březen–říjen: 8.00–19.00 (pokladna do 18:00)
listopad–únor: 9.00–17.00 (pokl. do 16:30)
Otevřeno 365 dní v roce včetně svátků, Vánoc a Nového roku! (DinoPark otevřen pouze od dubna do října). Více zde.
Najdete nás zde.
Tato forma jelena lesního je v ČR chována poprvé od roku 2002 a nyní pouze v Zoo Plzeň. Plzeňská zoo v minulosti chovala jelena sibiřského a karpatského, dále daňky, soba, srnce a jeleny sika. Wapiti kalifornský byl získán v rámci chovatelské spolupráce s Tierparkem Cottbus v SRN. V současnosti (2017) čeká mladý samec na své vrstevnice, dojde ke generační výměně.
V roce 2020 začala plzeňská zoo chovat v rámci spolupráce zejména českých a slovenských zoo zebru bezhřívou. Název této formy vznikl od jevu, kdy ve 2-3 letech se hříva dospívajících zeber zredukuje, u samců může až vymizet.Zebry jsou v Plzni chovány od roku 1974 a množí se od roku 1977. Dlouhé roky byl chován poddruh zebry stepní - zebra Chapmanova. Dalších asi 25 potomků zde měl i jiný poddruh zebry stepní, zebra Böhmova.Současnými spoluobyvateli zeber v africkém výběhu jsou pštrosi dvouprstí a antilopy vodušky červené (lečve). Zebry můžeš podpořit nákupem poukazu na e-shopu zoo:
Chov tohoto krásného čápa byl v Plzni obnoven v roce 2016. Chová jej okolo 13 zoo v Evropě. Obývá savany a bažiny Afriky a Madagaskaru, živí se měkkýši, obojživelníky a rybami. Naleznete jej ve velké voliéře spolu s ibisy, racky, volavkami, pelikány a dalšími druhy.
Jedovaté hady zastupovala v plzeňské zoo od počátku nového milénia zejména zmije gabunská. V pavilonu Tajemný svět africké noci představuje jejich dvojice ukázku predátora drobných savců, hojně zde chovaných. Svou zajímavě utvářenou hlavou a také mohutností zaujímají pozornost návštěvníků a vyvolávají lehké mrazení v zádech. Zmije gabunská má objemově snad nejvíc jedu ze všech druhů na světě. Manipulace s nimi je pochopitelně nebezpečná a musí se k ní přistupovat velmi zodpovědně. Tím je myšleno například krmení, výměna substrátu apod. Došlo zde i k opakovanému rozmnožení, v roce 2006 zde bylo odchováno 11 živých mláďat, přišla na svět koncem…
V roce 2017 doplnil zoborožce luzonské a rýhozobé v kolekci Talarak v Tropickém pavilonu Z. Obývá několik ostrovů na Filipínách. V ČR je pravděpodobně v zoo chován úplně poprvé, v Evropě je počátkem roku 2019 pouze v pětici zoo.
Samec tohoto druhu je nyní nejbarevnějším zoborožcem v plzeňské zoo. Jejich pár naleznete buď v Asijské zahradě nebo bývá umístěn v zázemí zoo. Chovají jej pouze 4 zoo v Evropě (2017).
Zoo Plzeň se v posledních letech specializuje na asijské druhy zoborožců. Množí zoborožce luzonské, chová zoborožce rýhozobé a celebeské. V minulosti chovala řadu druhů Afriky i Asie, začala již v 70. letech. V letech 1976 a 1978 zaznamenala odchovy zoborožce černobílého. Část zoborožců z Filipín naleznete v expozici Talarak v Tropickém pavilonu.
