Indické pláně

Takto je v Zoo a BZ nazvaná společná expozice pro nosorožce indické (Rhinoceros unicornis). Nosorožec indický se přirozeně vyskytuje v Nepálu a v severovýchodní Indii, kde obývá travnatá místa a pláně s mokřady. Drží se často v těsné blízkosti vody. V současnosti je plzeňská zoo jedinou zoo v ČR, která tato zvířata chová a úspěšně rozmnožuje. Na venkovním výběhu se večer obvykle střídá se skupinou asijských antilop jeleních (Antilope cervicapra). Na předvýbězích přilehlých pavilonů je možné také zahlédnout vzácné, ostrovní jeleny timorské (Rusa t. timorensis). V přírodě primárně aktivují spíše v noci, kvůli predátorům. Nebezpečí jim hrozí od krokodýlů a varanů komodských.

Rychlé snížení početnosti nosorožců indických způsobilo především nelegální pytláctví, ale i legální lov pro jeho rohy. Prášek z rohu nosorožce je totiž součástí některých lidových léčiv a afrodisiak. Nejčastěji se u pytláků stává, že lovec který nosorožce ulovil, uřeže jen jeho roh a zbytek mrtvého těla nechá rozložit. Rozdrcený roh čili prášek z rohu nosorožce tvoří totiž součást některých lidových léčiv a afrodisiak, například v tradiční čínské medicíně, v jiných zemích se z rohů zase vyřezávají rukojeti tradičních nožů a dýk. Obecně je dnes "nutnost lovu nosorožců" celosvětově odmítána jako přežitek a barbarství, bohužel moc peněz a tradice jsou stále v přesile. Rohovina na černém trhu je stále populárnější a její cena stoupá. Momentálně je více ceněná než zlato. Nepochybně za to mohou podvodná tvrzení, že může léčit i rakovinu.

Poklady ostrovů

Tropická expozice vznikala v době uzavření zahrady při pandemii Covid-19. Proč právě ostrovy? Mnoho z nich je totiž součástí ohnisek biodiverzity, tedy míst s vysokým druhovým bohatstvím a zároveň s extrémním počtem endemických druhů. Tato ohraničená a jedinečná společenstva doplácejí na destrukci přírody a krajiny nejvíce. Proto se jim plzeňská zoo věnuje především. