Myšlenkou chovat tučňáky se plzeňská zoologická zahrada začala zabývat až v polovině 90. let. Do té doby měly v ČR s těmito zajímavými ptáky úspěšné chovatelské zkušenosti pouze Zoo Praha a Liberec. Později se prakticky ve stejnou dobu přidaly zahrady ve Zlíně, Plzni a Jihlavě (ta je již nechová). Jediným druhem tučňáka ze sedmnácti existujících, který nyní v ČR uvidíte, je jihoamerický tučňák Humboldtův.
Chov nakonec začíná v roce 1997 s prvními čtyřmi ptáky ze Zoo Frankfurt nad Mohanem v zajímavé přírodní expozici adaptované účelně a vkusně v okolí bývalé nádrže na ozdobné ryby a vodní želvy v centru zahrady nedaleko tropického pavilonu „Z“. Z nich ještě jeden pár žije a samci je přes 30 let! Později do zoo přibyl chovný pár z pražské zahrady Max a Ema. Výběh se obešel bez pavilonu a jakékoliv budovy vůbec. Poté, co tučňáci nesouhlasili s bydlením v dřevěných boudičkách, vybudovali jim pracovníci zoo podle zahraničních modelů i přírodního vzoru hnízdní nory, které se osvědčily. Jako jištění před predátory i možným útěkem se objevil hned od začátku elektrický ohradník na hranici expozice. Postupně se rozšířila plocha výběhu, počet hnízdních nor už nyní vyšplhal na 8. Do stejného výběhu byli postupně vypuštěni i další ptáci z Jižní Ameriky – kachny patagonské (vlasaté) a husice, labutě černokrké. Pánem jezírka jsou jasně tučňáci. Vodu je nutné jednou za čas měnit, aby se zabránilo případným zdravotním problémům. Občas přicházejí dotazy, zda jde o slanou, mořskou vodu, ale je to voda sladká, plzeňská. V zimě cirkuluje, aby nezamrzla a tučňáci mohli stále plavat.
Brzy po příjezdu se tučňáci zařadili mezi hlavní atrakce zahrady. První odchov se podařil roku 1999. Mláďata od roku 2003 jsou již druhou generací odchovávanou ve zdejší zoo. V roce 2008 se vylíhla třetí generace – mláďata mláďat našich prvních mláďat a později i generace čtvrtá. Nová posila – 3 samice ze zoo Lešná – Zlín dorazila v roce 2007 a děvčata se hned zapojila do reprodukce. Dosud bylo do Plzně přivezeno 9 různých tučňáků, počet mláďat se pohybuje kolem 200. Ke krmení jsou používáni sledi. Každý pták jich při dvou denních krmeních zhltá 5-8, rodiče krmící mláďata i dvakrát více. To znamená pro celé hejno opatřit celkem asi 400 kg ryb na měsíc. Tučňáci jsou vždy nejméně čtvrthodinku před krmením pěkně nervózní a proto je dvakrát do roka překvapí změna letního a zimního času a tím i posunutí krmení o jednu hodinu. Nejprve přepadnou ošetřovatele přímo u vrátek a první ryby spolykají hned u nich, poté chytají další v jezírku. Hnízdící matky obchází ošetřovatel vždy přímo v norách. Na mláďátko se vždy čeká asi 40 dní po snesení vajíček.
Tučňáci obývají v 17 druzích prakticky všechny světadíly a pobřeží jižní polokoule a tudíž se nesetkají s ledním medvědem, sobem či polární liškou; nežijí pouze v mrazivém podnebí, ale areál jejich rozšíření dosahuje díky Galapágám až na rovník. Tučňák Humboldtův patří také mezi více než 50 druhů zvířat chovaných v plzeňské zoo, pro které je vedený tzv. Evropský záchranný program EEP.
Protože chov se v plzeňské zoo dosti daří, bylo možné již vícekrát mladé ptáky poskytovat dalším zoologickým zahradám.

Tučňáky můžete kromě adopce podpořit i nákupem dárkového poukazu na e-shopu Zoo a BZ: