Letouny začala plzeňská zoo chovat roku 1998. Jedním z prvních byl kaloň egyptský. Po dva roky létalo celé hejno volně návštěvnickou chodbou Tropického pavilonu. Aby si návštěvníci udělali představu, koho uvnitř potkají, instalovali jsme cedulko „pozor, netopýři“. Na rozdíl od těchto savců však kaloni nemají echolokaci (tj. „radar“), jsou plodožraví a milují např. nektar. Vzhled jejich obličeje odráží německý a anglický název Flying Fox nebo Flughund (létající pes či liška). Kaloň egyptský žije v tisícihlavých koloniích v jeskyních a jejich okolí, aktivní je především v noci. Nejprve byl objeven v pyramidách. Areál jeho rozšíření zahrnuje Afriku, Arábii a Blízký východ po Pákistán. Malá populace žije i na Kypru, tedy v Evropě. Maximální hmotnost činí 170 g, rozpětí křídel obvykle 40 - 80 cm, věk kolem 10 let. Po 105 - 107 dnech rodí samice obvykle jedno vidoucí osrstěné mládě, o které pečuje 2 - 3 měsíce. Živí se ovocem a plody, mohou být pronásledováni pro škody na plantážích. Mají dobrý zrak a čich. Jaké jediní z kaloňů si vytvořili i určitý druh echolokace - orientaci pomocí reakce na odraz zvuku od překážek. Na rozdíl od netopýrů vydávají pro člověka částečně slyšitelné zvuky rychlým chvěním jazyka, svůj let pak usměrňují podle zpětně přijatých signálů. Přesto echolokaci kombinují se zrakovým vnímáním. V současnosti za nimi musíme do expozice Svět v podzemí, kde obývají prostor nedaleko masky faraona u bývalého nouzového únikového tunelu.

V zoo dále potkáte kaloně plavé (slámožluté) a vzácné kaloně zlaté z ostrova Rodriguez. V expozici Svět v podzemí žije několik druhů vampýrků. Hejna všech letounů jsou velká a tak stále hledají nové patrony. Podrobnosti naleznete v sekci Adopce.