Botanické okénko

Asphodeline

Přibližně dvě desítky druhů zahrnuje rod Asphodeline. Nápadně bíle či žlutě kvetoucí zástupce tohoto rodu můžete potkat na cestách po střední a východní části Středozemí (od Itálie až po Libanon). Druhem, se kterým se asi nejčastěji setkáte, je Asphodeline lutea (česky kopíčko žluté či asfodelka žlutá). V přírodě se vysoká květenství tohoto druhu objevují u cest, na loukách a pastvinách. Velké žluté květy v květenství na vysoké, hustě olistěné lodyze se objevují asi ve třech letech věku rostliny, přes den se otevírají postupně od března do července. Po opylení květy nahradí zelené plody –…

Když vykvete reveň

Je to celkem nepřehlédnutelná podívaná, protože květenství reveně může přesáhnout dospělého člověka. Bílé květy jsou sice drobné, ale zato je jich opravdu hodně. Po opylení na květních latách dozrávají plody – křídlaté nažky. V tomto období v zadní části BZ na záhonech s kulturními plodinami a zeleninou dozrávají plody na jedné z pěstovaných revení. Květní lodyhy sice dostaly zabrat nečekanými mrazy na konci dubna, ale nakonec se i s touto překážkou dokázaly vyrovnat. Pojďme se blíže podívat obecně na rod Rheum (čeleď Polygonaceae), do kterého i tato pěstovaná reveň patří. Zahrnuje asi šest desítek…

Rostlina roku 2024: kosatec sibiřský

Každoročně v lednu vyhlašuje Česká botanická společnost rostlinu roku. Tento titul upozorňuje na zajímavé druhy rostlin naší přírody, které také většinou podléhají kvůli svému ohrožení i ochraně zákonem, a navíc veřejnost seznamuje s jejich biologií. Zatímco v loňském roce se dostalo této cti kociánku dvoudomému (Anntenaria dioica), letos tato pocta připadla nápadnější rostlině: kosatci sibiřskému (Iris sibirica). Původním areálem rozšíření I. sibirica je mírné pásmo Asie od západu Sibiře až po Mongolsko a celá Evropa kromě Středozemí a nejsevernějších oblastí. V České republice je to druh původní, ale recentně ustoupil…

Skleníčky s kvetoucími kaktusy

Pravidelný návštěvník naší zahrady by si možná vzpomněl, že v blízkosti pavilónu žiraf a nosorožců zahlédl skleníček s kaktusy a dalšími sukulenty. Tento skleníček má představovat ukázky xerofytní vegetace Argentiny. V loňském roce k němu po rekonstrukci vnější i vnitřní přibyly další dva podobné „příbytky“, v prvním případě ukazující převážně kaktusové sukulenty a cibuloviny Bolívie a Peru, v druhém podobné příbuzné rostliny Chile. V dohledné době by k těmto skleníčkům měly přibýt i stručné informační cedule. Zatímco v argentinském skleníčku právě předvádí nepřehlédnutelnou krásu velkého květu Echinopsis candicans …

Sasanky

Čeleď pryskyřníkovitých (Ranunculaceae) je poměrně obsáhlá, zahrnuje necelých padesát rodů, přičemž více než desítku z nich můžeme potkat i v naší přírodě. Kromě blatouchů (Caltha) a pryskyřníků (Ranunculus) je asi nejznámějším rodem této čeledi sasanka (Anemone). Sasanku hajní (Anemone nemorosa) můžete vidět ve stovkách jedinců v našich lesích, kde ji od března do května poznáte podle přeslenu hluboce vykrajovaných listů a bílých nebo narůžovělých květů. V naší zahradě je k zahlédnutí jiný druh – sasanka lesní (Anemone sylvestris). Ta je předchozímu druhu podobná, liší se však vyšší chlupatou lodyhou a větším bílým…

Co na jaře trápí zahradníka

Plevel a zase plevel. Tento termín asi všichni znáte, ale pro jistotu vysvětlím, že za plevel považujeme rostlinu, která roste tam, kde ji nechceme. Jakmile párkrát zaprší, objeví se výsledek toho, co jsme o rok dříve zanedbali – úporné jarní plevelné rostliny. Všechny, které jsme někde přehlédli a nestačili včas odstranit, předaly svému okolí desítky a občas i stovky semen. Například osívka jarní (Erophila verna), řeřišnice srstnatá (Cardamine hirsuta) nebo kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris) z čeledi brukvovitých (Brassicaceae) velmi rychle vykvetou drobnými bílými květy a pokud je včas neodstraníme, jejich plody –…

Jarní květy, které mění barvu

Květy, které během existence mění barvu? V rostlinné říši je možné leccos, takže se můžete setkat i s tímto jevem. Právě teď na jaře kvete několik rostlin, u kterých se dá změna barvy pozorovat. Například takový běžný plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), méně obvyklý plicník měkký (Pulmonaria mollis) nebo o něco později rozkvétající kamejka modronachová (Buglossoides purpurocaerulea), všechny patřící do čeledi brutnákovitých (Boraginaceae). Jsou známé tím, že jejich poupata mají červenou barvu a ta se postupem času s vývojem květu mění přes různé odstíny fialové až na modrou. Jak je to možné? Květy těchto…

