jedná se o stromový denní druh hada. Pobývá převážně v korunách stromů. Dokáže plachtit, když při skoku z větve na větev zploští tělo a překonává tak kratší vzdálenosti. Jeho zelená, nebo lehce namodralá barva mu dopřává dobré krytí. Typický je pro něj výrůstek na nose. Má zadní jedové zuby. Jeho jed není ještě řádně prozkoumán, ale předpokládá se, že pro člověka by neměl mít vážnější důsledky. Jedinci chovaní v zoo jsou v expozici Království jedu.

Varan Mertensův

V současnosti jediný expoziční druh varana v areálu Tropického pavilonu lochotínské zoo. Další druhy žijí v Akva Tera. Od roku 1964 chovala plzeňská zoo více než 20 druhů varanů, několik z nich rozmnožila. Varany Mertensovy v roce 2016.

Velbloud dvouhrbý

Moderní kapitola chovu velbloudů dvouhrbých je zajímavá a bohatá na přírůstky. Zahájil ji v srpnu 1994 ústecký samec Haštal a dále liberecké samice Goldie a Gappa. Goldie se narodila v Liberci (24.3.1994), Mulisák (*29.3. 2002 v Brně). Většina jejich mláďat, počínaje Josefínou (*1.3.1997), byla slavnostně pokřtěna. Haštala po čase vystřídal kvůli osvěžení krve brněnský samec Mulisák, který je zde dosud. Dvouhrbých velbloudů bylo již v Plzni chováno 36 jedinců, z toho 19 zde přišlo na svět. Dosud posledním mládětem byla Georgína z roku 2015 a poslední akvizicí zlínská samice, která dorazila zjara téhož roku. Stádo je tak nyní pětičlenné. Goldie…

Velemyš obláčková

Donedávna byla nazývána krysou obláčkovou. Patří mezi největší pravé myši světa. Žije od nížin při mořském pobřeží až vysoko do hor, do nadmořské výšky téměř 2000 metrů. Obývá primární i sekundární pralesy a kupodivu se nevyhýbá ani oblastem silně pozměněným lidskou činností. Přesto je však rozsáhlé kácení pralesů jedním z faktorů, které tento druh nejvíce ohrožují. Zatím se však vyskytuje ještě poměrně hojně a je důležitou složkou potravního řetězce. Vzhledem ke své značné hmotnosti a chutnému masu ji loví nejen většina větších šelem a dravců – z těch tvoří důležitou součást jídelníčku zejména pro orla opičího, ale i lidé. V současnosti ji chovají…

Veverka kapská

Tyto veverky oživují velkou expozici damanů v pavilonu žiraf. Tento druh je známý používání ocasu jako slunečníku v horkém africkém podnebí.

Vikuňa

Lama vikuňa je v ČR souvisle chována teprve od roku 1998, postupně se rozšířila do 7 zoo. V plzeňské zoo jsou chovány 2 samice ze Zoo Zlín a samec z německé zoo v Hannoveru. Jde o nejvzácnější formu lamy, pro kterou je veden Evropský záchranný program EEP. V Plzni žily od 50. let bílé a černobílé lamy krotké, v 80. letech je vystřídal divoký druh, béžová lama guanako. Oba se úspěšně množily. Lamy žijí v Plzni ve výběhu představujícím jihoamerickou pampu spolu s pštrosy nandu pampovými a kapybarami.Po prvních 2 samičkách, které jsou nyní v pražské zoo; se narodil 25.7.2013 malý sameček, jako 3. odchov v Plzni, později odcestoval…

Vlha núbijská

Plzeňská zoo ji získala poprvé ve své historii cíleně v roce 2010 do kombinovaného pavilonu afrického deštného lesa, který obývají rovněž hrošíci liberijští, pelikáni a sousedé ze savany - vzácní súdánští gepardi. Je chována, jako náročný druh, jen v zhruba 13 zoo v Evropě. V jejich voliéře žijí i četní zástupci pěvců, dále myšáci nebo turaka.

Vlk evropský

Vlci byli v plzeňské zoo poprvé chováni ve 40.-60. letech (Doudlevce – klec – vlčice Dáša; na Lochotíně ve výběhu v prostoru dnešní restaurace Kiboko a vřesoviště), chov byl obnoven v roce 1998. V roce 1999 byl pro ně otevřen samostatný přírodní výběh pro vlky v SZ části zoo nad výběhem medvědů. Zakladateli chovu byl samec Malamut a dvě samičky "Šedivky", jejich dcera Amanda a bojnický samec Bobo měli dalších 5 vrhů. Třetí generaci mláďat "má na svědomí" místní odchovankyně Fiona (*2009) a vlk z pražské zoo.

Vlk hřivnatý

Vlk hřívnatý bývá nazýván také psem hřivnatým. Chov v Zoo Plzeň začíná 12.10.1993 příchodem dvou samic ze Zoo Halle, SRN, které po dvou měsících získaly partnera z Basileje. Šlo o první velkou šelmu, která zde nebyla umístěna do klece, ale do otevřeného výběhu za suchým příkopem s elektrickým ohradníkem. Chov se v Plzni úspěšně rozvíjí s mnoha odchovy i několikrát dosaženou dlouhověkostí, blížící se nadprůměrným 17-ti letem dožití vlků. Tato nejmohutnější psovitá šelma Jižní Ameriky je klasickým mimochodníkem. Dlouhé nohy ve vysoké trávě pampy zaručí, že vysoko postavená hlava se smysly má přehled o svém okolí.

Voduška červená

Voduška červená nebo také lečve (leche) je v plzeňské zoo chována od roku 2003. Pravidelně se množí a z antilop vytváří poslední roky v africkém výběhu největší stádo. Samec je během roku oddělený od samic kvůli případným vzájemným atakům ve stádě i se zebrami nebo pštrosy. Samice jsou bezrohé. V minulosti zde žily i vodušky abok a znamenané.

Vydra říční

Vydra říční je od září 2008 jednou z hlavních ozdob expozice Česká řeka, předtím byla v Plzni chována v druhé pol. 30. let 20. stol. Tehdejší vydra se jmenovala Buxi a žila ve staré doudlevecké zoo IRIS. V původním páru Pavel a Pavlína došlo k výměně samičky. Nahradila ji Lucie. Ta se stala koncem srpna 2010 maminkou Haničky a je to poprvé v dějinách českých a slovenských zoo, kdy dochází k odchovu vydry říční. Nyní žije v Plzni Lucie a Bonifác.Vydra je nyní jediný zástupce čeledi lasicovitých šelem v plzeňské zoo. Dříve zde žili jezevci, kuny lesní i skalní, zorily malé, tchořík, fretka a další.Vydry můžeš podpořit…