Je 28.12.2023 a v šimpanzí tlupě se netrpělivě očekává příchod nového člena. Samice Maria, budoucí matka, přicestovala do plzeňské zoo v roce 2015 ze Španělska, jako chovná samice pro původního samce Baska. Mariina cesta k mláděti nebyla vůbec jednoduchá. Již ve Španělsku měla několik nezdařilých porodů a ani Plzni se jí jeden takový v roce 2018 nevyhnul. Od tohoto roku se samice potýkala s problémy reprodukčního cyklu a my jsme přestali doufat, že se jednou stane zasloužilou matkou. Vše se ale změnilo příchodem nového samce Siriho, který o samici začal po komplikovaném spojování projevovat zájem. A ani Maria nebyla k Sirimu lhostejná, a tak v měsíci květnu 2024, který je označován jako lásky čas, došlo k úspěšnému páření a my se v červnu radovali z pozitivního těhotenského testu. První termín porodu byl spočítán na začátek prosince, ale Maria se rozhodla nás napínat dlouhých 28 dní. Porod proběhl nečekaně rychle a za přítomnosti všech členů skupiny. Nejvíce byl samozřejmě nervózní samec Siri. Zhruba v 9:30 poprvé na svět vykouknul samec, kterému jsme/jste dali jméno Dumay. První dny po porodu nás nervozita ještě z podstatného důvodu neopustila. Samice je téměř hluchá a slyšet svoje mládě je jako u většiny zvířat velice důležité. Naštěstí se samice role matky ujala velice zodpovědně a o malého Dumaye se začala láskyplně starat. Jediným nečekaným problémem byla čtyřletá Caila, která velice násilně naléhala na kontakt s novým přírůstkem. Maria pod tíživým tlakem vyvolávala konflikty a začala ztrácet chlupy. Nyní bylo velice zajímavé pozorovat inteligenci těchto primátů. Caila je mládě alfa samice Zedonji a každý odpor kladený ze strany Marii se zvrtl v potyčku. Maria tak začala hledat novou taktiku, jak Dumaye před neodbytnou Cailou uchránit, a to tak, že ona samotná bude Cailu vyzývat ke hře, a tím odpoutá pozornost od svého mláděte. Celá situace se tak zklidnila a samotná Caila po několika měsících začala k Dumayovi přistupovat klidněji. Při porovnání vývoje Caily a Dumaye byla Caila hodně napřed. Již v několika týdnech začala sedět, po několika měsících aktivně používala zadní nohy a ochutnávala pevnou stravu. Dumay byl s poznáváním světa trochu pomalejší a dával si na čas, a to i díky Marii, která si mládě, možná právě kvůli svému handicapu, držela dlouhé měsíce v objetí. Nyní Dumaye pouští na stále větší vzdálenosti a malý sameček tak dohání, co za těch pár měsíců nestihl. A my se těšíme z jeho dalších pokroků.

Monika Nováková, Tomáš Krbeček