Na setkání s touto stopkovýtrusnou houbou člověk asi jen tak nezapomene. Ne nadarmo se jí v angličtině říká Ďáblovy prsty, protože je skutečně připomíná. Květnatec Archerův (Clathrus archeri), jak se tato houba jmenuje česky, vypadá jako návštěvník z jiné planety a její vývoj z počátečního kožovitého vajíčka po rozevřená (někdy i srostlá) červená ramena s černými tečkami by klidně mohl být inspirací pro kulisy některých hororů. Počet křehkých ramen, dlouhých až 15 cm kolísá od 4 po 8, navíc je pokrývá sliz s hnilobným zápachem, lákající hmyz. Ten se postará o distribuci výtrusů do okolí. Od května do října tuto houbu můžete potkat v lesích s dostatkem tlejícího listí a často se objevuje v místech, spojených s činností člověka (synantropní druh). Není proto asi náhodou, že se květnatec nedávno objevil i v areálu naší zahrady v části, kde se listí a štěpky používají k mulčování záhonů.

Původní domovinou této houby je australská a tasmánská oblast, její výtrusy se pravděpodobně na začátku minulého století dostaly s dodávkami ovčí vlny a bavlny námořní dopravou na severní polokouli. První zaznamenaný výskyt byl popsaný v roce 1914 z Francie, na našem území až po 2. světové válce v roce 1963 (jižní Čechy). Květnatec Archerův je považovaný za invazní druh, přestože byl na našem území dlouho uznávaný jako druh vzácný. Pro zajímavost: stejně tak se po celém světě šíří naše dobrá známá muchomůrka červená (Amanita muscaria), která se naopak postupně dostala z polokoule severní na jižní.

RM