Východně od Korejského poloostrova leží Japonské ostrovy. Táhnou se od jihozápadu na severovýchod a oddělují Japonské moře od Filipínského moře a Tichého oceánu. Přestože souostroví zahrnuje přes 14 tisíc ostrovů a ostrůvků, největší a nejdůležitější jsou hlavně 4 ostrovy: Hokkaidó, Honšú, Šikoku a Kjúšú (výčet od severu k jihu).

Do první desítky největších a nejlidnatějších ostrovů světa patří hornatý ostrov Honšú. Stejně jako další japonské ostrovy je to tektonicky činná oblast s občasným zemětřesením a výskytem mnohých vulkánů – nachází se zde již dlouho nečinný stratovulkán Fudži (3776 m), dnes jako posvátné japonské místo zařazený do seznamu světového dědictví UNESCO. Po celé délce ostrova se táhne horské pásmo, z něhož k pobřeží stéká množství krátkých řek. Tato hornatá překážka je příčinou rozdílu v podnebí mezi východní a jižní stranou u Pacifiku (subtropické podnebí) a západní spolu se severní stranou ostrova, omývanou Japonským mořem (chladné podnebí).

Další japonský ostrov Hokkaidó má kvůli své poloze na severu souostroví nepřívětivě chladné klima a možná i díky tomu nízkou hustotu osídlení.

Nejjižnější ostrov Kjúšú je rovněž hornatý, nachází se zde dosud aktivní sopka – hora Aso (1592 m). Díky časté tektonické aktivitě se na ostrově vyskytuje množství horkých termálních pramenů.  Dodnes jsou zde objevovány zkameněliny druhohorních dinosaurů. Subtropické podnebí ostrova se vyznačuje vysokou vlhkostí.

Nejmenším a nejméně obydleným ostrovem je Šikoku. Jeho jižní část je hornatá, v severní části se díky mírným zimám daří pěstovat zemědělské plodiny.

Řada rostlin, pocházejících z Japonských ostrovů celkem dobře snáší rozmary naší zimy, proto jsou v expozici celoročně. Některé z nich také od jara do podzimu kvetou a plodí, jak se můžete přesvědčit na přiložených fotografiích, pořízených v průběhu roku. Expozici najdete mezi výběhem lvů a voliérou plameňáků.

RM

Publikováno: 2.12. 2024

Popisky:

01a., 01b., 01c. Expozice s ukázkami rostlin Japonských ostrovů

2. Japonská třešeň Prunus japonica
3. Smrk Picea koyamac je endemitem japonského ostrova Honšú
4. Endemit z ostrovů Honšú, Kjúšú a Šikoku – jedlovec Tsuga diversifolia
5. Krásnoplodka vidličnatá Callicarpa dichotoma se vyskytuje kromě Japonska i ve Vietnamu a Koreji
6. Z horských oblastí pochází Pieris japonica
7. Velmi otužilý pěnišník z vysokohorkých poloh Rhododendron degronianum
8. Jen asi 10 cm dorůstá miniaturní Pieris nana
9. Pohledný japonský pcháč Cirsium purpuratum
10. Asijský hořec z vysokých poloh Gentiana triflora
11. Hvězdnice Aster maackii se kromě Japonska vyskytuje na východní části asijského kontinentu
12. Asijský kakost Geranium krameri
13. Koncem léta kvete asijská Hosta nigrescens
14. Hajní rostlina s nenápadnými květy Peltoboykinia watanabei roste na ostrovech Šikoku a Kjúšú
15. Rozchodnice Rhodiola ishidade z Japonských a Kurilských ostrovů
16. Téměř 2 metrů dorůstá japonská lilie Lilium leichtlinii s velkými voňavými květy
17. Japonská denivka s jedlými poupaty Hemerocalis citrina var. vespertina

Mapka, kde expozici najdete (červený kroužek)