Pesisir Balikpapan

Balikpapanský záliv, zvaný také Zátoka nosatých opic, je místo, kde proti sobě stojí jedinečné přírodní hodnoty a nekontrolovaný bezohledný průmyslový rozvoj. Zdejší vody jsou domovem delfínů a dugongů, pobřežní mangrovy obývá jeda z největších populací opic kahau nosatých a navazující nížinný deštný prales je domovem orangutanů, levhartů obláčkových, medvědů malajských a bezpočtu dalších druhů zvířat a rostlin. To vše je k vidění ani ne dvě hodiny cesty z mezinárodního letiště. Jenže právě to představuje i velký problém. Zátoka se totiž nachází v bezprostřední blízkosti půlmiliónového města Balikpapanu. Zdejší přírodní ekosystém se tak dostává do bezprostředního střetu s postupující civilizací. Bohatnoucí Balikpapan se stává centrem zpravování uhlí, dřeva a palmového oleje a bouřlivě se rozvíjející průmysl nebere jakékoli ohledy. Pobřežní mangrovy jsou zavážené hlínou, pralesy jsou vypalované, nádherné pobřeží dnes hyzdí továrny, moře je znečištěné a korálové útesy odumírají pod vrstvou usazenin. Indonésko-český tým pod vedením primatologa Stanislava Lhoty se snaží této zhoubě zamezit. Tým místních rybářů každý měsíc patroluje podél pobřeží zátoky a sbírá důkazy o všech ničivých lidských aktivitách. Tým aktivistů předává veškeré informace odpovědným úřadům a vytrvalým vyjednáváním s vládou i korporacemi se snaží sjednat náhradu. Další tým se snaží o šíření povědomí o problematice životního prostředí mezi místními komunitami a na školách. Cílem celého programu je prohlásit zbývající přírodní části Balikpapanského zálivu mořskou přírodní rezervací a zajistit tak nejen přežití kahau nosatých a jiných ohrožených druhů, ale i to, že obyvatelé i návštěvníci města Balikpapanu nepřijdou o poslední možnost kontaktu s divokou přírodou. Více na: http://zatokanosatychopic.cz/

Duben 2020 v Zátoce nosatých opic

V dubnu 2020 měla začít jedna z hlavních událostí tohoto roku – historicky první sčítání všech skupin opic kahau nosatých na území celého Balikpapanského zálivu. Jde o kriticky důležiý projekt vzhledem k plánu na výstavbu nového hlavního města Indonésie na území zálivu. Developeři se sice zavazují, že populace kahau nosatých nebude výstavbou města nijak omezena, nicméně pokud chybí detailní údaje o výskytu těchto opic na území budoucího města, bude velmi snadné jejich existenci popřít. Pandemie Covid-19 sice plány na výstavbu města zbrzdila, stejně tak ale zbrzdila i ochranářské snahy, které se snaží zabránit všem jeho negativním dopadům tohoto developerského megaprojektu.…

Březen 2020 v Zátoce nosatých opic

Pandemie virózy COVID-19 mění životy všech i v Balikpapanském zálivu. Vláda prosazuje zákaz veřejného shromáždění a snaží se přesvědčit občany, aby zůstávali doma. I my jsme uzavřeli naši kancelář v Balikpapanu a pozastavili vzdělávací program na školách i studentské výzkumné projekty. Přišli jsme i o některé finanční zdroje. Přírodě však pandemie přináší i jistou úlevu. Je naděje, že bude v důsledku nastávající ekonomické krize zrušen i plán na přemístění hlavního města Indonésie do Balikpapanského zálivu. Obrovské finanční prostředky potřebné pro tento plán by byly lépe využity k boji s infekcí a ke zlepšení systému…

Leden a únor v Zátoce nosatých opic

Spor o přemístění indonéského hlavního města z přelidněné Jakarty do východního Kalimantanu ještě zdaleka nekončí. Čím dál víc se ukazuje, že zelená koncepce výstavby nového hlavního města je spíš prázdným slibem než reálným plánem. Strategické posouzení vlivů celého megaprojektu na životní prostředí pomohlo odhalit, jak velkou hrozbu představuje tento plán pro pobřežní ekosystémy Balikpapanského zálivu. Hlavní město není jediným projektem, který zátoku ohrožuje. V době, kdy se náš tým zapojil třetím ročníkem kuchařské soutěže k oslavám Mezinárodního dne bez palmového oleje, probíhala právě na pobřeží výstavba další rafinérie palmového oleje, která se zahryzává hluboko do…

Prosinec 2019 v Zátoce nosatých opic

Žhavým tématem ve všech médiích se v prosinci stala debata kolem kontroverzního plánu prezidenta Jokowi na přestěhování indonéského hlavního města do Balikpapanského zálivu. Mnoho ekologických aktivistů odmítá přemístění hlavního města na východní Kalimantan kvůli ničivým dopadům nekontrolovaného rozvoje průmyslu  a dopravní infrastruktury i kvůli masivní vlně migrace, které by nevyhnutelně nastaly. Jedním z navržených projektů spojených s přesunem hlavního města je výstavba přehrady na řece Sepaku. Přehrazení řeky Sepaku by mohlo přímo ohrozit ekosystém v Balikpapanském zálivu, zejména populace kahau nosatých.Více informací..

Červen 2019 v Zátoce nosatých opic

Skončil měsíc Ramadan, po kterém většinou dochází v Balikpapanském zálivu i jinde v Indonésii k obnovení ilegálních a jiných lidských aktivit, které ohrožují přírodu a které během největšího muslimského svátku na čas ustaly. V Balikpapanském zálivu však i po Ramadanu zůstává situace v terénu klidná, pokud jde o aktivity korporací a gangů. Zato ochranářské aktivity probíhaly naplno, především dodatečně mapování korálových útesů a podmořských luk, které se stává podkladem k revizi návrhu územního plánu. Zdokumentovali jsme také předchozí ilegální aktivity jedné z palmařských společností.Více informací.

Válka o Batang Toru

Tuhle zprávu píšu narychlo, protože na výzvu na jejím konci je třeba zareagovat do pozítří, tedy do úterý 22 října.Stanislav LhotaIndonésie jsem si vždycky vážil jako demokratické země. Indonésie je veskrze zkorumpovaná, bez fungujících regulací a rozvíjející se bez rozumného plánování. Nicméně tu ale stále mají svobodu slova, což je docela velký kontrast oproti řadě jiných zemí na jihovýchodě Asie. Řada sociálních a environmentálních problémů se tu řeší demonstracemi na ulicích a kampaněmi na sociálních médiích, a stále častěji také soudními spory, což občas připomíná víc anarchii než demokracii, na druhé straně je to v tuhle chvíli nejlepší způsob, jak mohou indonéští…

Oheň

V září bylo Borneo opět zahalené v kouři. Dým z lesních požárů na Kalimantanu a Sumatře se i letos táhl přes moře až do sousední Malajsie a Singapuru. Internet se plnil fotografiemi krvavého úsvitu, kdy slunce přes kouřovou clonu zbarvuje krajinu do děsivých odstínů. Zavíraly se školy a letiště, milióny lidí se léčí s dýchacími problémy a záchranná centra se plní orangutany, kteří se v kouři dusili.Celá zpráva

Nejohroženější velký lidoop světa

Konec února jsem strávil na Sumatře v Batang Toru, kde jsem v roce 2015 vypomáhal jako koordinátor výzkumné stanice Kemp Mayang a od té doby se sem vracím každoročně. Dva týdny svého pobytu jsem ovšem tentokrát strávili hledáním, ne pozorováním orangutanů. Bylo to vůbec poprvé, kdy jsem v Batang Toru žádného orangutana nepotkal. Orangutani občas z okolí Kempu Mayang úplně zmizí a zatím pořádně nevíme kam. Nejspíš ale dolů do nížiny. Výzkumná stanice stojí ve výšce 900 m nad mořem. Víme už, že orangutani v tak vysoké poloze mají hodně co dělat, aby se uživili, a v některých částech roku zkrátka vysočiny opustí. To se teď ale může změnit, protože nížinu…

Certifikát

Tato finanční podpora snad pomůže překonat krizové období Projektu Pesisir Balikpapan a začne se blýskat na lepší časy ...Stanislav Lhota; 10. 8. 2018Projekt Pesisir Balikpapan se dostal do potíží. K celkově nepříznivé situaci ochrany přírody v Indonésii se v našem případě přidaly ještě finanční těžkosti. Našimi nejštědřejšími sponzory byly a stále jsou zoologické zahrady v Česku, jinde v Evropě i v Asii. Jenže ani zoo na tom nejsou nejlíp a fondy, kterými disponují, jsou nejisté. Závisí na úspěšnosti fundraisingových kampaní a na řadě dalších faktorů. Dva z nejštědřejších fondů, díky kterým nás v předchozích letech evropské zoo…