Po dlouhých čtrnácti letech se v Zoo Plzeň daří odchovávat mláďata vydry říční. Kmotrou samice Žofky se 27.6. 2024 stala starostka MO Plzeň 1 ing. Ivana Bubeníčková s malou spolukmotrou Elenou Mrázovou a samce Huga generální ředitel Vodárny Plzeň ing. Jiří Kozohorský, MBA.

Dvě mláďata, samec a samička, se narodila již 10. března 2024, ale dlouho nebylo jisté, že se odchov podaří. Vydry říční se v lidské péči daří odchovávat pouze výjimečně. Zvířata jsou velmi citlivá na stres, a proto ztrácejí chuť se množit nebo se matka o narozená mláďata nestará.

Náš chovný pár tvoří samice Jana, která se narodila v roce 2018 v Německu a do Zoo Plzeň jsme jí dovezli o rok později ze Záchranné stanice Hankensbüttel. Samec Luke (Bonifác 2) pochází ze Šumavy, k nám se dostal ze Záchranné stanice v Pavlově.

První mláďata se tomuto páru narodila již na podzim 2023, ale po dvou dnech uhynula. I tentokrát jsme samici poskytli co největší klid a několik možností pro nerušený porod. Jana mláďata porodila do spojovacího tunelu mezi výběhy, který si předtím vystlala slámou. Několik dní vůbec nevylézala ani nežrala. Poté využívala možnosti nerušeného nočního lovu živých ryb ve výběhu. Přítomnost mláďat jsme měli možnost prověřit pouze díky slabému pískání, které mláďata vydávala.

První týdny jsme naprosto omezili přítomnost v blízkosti nory, protože samice se chovala velmi ochranitelsky, a i přes sklo na chovatele útočila. Naštěstí se postupně uklidňovala a rychle rostoucím mláďatům začala dovolovat krátké vycházky z tunelu do nory.

Na začátku dubna jsme tak poprvé zjistili, že jsou mláďata dvě a jsou v pořádku. Jejich pobyt v noře byl podmíněn aktuálním rozpoložením samice, která je při jakémkoli pocitu nebezpečí opět ukryla do tunelu. Na začátku května, ve dvou měsících věku jsme měli poprvé možnost samici nakrátko oddělit ve výběhu a mláďata zkontrolovat, očipovat a zjistit pohlaví.

Krátce poté začaly zkoušet ochutnávat pevnou potravu. Velmi jim chutnalo kuřecí maso i rybí filety. Navíc je zanedlouho zvědavost a povzbuzování matky vylákala na první výlet do výběhu. Vydry se nerodí s vrozenou schopností plavat, ale vše je musí matka naučit. Někdy až na první pohled drsným způsobem, tak Jana svoje potomky nejprve lákala a poté prostě donesla do hlubší vody. Celou dobu je samozřejmě hlídala, aby se žádnému nic nestalo.

Každý den, jsou mláďata odvážnější a odvážnější a postupně se již naučila i potápět. Matka jim každý den samozřejmě dává i lekce lovu, k čemuž jí slouží klacíky a kousky kůry.

I když se již matka začala pomalu smiřovat s přítomností lidí v blízkosti jejích mláďat, je stále velmi ostražitá. Prosíme proto návštěvníky o dodržování co největšího ticha a klidu v okolí jejich výběhu. Matka bude mít i nadále možnost mláďata ukrýt, pokud se bude cítit v ohrožení. Prosíme proto také o shovívavost, pokud mláďata nebudou ve výběhu. Děkujeme!

  Vydra říční je od září 2008 jednou z hlavních ozdob expozice Česká řeka u statku Lüftnerka, předtím byla v Plzni chována v druhé pol. 30. let 20. stol. Tehdejší vydra se jmenovala Buxi a žila ve staré doudlevecké zoo Iris, později ještě trojčata z přírody. V původním lochotínském páru Pavel a Pavlína došlo po úhynu k výměně samice za novou, Lucii. Ta porodila koncem srpna 2010 poprvé v dějinách a prostředí českých a slovenských zoo, mládě a došlo k odchovu samice Hany. V průběhu času následovala další generační obměna za Bonifáce, a nyní Janinu a Bonifáce II. neboli Luka.

  Hlavním partnerem zoo a chovu vyder je již roky Vodárna Plzeň. Čestnou kmotrou samice Janiny se 29.6. 2023 stala plzeňská atletka, Tereza Petržilková, aktuálně 6. nejrychlejší Evropanka na trati 400 m. Obě vydry i nakrmila a podepsala se příznivcům sportu, vyder a zoo. To pod bedlivým dohledem maskota Vodárny, Bonifáce. 

  Vydra říční, zástupkyně čeledi lasicovitých čili kunovitých šelem, je mimo jiné bioindikátorem čistoty krajiny. Podle současné legislativy je silně ohroženým druhem české fauny. Není bez zajímavosti, že jeden samec může obývat až stokilometrový úsek řeky.

Vydra je samotářský typ. Je vysoce teritoriální; velikost teritoria je značně proměnlivá, závisí na množství potravy a kvalitě vody. Loví ryby, v menší míře tvoří její jídelníček další obratlovci a hmyz, raci, žába a vodní ptactvo. Vydra je skvělý plavec a potápěč – dokáže vydržet pod vodou až 4 minuty a uplavat 400 m. Nemá tukovou vrstvu, která by jí chránila proti chladem ve vodě, ale  kompenzuje to velmi hustou srstí (na jednom cm plochy těla roste až 50 000 chlupů). Potopí se až do hloubky 15 m, více však loví v mělčích vodách. Na dokonalé funkci vydří srsti závisí její život, a proto její úpravě věnuje až 10 % své aktivity. Někdy dokáže vyskočit při plavání z vody až do 90 cm. Je dosti zvědavá a hravá. Může se dožít i více než 18 let.

M.Palacká, M. Vobruba