Zdárného odchovu se teraristé dočkali po dlouhých 15 letech
Příběh začíná v roce 2008, kdy jsme v Tropickém pavilonu Zoologické a botanické zahrady města Plzně přivítali nově příchozí pár stromových agam Lophosaurus dilophus. Relativně velcí ještěři s nápadně zvětšeným hrdlem a šupinami tvořícími hřeben táhnoucí se od hlavy až po ocas pocházejí z druhého největšího ostrova světa, Nové Guiney. Vyskytují se ale rovněž na několika dalších přilehlých ostrovech a souostroví, a to převážně v tropických deštných lesích do nadmořské výšky 800 m n. m.
Ze získaného páru ovšem krátce po příjezdu uhynula samice a s ní na dlouhou dobu odešla též vidina plnohodnotného chovu s perspektivou mláďat. Získat samici k vytvoření páru nebylo toho času jednoduché. Na jedince odchované v lidské péči snad nebylo možné ani narazit. Většina importovaných zvířat z volné přírody trpěla po náročném transportu přes půl zeměkoule dehydratací a velmi špatným zdravotním stavem končícím v naprosté většině případů úmrtím. Podle fanouškovského webu zootierliste.de je z institucí chová v současnosti (2023) v Evropě už pouze zoo v Moskvě.
Pět let byl samec umístěn v expozici tropického terária (dnešní Království jedu), poté byl v roce 2013 deponován soukromému chovateli. Tento krok později slavil úspěch a zoologická zahrada obdržela v roce 2015 tři mláďata (potomky tohoto původního samce), jež byla umístěna v chovatelském zázemí expozice Akva Tera. Dospělosti se dožila pouze dvě z nich; ukázalo se, že obě jsou samice. V květnu 2020 byly přemístěny do nově vybudovaného paludária s názvem Nová Guinea v návštěvníkům přístupné části expozice, kde jsou dodnes.
Na svého prince si obě počkaly až do června roku 2021. Od soukromého chovatele získala Akva Tera dospělého samce, který se rychle zabydlel a začal přijímat potravu. Na větvích nehnutě sedící zvířata ovšem žádné známky kontaktu nebo nejevila. Mezi ošetřovateli začaly panovat obavy, že agamy mohou pocházet ze vzdálených lokalit a nemusejí být navzájem reprodukčně kompatibilní. K intenzitě obav přidalo nalezení další neoplozené snůšky vajec.
Slibně vypadající, čili oplozená vejce, objevili ošetřovatelé až v září 2022. Vánoční nadílka s podobou očekávaného odchovu se ale nekonala. V prosinci 2022 se první mládě sice dokázalo proříznout skrze vaječnou skořápku, vylézt z ní však už nezvládlo. Stejným způsobem zahynulo také druhé mládě ze stejné snůšky. Na doporučení zkušeného soukromého chovatele byla zbývající vejce nalezená 11. prosince 2022 přemístěna do inkubátoru s teplotou 23,5 ºC s nadějemi, že tím bude jeden z možných faktorů neúspěchu eliminován. Ke zdařilému líhnutí došlo až 20. března 2023, kdy na svět přišlo první mládě, a to po 99 dnech inkubace. Druhé následovalo o tři dni později. Z dalších třech vajec ze snůšky z 1. ledna 2023 se vylíhla mláďata 10., 12. a 13. dubna (99 – 101 dní inkubace). Celkem tedy ošetřovatelé oslavují pět vylíhnutých mláďat a drží pěsti dalším sedmi vejcím, která čekají v inkubátoru.
Chovné trio je ke spatření v expoziční, návštěvnické části Akva Tera; mláďata jsou umístěna v chovatelském zázemí.

Mgr. Lukáš Pola a kolektiv ošetřovatelů Akva Tera

Foto z líhnutí: Jiří Doxanský, dospělá agama: K. Misíková

Publikováno 31.5.2023