Botanické okénko

Expozice Austrálie

Jak všichni víme, Austrálie sice není ostrov, nýbrž menší kontinent na jižní polokouli. Obklopuje ho několik dalších menších ostrovů v Jižním, Indickém a Tichém oceánu, asi nejznámějším je Tasmánie. Mezi výběhem lvů, voliérou plameňáků a jezírkem s pelikány a kormorány je možno v letním období najít řadu rostlin, typických pro nejrůznější biotopy Austrálie. Představíme si příklady toho, co můžete v této části zahrady vidět. V místě, představujícím mokřiny vnitrozemí, jsou umístěny dřeviny rodů Melaleuca, Callistemon, Eucalyptus a v podrostu kvetou například slaměnky rodu Xerochrysum. Vedle expozice pokračuje ukázkami vegetace…

Letní putování po ostrovech

V každé botanické zahradě existují prostory, kam se běžný smrtelník nedostane. Je to zázemí, kde se kromě jiného pěstují rostliny, připravované do venkovních expozic. Patří mezi ně i taxony, pocházející z teplejších částí světa a od konce jara do zámrazu se umísťují na venkovní záhony, aby doplnily expozice, představující flóru světových ostrovů. Takových ostrovů je velký počet a mnoho z nich je součástí ohnisek biodiverzity, tedy míst s vysokým druhovým bohatstvím a s extrémním počtem endemických druhů. Tato ohraničená a jedinečná společenstva zároveň nejvíce doplácejí na destrukci přírody a…

Květnatec Archerův

Na setkání s touto stopkovýtrusnou houbou člověk asi jen tak nezapomene. Ne nadarmo se jí v angličtině říká Ďáblovy prsty, protože je skutečně připomíná. Květnatec Archerův (Clathrus archeri), jak se tato houba jmenuje česky, vypadá jako návštěvník z jiné planety a její vývoj z počátečního kožovitého vajíčka po rozevřená (někdy i srostlá) červená ramena s černými tečkami by klidně mohl být inspirací pro kulisy některých hororů. Počet křehkých ramen, dlouhých až 15 cm kolísá od 4 po 8, navíc je pokrývá sliz s hnilobným zápachem, lákající hmyz. Ten se postará o distribuci výtrusů do okolí. Od května do…

Eryngium – máčka

„Jéé, to je krásný bodlák“ často slyšíme od lidí při pohledu na zástupce rodu Eryngium. Pichlavé listy různých tvarů, zvláštní květenství, které dokonce u některých druhů mění časem barvu ze zelené na modrou – přesně takto si laik bodlák představuje. Je to však omyl, pravý bodlák – latinsky Carduus patří do úplně jiné čeledi a spolu s příbuznými rody podobných rostlin Cirsium (pcháč) a Echinops (bělotrn) či Carlina (pupava) náleží do rozsáhlé čeledi (skoro 2000 rodů!) Asteraceae (hvězdnicovité) a laikovi se prozradí především v okamžiku, kdy se na nich objeví ochmýřená semena. Rod Eryngium má semena…

Clivia

Čtenáři staršího data narození si možná pamatují parapety na školách a za okny našich rodičů a hlavně prarodičů. Výběr tehdy pěstovaných rostlin byl celkem omezený: asparagus, fíkus, zelenec, tchýnin jazyk, begonie apod. Odnože se bezplatně vyměňovaly z ruky do ruky, takže složení parapetů se časem víceméně sjednotilo. Jednou z rostlin – obyvatelek takových parapetů byla i klívie, správně česky řemenatka a latinsky Clivia (odtud používané lidové pojmenování). Listy této jednoděložné rostliny z čeledi Amaryllidaceae připomínají tmavě zelené řemeny, rozložené do stran – odtud zase vychází správné české jméno. Dokud nevykvetla, nebyla…

Anigozanthos – klokaní a kočičí packy

Pokud nahlédnete do prostředního ze skupinky australských skleníčků v přední části areálu zahrady, zaujme vás nevšední podívaná. Ze zdánlivě nezajímavých rostlin s množstvím úzkých mečovitých listů se vyloupla překvapivě vysoká květenství s velkým počtem neobvyklých květů. Jejich vzhled a tvar stál za místním a vlastně i českým jménem rostliny, připomínají totiž chlupaté klokaní packy (anglicky kangaroo paw, česky klokanka). Latinské jméno Anigozanthos (čeleď Haemodoraceae) opět vychází ze vzhledu květů, je složeninou dvou řeckých slov, přibližně přeložených jako nerovný květ (anisos a anthos). Jak na fotografiích vidíte,…

Kvetoucí česneky

Existují rostliny sice zajímavé, ale vzhledem nenápadné, na které je třeba upozornit, aby si jich vůbec někdo všiml. Druhou skupinou jsou rostliny, kterých si všimnete okamžitě a snadno zatoužíte mít je jako ozdobu vlastní zahrady. Patří mezi ně asijské česneky (čeleď Amaryllidaceae), které jsou často mnohem vzrostnější a výraznější než ty, které známe z naší přírody. Pozdní jaro je období, kdy zrovna většina z nich kvete a předvádí se v plné kráse. Zkusíme si blíže představit některé z nich. S trochou štěstí je zastihnete ještě s otevřenými květy a pokud ne, můžete zkusit štěstí za rok. Allium nevskianum patří vzrůstem k…

