Sdílejte tuto stránku na Facebooku Sdílejte tuto stránku na Facebooku Sledujte naše videa na YouTube ZOO Plzeň na TripAdvisor
Vyberte si jazyk
Česky English Deutsch Française По-ру́сски
Zapnout zvuk

ÚVODNÍ STRANA - O NÁS - HISTORIE ZOO

Historie ZOO

Vznik a nejstarší historie zoologické a botanické zahrady v Plzni

Zpracoval Mgr. Martin Vobruba  

Je poměrně známo, že současná zoologická i botanická zahrada (ZOO i BZ) na Lochotíně nejsou prvními zařízeními svého druhu v Plzni. V jejich vzniku a stávajícím umístění se zúročují nápady přírodovědců několika generací.Téměř zapomenutou informací je existence vivária - jezírka s labutěmi a dalšími vrubozobými ptáky v místech dnešního divadla J.K.Tyla. Tento "zvěřinec" byl doplněn i domečkem s opičkami. Díky národopisnému oddělení Západočeského muzea se dochovaly některé snímky. Jejich datace spadá do konce 19. století. Rovněž pojízdné zvěřince, občas se ve městě zastavující, přinášely Plzeňanům taková zvířata, která zde natrvalo dosud neměli, jako např. tygry, zebru nebo dokonce i slona. Ani návštěva bosenských medvědářů nebyla výjimkou.

 Medvědář

Historií ZOO v Doudlevcích, vznikem a činností spolku IRIS a prvními deseti lety činnosti zoologické zahrady se zabývá v podstatě pouze sborníček "Povídky ze života zvířat" ZOO IRIS, sepsaný v roce 1936 k 10. výročí ZOO panem Václavem Uchytilem, berním tajemníkem a pokladníkem spolku. Další zajímavosti uchovala jednatelka spolku Berta Baslerová. Šlo o část korespondence, výstřižků a zápisů ze schůzí. Tyto archiválie jsou uloženy v Archivu města Plzně.   

Základ plzeňské zoologické zahrady byl položen dne 2. září 1926, kdy na členské schůzi spolku IRIS bylo rozhodnuto najmout skleník na vojenské plovárně v Plzni v Doudlevcích, zřídit z něho pěstírnu rybek a jeho okolí proměnit v zoologickou zahradu. V tehdejším Československu existovala teprve jedna jediná ZOO zřízená německými milovníky přírody v Liberci (1919), pražská zoo je otevřena až roku 1931.Samotný spolek IRIS měl roku 1926 za sebou čtvrtstoletí existence a jeho počátky spadají již do roku 1899. Od roku 1926 až do roku 1953, kdy spolek zanikl, se jeho činnost stále více zaměřovala zejména na zajištění provozu zoologické zahrady. Na její vybudování bylo pracovnímu odboru spolku poskytnuto dnes neuvěřitelných 705 Kč. Skleník se svým okolím byl získán bezplatně na dobu dvaceti let. Již po třech měsících od rozhodnutí o založení zahrady, tedy v prosinci roku 1926, dochází k otevření skleníků a akvárií a tří voliér s dravými ptáky, liškami a šakalem. Vstup do zahrady byl nejprve volný. V roce 1927 se zahrada rozšířila o srnčí ohradu a o dvě opice jménem Šorl a Minda (makak jávský). Zároveň bylo správou vojenské plovárny zakázáno chovat lišky a šakala, a to kvůli zápachu. 

Zahrada nejprve neměla ředitele, ale správce, což byl nejprve A. Lokajíček (1926-32) a později A. Pavlík (1932 - 1953). Název správce je ještě uveden pro pana Oleskiewiče za počátku řízení ZOO Jednotným národním výborem (JNV). V období PKO (parku kultury a oddechu) měla zahrada svého vedoucího. Byli to J. Hájek, Z. Veselý, I. Hašková-Svobodová a Z. Kožíšek. O funkci ředitele je možné mluvit až po delimitaci z PKO, spojení s botanickou zahradou (BZ) a osamostatnění (1981). Tuto funkci zastávali: P. Vlček, A. Šašek, F. Sládek a J. Trávníček.

Roku 1930 byla spolku vypovězena většina dluhů a zahradě hrozil, jako později vícekrát, reálný zánik. V roce 1932 se zase poprvé naráží na omezenost prostoru a na nemožnost dalšího rozšiřování zahrady a již další rok se uvažuje o možnosti zahradu přestěhovat. Hospodářská krize zasáhla roku 1934 Československou republiku, potažmo i zahradu. Zvířata byla přes léto živa převážně z toho, co jim přinesli a dali samotní návštěvníci. V zimě, kdy do zahrady téměř nikdo nechodil, byla krmena jen starým plesnivým chlebem. Zahrada však přežila i tuto druhou vážnou krizi. Od konce roku se zavádí vybírání režijního příspěvku za vstup do zahrady. Jeho výše byla 1 Kč pro dospělé, 50 hal. pro vojáky a studenty. Roku 1935 dochází k přestavbě voliéry pro vydry s bazénem a klecí pro hlodavce, čímž došlo k úplnému zaplnění smluvně zajištěného prostoru. Stále intenzivněji se tedy uvažuje o přemístění zahrady a již se hledají konkrétní lokality. Rovněž se hovoří o potřebě tisícové členské základny, aby byly dostatečně kryty náklady na provoz zahrady. 

Zoologická zahrada přežila i období druhé světové války, byť se značnými organizačními, administrativními a existenčními obtížemi, zvláště v posledních letech války, kdy byly opět velké potíže se zásobováním. Začátkem války došlo dokonce k jistému rozvoji zahrady, což souvisí i s níže zmíněnou změnou druhové skladby, vzrostla nepatrně rozloha a zřetelně i návštěvnost. Lepší časy nastaly bezprostředně po osvobození (návštěvy vojáků), následující zima vše změnila a zvířata během ní opět trpěla. I po celý rok 1946 byla malá návštěvnost, na jaře způsobila značné škody velká voda. Roku 1947 se činnost spolku postupně normalizuje, potíže s financováním však přetrvávají. Již 18. února roku 1950 se opět hovoří o krizové situaci - nebudou peníze na zimní provoz ani na nákup krmiva pro zvířata. Ty již nelze nadále volně kupovat či prodávat, pouze prostřednictvím pražské zoologické zahrady nebo ústředních orgánů. 

Jak se rozvíjela chovatelská činnost? Například počátkem roku 1940 zahradu silně mění příchod prvních lvů, levhartice, vlčice a medvědů. Do té doby patřily k největším zvířatům srnci a daňci. Málo je známa skutečnost, že ZOO v té době krátce byla v soukromých rukou. Nejen v průběhu války se spolek IRIS obrací velmi často ve své korespondenci na různé banky, spolky, mecenáše a organizace se žádostmi o dary či subvence na údržbu, materiál i krmení pro zvířata. Hlavním obchodním partnerem a dodavatelem zvěře je ZOO v Praze, dále cirkusy, soukromí majitelé zvířat i zahrady v Německu. Asi nejunikátnějším zvířetem je medvěd malajský (1942), ke konci doudlevecké etapy pak antilopy sajgy tatarské (1959-1964). Počátkem 50.let začíná mít tradici setkávání vznikajících a ustavujících se českých zoologických zahrad. Z jednotlivých zasedání (např. 1951) se správce Pavlík vrací vždy pochválen za vzhled zahrady, ale s doporučeními na změnu statutu a s narážkami na miniaturní rozlohu. Postupně začíná být všem, včetně členů a vedení spolku IRIS jasné, že spolkové vedení zoologické zahrady je anachronismus a stav je neudržitelný. Proto souhlasili s převedením pod Národní výbor města Plzně. Celý proces byl však urychlen a využit opozicí v rámci spolku i mimo něj a tak dne 1.9.1953 přechází ZOO pod vedením správce Oleskiewiče po likvidační valné hromadě spolku pod křídla Jednotného národního výboru. Spolek vyvíjel činnost 52 let. Na jeho tradici navázal počátkem 90.let klub přátel ZOO Plzeň, dále název IRIS používá současný časopis o přírodě a ZOO a stejnojmenné občanské sdružení usilující o podporu zahrady. Zároveň v tradici chovatelské činnosti prvotního spolku pokračuje rodina plzeňských akvaristů. 

Dne 15.6.1957 nastupuje do vedení zahrady Josef Hájek. Na přelomu let 1958 a 1959 vznikl v Plzni PKO, který soustředil řadu nesourodých kulturních organizací, vč. ZOO. Ještě v Doudlevcích se objevují první velká zvířata jako velbloud, lama krotká, pakůň, jak, zebu, sajga, nilgau nebo puma. Ve skladbě druhů figurují řadu let i vlk, dingo nebo kojot. V únoru roku 1958 vypracovala pro město Plzeň "Investiční úkol na výstavbu zoologické a botanické zahrady v Plzni" ZOO Praha, konkrétně Dr. Purkyně a Ing. Turek (jehož poradní hlas stál i u vzniku dalších ZOO). Konečně rada NV schvaluje tento úkol 21.4.1961. Stavební náklady jsou vyčísleny na 18 mil. Kč, nákupy zvířat a výsadba na 2x 800 000 Kč. Počítá se s 62 zaměstnanci ZOO a 19 BZ (ještě k 31.12.1974 je to pouze 34 a 9), dále s rozlohou 21 ha a počtem zvířat 1940 kusů. Botanická zahrada má mít 3 skleníky - tropický (pro užitkové a okrasné rostliny), subtropický (pro rostliny typu citroník, fíkovník, čajovník..) a studený (sukulenty apod.). ZOO měla obsahovat pavilon šelem, opic, tlustokožců, vodních ptáků, malých savců, terárium, akvárium. Dále mj. 15 velkých výběhů se salašemi, 8 velkých voliér, 39 „dvouvoliér“ nebo 3 zděné bazény. Ze zvířat navrhovaných Dr. Purkyněm k trvalému chovu se dosud neobjevilo jen několik - hroch, indická slonice, pár lachtanů tmavých, rosomáci atp. Zajímavé naopak je, že ZOO nakonec chová již tehdy zmíněné kaloně, mary, hoko, timálii čínskou, sojkovce chocholatého. Navržen (leč dosud nechován) byl i mj. tučňák brýlový, orlosup bradatý, drop velký, kajman černý atp. Pozoruhodným faktem je, že z devítistránkového strojopisného seznamu opravdu plánovitě i bezděčně byla v průběhu několika let většina druhů pro plzeňskou ZOO opatřena a jen několik výše zmíněných nikdy chováno nebylo. V některých pramenech kolují rozporné údaje o datu infekce antraxu, která po řadě let dohadování o přesunu zahrady tento přesun katalyzovala. Díky MVDr. Maxovi a jeho příspěvku z Výroční zprávy ZOO v roce 1981 je bezesporné, že infekce se poprvé projevila u pum amerických 8.9.1961. Je známo, že jí podlehla většina šelem staré ZOO. Proto v roce 1962 byla zahrada uzavřena a teprve v roce 1963 je otevřeno provizorní staveniště zoologické zahrady na Lochotíně. V ZOO byly v tomto roce první výběhy pro kopytníky, výběhy psovitých šelem, voliéry, pavilon opic a tropických ptáků, bažantnice, pumy, velká voliéra a šelminec. 

  

V říjnu 1963 přivítal západočeský denník Pravda otevření nové ZOO článkem "Až budeme mít žirafu". První den po otevření, po téměř dvou letech bez zoo, se přišlo na provizorní zoo podívat 6 600 návštěvníků. Zároveň v tomto období vznikla stálá akvarijně-teraristická výstava (v některých dobách i prodejna) v centru města, zvaná dnes prostě AKVA-TERA. Na Lochotíně se začínalo prakticky od nuly - s pouhými 29 druhy zvířat. ZOO byla nadlouho staveništěm a mnoho provizorií sloužilo dlouhé roky. Stavební vývoj probíhal díky nadšení zprvu rychle (brigády), později bylo vše složitější. Například těsný medvědinec zřízený Škodováky sloužil do roku 1998. V 70. letech vznikly výběhy pro antilopy, záložní skleníky, salaše, voliéry malých dravců, "velbloudinec", dolní africký výběh. Definitivní pavilon šelem sloužil od roku 1978. Koncem 60.let je vedoucím ZOO pan Zdeněk Veselý (nástup 1.2.1969). V červenci 1970 lze jako zaměření ZOO uvést: oborní chov spárkaté, vodní ptáky a akvárium, terárium. Pro zajímavost uveďme, že např. v roce 1970 je navrhován bazén s lachtany a vydrami event. bufetem, jako je běžné na Floridě; a možnost pořádat zde eventuelně představení pro návštěvníky za zvláštní vstupné. Je poukazováno na dobré zkušenosti v Liberci i na fakt, že zahradě chybí "tahák" v podobě velkého atraktivního zvířete. O lachtanech se zde uvažovalo mnohokrát, naposled za vedení ing. Vlčka v 80. letech. Již v době vniku PKO však byly dokonce nakresleny plány na detašovanou část ZOO s 2-3 druhy ploutvonožců, kytovci, žraloky a velkými plazy do vzdálenosti asi 1 km od areálu do sousedství lochotínského parku s loukami.

Již v roce 1973 je zmíněna myšlenka na delimitaci (osamostatnění) ZOO od parku kultura a oddechu, nebyla však doporučena. Vedoucí zahrady je v té době Ivana Svobodová-Hašková. Od 1.1. 1981 je ZOO a BZ také díky podpoře ředitele královédvorské ZOO Ing. Josefa Vágnera samostatnou institucí a také vedoucí funkce je označena názvem ředitel. Stává se jím Ing. Petr Vlček. V tomto období již stojí objekt tzv. velbloudince (1977), včetně výběhů (1979), nutná je však výstavba infrastruktury. Ta skutečně vzniká - zejména asfaltový povrch nových i rekonstruovaných cest a protažení inženýrských sítí. Od roku 1983 působí v ZOO a BZ nepřetržitě její současný ředitel Ing. Jiří Trávníček, nejprve ve funkci botanika. ZOO, tedy její výstavní část, stojí nejprve na ploše 3 ha , ale ke svému rozvoji získala prostor 21 ha, který je již téměř bez zbytku využit (2005). Zásadní směřování do budoucna podává zejména Generel dostavby z roku 1996, po jehož schválení v zahradě došlo k mnoha pozitivním změnám směrem k zoogeografickému bioparku. V letech 2003 a 2004 již přichází více než 300 000 návštěvníků. V současnosti již 400 000 osob. V roce 2006 vyšla poprvé publikace o zoo k jejímu 80. výročí.

 2011

Lemur kata

DESIGN ALEXANDR VACEK

EAZA Oficiální informační server města Plzně Unie českých a slovenských zoologických zahrad Unie botanických zahrad České republiky BGCI