Biogeografické členění

V roce 1996 se rozhodlo vedení Zoo a BZ použít pro členění areálu zahrady kritérium biogeografických oblastí světa. Do té doby bylo rozmístění zvířat a rostlin podřízeno stávajícím budovám, expozicím a terénním možnostem, dle funkčnosti nebo dle zoologické systematiky. V rámci geografického rozšíření je ještě používáno hledisko biotopové (pouště, lesy, savany). Expozice tak přinášejí věrný pohled do skutečné přírody. Těmto celkům byly přiřazeny barvy, které vás budou doprovázet na tabulích, rozcestnících a dalších součástech informačního a naučného systému.
Při návštěvě zoologické zahrady sledují většinou návštěvníci zvířata, užívají si rostlin a prostředí. Jednotlivé domy samy o sobě nepoutají hlavní pozornost, ale stojí rozhodně za to si všimnout i jich. Před 20-30 lety měla plzeňská zoo poměrně velký handicap v počtu a velikosti pavilonů, které by ukryly lidi před deštěm, nepohodou a přilákaly by návštěvníky i v zimě. Také, a to především, by mohly ubytovat další velká cizokrajná zvířata. Většinu staveb převzala zoo po svém přistěhování v roce 1963 a upravila je pro své účely. Některé drobné a nejchatrnější brzy ustoupily. Nových budov v zoo vznikalo dříve jako šafránu, kromě dřevěných salaší jen vodárny, trafostanice a jediný expoziční dům byl skleník. Pojďme si projít plzeňskou zoologickou zahradu po jejích budovách.

V areálu Zoo a BZ jsou tyto funkční celky / Zoo and Botanical Garden have got these regions:

Afrika (Etiopská zoogeografická oblast)

Asie (Orientální zoogeografická oblast)

Evropa - Eurasie (Palearktická zoogeografická oblast)

Severní Amerika (Nearktická zoogeografická oblast)

Jižní Amerika (Neotropická zoogeografická oblast)

Austrálie (Australská zoogeografická oblast)

Další expozice