Nemáte program na předposlední prázdninový den?
Od desíti hodin startuje v areálu zoo Ochranářský den. Slyšeli jste někdy o palmě olejné? Víte jak vypadá, kde a jak se pěstuje a co produkuje? Proč se o ní tolik hovoří? Děti z příměstského tábora Vám vše sdělí. Povědomí o palmovém, ale i dalších tucích získáte v prostoru před africkou restaurací Kiboko. Jak vznikají kvalitní, za studena lisované, oleje nám prozradí zástupci mladé české firmy Bohemia olej. Podporu pro udržitelný život zvýrazníme tvořením pro malé i velké. A budeme malovat na tváře.
Představíme záchranné projekty, které Zoo a BZ podporuje či se na nich aktivně podílí. Naši hosté, zooložka RNDr. Milada Řeháková nás seznámí s projektem Tarsius a nadšenci se spolku Faunus při Zoo Liberec nás zahrnou aktivitami na podporu projektu Snow Leopard Trust.
Pokud nebude ve 13 hodin pršet, pustíme Vám v Lochotínském amfiteátru působivý film známého ochránce přírody Michala Gálika a primatologa, vědce a environmentalisty Stanislava Lhoty, M. Sc., Ph.D. s názvem Zelená poušť.
V jakém stavu je naše životní prostředí se dozvíte na panelech v celém areálu. Chystáme instalaci výstavy s názvem Čtvrtstoletí životního prostředí. Unikátní zpracování stavu životního prostředí v České republice od vzniku samostatné České republiky v roce 1993 až do roku 2017 je dílem společnosti CENIA. Díky podpoře Plzeňského kraje ji budete moci shlédnout i Vy.
Překvapení skrývá zootombola!

Finanční výtěžek ze všech stanovišť bude použit na podporu tolik potřebných záchranných projektů!

I my jsme součástí přírody, nezapomínejme na to. Bez nás si příroda poradí, ale my bez ní ne … Přijďte!