První zubři v Plzni - Cvuk a Cvarka se narodili v Chomutově roku 1996, v roce 1997 se stali prvními obyvateli naučné stezky „Vývoj přírody ve čtvrtohorách“. Samec Cvuk byl roky vůbec nejmohutnějším zvířetem plzeňské zoo. První mládě, samec Ondra, se narodilo roku 2000, druhý, pokřtěný Onyx, 23.5. 2002. V roce 2008 jejich poslední, 6. mládě. Pro zubry je veden Evropský záchovný program EEP a 1. plemenná kniha sepsaná kdy v historii– jejich chov je koordinován a i křtění má přísná pravidla – všechna plzeňská mláďata se budou jmenovat od „ON“.Stádo v plzeňské zoo nyní tvoří dvě krávy Cvarka (*3.10.96 Zoopark Chomutov) a Radbuza (* 19.8.2006 Měřín)…
Plzeňská zoo chová od roku 2004 skupinu želv obrovských, pořízených jako roční až dvouletá mláďata, první roky žily víceméně mimo návštěvnickou trasu. Jediná tuzemská skupina dospělých obrovských želv žije v Zoo Praha, v minulosti se občas objevily i v dalších zoo. Tam však většinou dovezli dospělá zvířata, sledování růstu od mládí v Plzni je proto výjimečné. Nyní jsou společníky obrovských želv lemuři kata, kteří si na ně museli krátkou dobu navykat. Kvůli želvám došla expozice náležitého zateplení. Dokud byly želvy malé, stávalo se, že na krunýře svých kamarádek některá vylezla přespat „do druhého patra“.Plzeňská zoo je v tuzemsku jediná, která kromě pražské chovala…
Prvních pět dospívajících želv ostruhatých původem z přírody získala plzeňská Zoo v roce 1995, později byly doplněny třetím samcem na tři páry. Do té doby se v českých zoo objevily pravděpodobně pouze v minulosti v zoologické zahradě v Praze. Nejprve žily několik let v uzavřeném teráriu po varanovi skvrnitém, kde nyní potkáte pro změnu varany Mertensovy . Protože želvy postupně dospěly a povyrostly, bylo nutno jim poskytnout mnohem větší expozici s venkovním výběhem. Ta vznikla v tropickém pavilonu adaptací bývalé kanceláře a želvy mají nyní plochu cca 16 m2.Od roku 1998 se želvy ostruhaté v plzeňské zoo rozmnožují. Počet mláďat se postupně…
První želvy se na zemi objevily už v období triasu, někdy před 220 miliony lety. To z nich dělá jednu z nejstarších dosud žijících skupin plazů. Želvy se odlišují od ostatních plazů především tím, že je jejich tělo obvykle chráněno krunýřem, který se dělí na hřbetní (karapax) a břišní (plastron). Vyvinul se z jejich žeber. Krunýř je tvořen z kostěného základu, který je pokryt štítky z keratinu (rohoviny). Některé druhy mají krunýř krytý jen silnou kůží. Želvy dělíme na tři základní skupiny: mořské, vodní a suchozemské želvy.Stálo by za zamyšlení, proč laická veřejnost „západního světa“ dokáže želvy, zvláště suchozemské na rozdíl od většiny ostatních plazů,…
Vyskytuje se v otevřených travnatých savanách a polopouštích. Je aktivní ve dne, nepříznivé klimatické podmínky překonává v opuštěných norách savců, v termitištích a pod kameny či padlými kmeny. V plzeňské zoo se již rozmnožila. Jako 2. největší druh africké suchozemské želvy poutá pozornost ve své expozici v pavilonu žiraf.
Tato východoafrická želva se umí vklínit do sklaních štěrbin aridních oblastí a nafouknutím a zapřením znemožnit predátorovi úspěšný lov. V budované expozici v pavilonu žiraf jí byly ideální štěrbiny předem připraveny. V plzeňské zoo žije spolu s ještěrkami, damany a bércouny. Je býložravá. Její anglický název zní v překladu "palačinková želva". V Evropě ji chová kolem 75 zoo.
Obývá savany západní Afriky, aktivní je v noci. Žije samotářsky či v párech. Je druhem v evropských zoo chovaných minimálně, úspěchy v chovu slaví saská zoo v Aue. V Plzni jsou chovány jediné ženetky savanové v ČR, úspěšný odchov se dosud nepodařil. Naleznete je v pavilonu Tajemný svět africké noci.
Návštěvníci plzeňské zoo čekali na žirafy téměř 50 let od prvního vysloveného přání je zde chovat. Den zahájení chovu žiraf v Plzni – 12.5. 2010 – příjezd Lexe z Ostravy (nikdy dříve předtím žirafy v Plzni nebyly). Samčí skupina je v souladu s Evropským záchranným programem –některé zoo mívají mládenecké skupiny bez samic. Je to kvůli celkové kapacitě evropských zoo a faktu, že v chovném stádě nemůže být více dospělých samců. Zhruba dvouletí samci musejí proto odjíždět ze svých rodných zoo. Otec Lexe (Kabu) je jedním z českých dvojčat (*v Olomouci). Bořka a Lexe v roce 2011 přejmenovala skupina Accept na Bolka a Lolka. Ve venkovním výběhu…
Zoologická a botanická zahrada (Zoo):
Zoo + DinoPark (pouze duben–říjen):
Podrobné vstupné a slevy zde.