Popenec není jen do nádivky

Velikonoce máme letos za sebou, pojďme se tedy podívat na rostlinku, kterou někdo kromě jiných bylinek přidává do tradiční velikonoční nádivky. Je to celkem běžný popenec obecný (Glechoma hederacea), plazivá rostlina s drobnými okrouhlými listy s tupými zoubky na okrajích. V jarní kuchyni se využívá pro svou aromatickou vůni, netradiční chuť a obsah některých vitamínů (provitamín A a vitamín C). Výhodou je rychlý přízemní růst, takže může prorůstat i nízkým udržovaným trávníkem na zahradách, loukách, v parcích a sadech. Místa, kde popenec roste, se od března až do léta prozradí množstvím…

Kočičky – jeden ze symbolů Velikonoc

Vrby (rod Salix) mají u nás před příchodem Velikonoc dvojí význam. Proutky vrby košíkářské (Salix viminalis) slouží k pletení pomlázek – netřeba asi vysvětlovat využití. Pak také větvičky u nás asi nejhojnější vrby jívy (Salix caprea) nahrazují během křesťanských obřadů palmové listy, které jsou k vidění jako výzdoba kostelů a chrámů v zemích s teplejším podnebím. Proč právě palmové listy? Těmi podle legendy vítal dav Ježíše, přicházejícího do Jeruzaléma. Jak asi většina z nás ví, pobyt v tomto městě skončil Kristovým ukřižováním a následným zmrtvýchvstáním. Svěcené palmové listy nebo třeba vrbové ratolesti s kočičkami se …

Narcisky

Narcisky   K nejvýraznějším rozkvetlým rostlinám v tuto dobu okolo velikonoc patří všem dobře známé narcisky. Rod Narcissus s několika desítkami druhů patří do čeledi Amaryllidaceae – amarylkovité, což by vám mohlo napovědět, že se jedná o cibuloviny. Pocházejí z jižní Evropy, Asie a severu Afriky. Ze zásobního podzemního orgánu – cibule brzy na jaře naraší růžice úzkých listů a zhruba od první půlky března se začínají vyvíjet i květní stvoly. Výrazné květy neunikly zájmu zahradníků a šlechtitelů, takže vzniklo množství hybridů a kultivarů, které si můžete prohlédnout v naší zahradě především v …

Exotika v australských skleníčcích

V botanických částech plzeňské zoo právě probíhají práce typické pro začátek jara. Jednou z nich je i odstraňování materiálů, pomáhajících některým choulostivým rostlinám přežít studené epizody naší zimy. Díky tomu se objevuje to, co nebylo od podzimu vidět. Jsou to nejen jednotlivé rostliny a dřeviny, ale i temperované skleníčky – miniaturní prostory s ukázkami neobvyklých rostlin z některých částí světa. V prostoru trojice skleníčků s australskými rostlinami a dřevinami v blízkosti lvího výběhu se takto odhalilo několik rozkvetlých zajímavostí. Některé z nich si můžete prohlédnout na fotografiích …

Pavilónek zlaté rybky – prostor pro relaxaci

Nejen na jaře 2024 stojí za to neminout tuto zajímavou expozici!

Nepřehlédnutelně kvetoucí keře rodu Pieris

Zatímco v našich končinách známe z vřesovišť pouze nízké vřesy (rod Calluna) a vřesovce (rod Erica), ve vřesovištní vegetaci vyšších horských poloh východní Asie a Severní Ameriky můžeme občas zahlédnout keře rodu Pieris, náležející do stejné čeledi Ericaceae.  Mohou dorůstat výšky i více než 1 m a na jaře kvetou záplavou hroznů zvoncovitých květů převážně bílé či smetanové barvy. Aktuálně kvetoucí Pieris japonica původem z jihovýchodní Číny a jižního Japonska nezdobí jen květy, jeho listy ve vrcholech větví se různě zbarvují podle ročního období. Tato krása však není zadarmo, listy chutnají různým savým škůdcům,…

Čemeřice – smrduté jedovatky

Brzké jaro je období rozkvětu nejrůznějších jarních efemerů – rostlin, které se snaží vykvést před úplným olistěním stromů. V rodině pryskyřníkovitých rostlin (čeleď Ranunculaceae) je podobných efemerů větší množství (např. známá sasanka, jaterník, koniklec atd.). Některé z nich si postupně představíme.

Hvězdnatec zubatý

Hvězdnatec zubatý – pohledný vzdálený příbuzný všem známé mrkve, petržele a kopru

Zoo-vláček jezdí k zoo i v roce 2024, beze změn... číst dále
V sobotu 25.5. oslavíme v Zoo a BZ den dětí číst dále
V srpnu si na amfiteátru zavzpomínáme na tramskou éru číst dále
Zveme Vás do samostatné expozice Akva Tera v centru Plzně. číst dále
ObčerstveníObčerstvení GiftshopGiftshop WebkameryWebkamery PřírůstkyPřírůstky Veřejná krmeníVeřejná krmení Sponzoring a adopceSponzoring a adopce
Otevírací doba

březen–říjen: 8.00–19.00  (pokladna do 18:00)
listopad–únor: 9.00–17.00  (pokl. do 16:30)

Otevřeno 365 dní v roce včetně svátků, Vánoc a Nového roku! (DinoPark otevřen pouze od dubna do října). Více zde.

Najdete nás zde.

Vstupné

Zoologická a botanická zahrada (Zoo):

dospělí:220 Kč
děti, studenti, senioři:      160
rodiny (2+2):                      720

Zoo + DinoPark (pouze duben–říjen):

dospělí:390 Kč
děti a studenti:290 Kč
rodiny (2+2):                      1270 

Podrobné vstupné a slevy zde.

Počasí v Plzni
Lemur
Facebook ZOOZoo
Facebook Akva-TeraAkva-Tera
Youtube
Instagram
Tripadvisor