 Ochranářský den ve znamení slunečnic
Zoo a BZ města Plzně se tradičně zapojuje do kampaní, které mají za cíl pomoci přírodě. Letošní Ochranářský den měl za úkol opět informovat veřejnost o důsledcích pěstování palmy olejné v tropických oblastech. Veřejnost se o tomto problému dozvěděla prostřednictvím pestré palety aktivit dětí z příměstského tábora, ale i zaměstnanců zahrady.
Palma olejná (Elaeis guineensis) je doma v západní Africe. Dnes se pěstuje především v Indonésii, Malajsii, Africe a Jižní Americe. Na tom není nic divného. Užitkové plodiny se přeci pěstují nejen v místech svého původního výskytu. To, co je na pěstování této palmy olejné, dle mého názoru, až trestuhodné, je způsob jejího pěstování, při němž dochází k drastické destrukci přírody, ale i k degradaci lidské důstojnosti. Zatímco velké nadnárodní korporace značně bohatnou, prostý lid často přichází o svá životodárná políčka i své domovy. Proč?
Před samotným sběrem plodů pro lisování a rafinování oleje totiž předchází velkoplošné kácení tropických pralesů, následuje prodej dřeva, pálení klestí. Oheň zajistí úklid pozemků a popel zanechá látky k výživě sazenic palem. Následuje několik let hnojení a ošetřování plantáží pesticidy. Někdy se pálí hned celý porost, požár pak hoří i několik měsíců. Mladé palmy jsou často sázeny přímo do mokřadů. Vlhká půda tropického lesa se pod palmovou plantáží mění na suchou neúrodnou planinu, protože palmy olejné jsou jako velké houby. Jeden strom spotřebuje až 30 l vody za den. V takovýchto monokulturách, které sice vypadají jako zelený ráj, se daří přežívat jen několika málo druhům rostlin a živočichů. Tisíce druhů však o své místo na této zemi přišlo a stále přichází. A navíc díky takto drastickým zásahům do přírody se mnohé oblasti musí vyrovnávat s extrémními podmínkami – vysoké teploty, záplavy, znečištění ovzduší a vody, sesuvy půdy.
Možná si teď čtenář v duchu říká, je to hrozné, ale co já tady s tím? My tady máme svých starostí dost, třeba s pěstováním řepky olejky. Ano, to máme, to je téma na další článek. Uvědomujeme si vůbec, že každý z nás denně kácení deštných lesů přímo podporuje? Palmový olej je totiž přítomen téměř ve všech potravinách, drogistickém zboží, v krmných směsích pro zvířata, v lécích a palivových směsích. Důvodem je jeho nízká cena. Není to ale přesně naopak? Není ta cena až příliš vysoká?
Přestože za posledních deset let vzrostlo povědomí o tomto problému, nedá se napsat, že by se něco v přírodě změnilo. Největšími odběrateli palmového oleje jsou Indonésie, Čína a Evropská unie! V ČR od devadesátých let spotřeba palmového oleje strmě stoupala. Už v roce 2005 až na 45 tisíc tun! Výrobci obhajují jeho masové nasazení také zdravotním hlediskem. V některých případech nahrazuje v minulosti hojně používané částečně ztužené rostlinné tuky. Ve skutečnosti je důvodem k výměně opět jeho nízká cena!
Tropické oleje (palmový a kokosový) obsahují vysoký podíl nasycených mastných kyselin. Takové tuky mají nízkou nutriční hodnotu a jsou nevhodné k nadměrné konzumaci. Pro naše tělo jsou to prázdné kalorie, kterých je v potravě průměrného Evropana nadbytek, a které bychom měli omezovat. O nasycených mastných kyselinách je známo, že způsobují ucpávání cév, což může vést ke kornatění tepen či k infarktu. Palmový olej jich obsahuje 50 %, kokosový ještě více. A na srdečně-cévní onemocnění umírá až 60 % Čechů. Záleží na životním stylu každého jedince. Naopak výhodou palmového oleje je jeho tepelná stabilita. Je tedy vhodný ke smažení a fritování. Přepalováním však vznikají trans-mastné kyseliny, které způsobují zdravotní problémy.
A tak se nyní přeci jen dostávám k pěstování řepky. Řepkový olej je totiž pro Evropana nejlepší variantou, neboť naše tělo má nedostatek omega 3 mastných kyselin, které nám právě řepkový olej může poskytnout. Firma Bohemia olej s.r.o. nás o tom nejen přesvědčila, ale nabídla nám i další kvalitní domácí, za studena lisované oleje, jako např. slunečnicový, lněný, ostropestřecový, makový, vlašský, lískový, hroznový, dýňový, konopný …
Nemáme tedy za potřebí podílet se na největší ekologické katastrofě světa! Navíc s našimi oleji můžeme žít mnohem zdravěji. Pomůže, když nebudeme nakupovat výrobky, které palmový olej obsahují. Čtěte etikety. Stáhněte si aplikaci Palm oil scanner do svého mobilu. Pak stačí jen naskenovat čárový kód kupovaného výrobku a na displeji se ihned objeví výsledek, zdali je palmový olej přítomen. Politikové nám bohužel nechtějí pomoci, proto se musíme řídit zdravým rozumem.
Poněvadž vše se vším souvisí, využili jsme akce k představení Záchranných projektů, kterým se Zoo a BZ Plzeň dlouhodobě věnuje ať už venku za hranicemi v Íránské islámské republice, na Filipínách či doma za humny v Plzeňském a Karlovarském kraji, kde cílíme na ohrožené chřástaly polní a sýčky obecné. Hosté nám představili projekt Tarsius na záchranu nártouna filipínského a Snow Leopard Trust pro ochranu levharta sněžného.
Dalším důležitým tématem pro sdílení byl tzv. udržitelný život. Návštěvníci dostali více než dvacet rad, jak žít bez plastů a jednorázových výrobků, jak správně nakupovat a hospodařit s potravinami. Udržitelnou alternativou k igelitovým pytlíkům a taškám byly látkové sáčky a tašky, ať už hotově ušité či polotovary k dotvoření na místě. K dostání byly také háčkované odličovací tampóny či látkové utěrky na ruce. Vše se dá opakovaně prát a znovu používat, nevzniká žádný odpad.
Abychom podpořili používání domácích olejů, vyráběli jsme slunečnice z filců, a to jak za sucha, tak i za mokra. Vznikaly krásné brože, náramky i náušnice. Děti využívaly velmi oblíbené malování na obličej a netradiční ceny nabízela zootombola. Finanční výtěžek z celého snažení pomůže podpořit již zmíněné záchranné projekty.

Děkujeme všem, kteří podpořili tento den, ať už svou prací či finančním příspěvkem.

Jiřina Pešová, Propagace a In situ projekty