Asphodeline

Přibližně dvě desítky druhů zahrnuje rod Asphodeline. Nápadně bíle či žlutě kvetoucí zástupce tohoto rodu můžete potkat na cestách po střední a východní části Středozemí (od Itálie až po Libanon). Druhem, se kterým se asi nejčastěji setkáte, je Asphodeline lutea (česky kopíčko žluté či asfodelka žlutá). V přírodě se vysoká květenství tohoto druhu objevují u cest, na loukách a pastvinách. Velké žluté květy v květenství na vysoké, hustě olistěné lodyze se objevují asi ve třech letech věku rostliny, přes den se otevírají postupně od března do července. Po opylení květy nahradí zelené plody –…

Když vykvete reveň

Je to celkem nepřehlédnutelná podívaná, protože květenství reveně může přesáhnout dospělého člověka. Bílé květy jsou sice drobné, ale zato je jich opravdu hodně. Po opylení na květních latách dozrávají plody – křídlaté nažky. V tomto období v zadní části BZ na záhonech s kulturními plodinami a zeleninou dozrávají plody na jedné z pěstovaných revení. Květní lodyhy sice dostaly zabrat nečekanými mrazy na konci dubna, ale nakonec se i s touto překážkou dokázaly vyrovnat. Pojďme se blíže podívat obecně na rod Rheum (čeleď Polygonaceae), do kterého i tato pěstovaná reveň patří. Zahrnuje asi šest desítek…

Rostlina roku 2024: kosatec sibiřský

Každoročně v lednu vyhlašuje Česká botanická společnost rostlinu roku. Tento titul upozorňuje na zajímavé druhy rostlin naší přírody, které také většinou podléhají kvůli svému ohrožení i ochraně zákonem, a navíc veřejnost seznamuje s jejich biologií. Zatímco v loňském roce se dostalo této cti kociánku dvoudomému (Anntenaria dioica), letos tato pocta připadla nápadnější rostlině: kosatci sibiřskému (Iris sibirica). Původním areálem rozšíření I. sibirica je mírné pásmo Asie od západu Sibiře až po Mongolsko a celá Evropa kromě Středozemí a nejsevernějších oblastí. V České republice je to druh původní, ale recentně ustoupil…

Skleníčky s kvetoucími kaktusy

Pravidelný návštěvník naší zahrady by si možná vzpomněl, že v blízkosti pavilónu žiraf a nosorožců zahlédl skleníček s kaktusy a dalšími sukulenty. Tento skleníček má představovat ukázky xerofytní vegetace Argentiny. V loňském roce k němu po rekonstrukci vnější i vnitřní přibyly další dva podobné „příbytky“, v prvním případě ukazující převážně kaktusové sukulenty a cibuloviny Bolívie a Peru, v druhém podobné příbuzné rostliny Chile. V dohledné době by k těmto skleníčkům měly přibýt i stručné informační cedule. Zatímco v argentinském skleníčku právě předvádí nepřehlédnutelnou krásu velkého květu Echinopsis candicans …

Sasanky

Čeleď pryskyřníkovitých (Ranunculaceae) je poměrně obsáhlá, zahrnuje necelých padesát rodů, přičemž více než desítku z nich můžeme potkat i v naší přírodě. Kromě blatouchů (Caltha) a pryskyřníků (Ranunculus) je asi nejznámějším rodem této čeledi sasanka (Anemone). Sasanku hajní (Anemone nemorosa) můžete vidět ve stovkách jedinců v našich lesích, kde ji od března do května poznáte podle přeslenu hluboce vykrajovaných listů a bílých nebo narůžovělých květů. V naší zahradě je k zahlédnutí jiný druh – sasanka lesní (Anemone sylvestris). Ta je předchozímu druhu podobná, liší se však vyšší chlupatou lodyhou a větším bílým…

Co na jaře trápí zahradníka

Plevel a zase plevel. Tento termín asi všichni znáte, ale pro jistotu vysvětlím, že za plevel považujeme rostlinu, která roste tam, kde ji nechceme. Jakmile párkrát zaprší, objeví se výsledek toho, co jsme o rok dříve zanedbali – úporné jarní plevelné rostliny. Všechny, které jsme někde přehlédli a nestačili včas odstranit, předaly svému okolí desítky a občas i stovky semen. Například osívka jarní (Erophila verna), řeřišnice srstnatá (Cardamine hirsuta) nebo kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris) z čeledi brukvovitých (Brassicaceae) velmi rychle vykvetou drobnými bílými květy a pokud je včas neodstraníme, jejich plody –…

Jarní květy, které mění barvu

Květy, které během existence mění barvu? V rostlinné říši je možné leccos, takže se můžete setkat i s tímto jevem. Právě teď na jaře kvete několik rostlin, u kterých se dá změna barvy pozorovat. Například takový běžný plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), méně obvyklý plicník měkký (Pulmonaria mollis) nebo o něco později rozkvétající kamejka modronachová (Buglossoides purpurocaerulea), všechny patřící do čeledi brutnákovitých (Boraginaceae). Jsou známé tím, že jejich poupata mají červenou barvu a ta se postupem času s vývojem květu mění přes různé odstíny fialové až na modrou. Jak je to možné? Květy těchto…

Popenec není jen do nádivky

Velikonoce máme letos za sebou, pojďme se tedy podívat na rostlinku, kterou někdo kromě jiných bylinek přidává do tradiční velikonoční nádivky. Je to celkem běžný popenec obecný (Glechoma hederacea), plazivá rostlina s drobnými okrouhlými listy s tupými zoubky na okrajích. V jarní kuchyni se využívá pro svou aromatickou vůni, netradiční chuť a obsah některých vitamínů (provitamín A a vitamín C). Výhodou je rychlý přízemní růst, takže může prorůstat i nízkým udržovaným trávníkem na zahradách, loukách, v parcích a sadech. Místa, kde popenec roste, se od března až do léta prozradí množstvím…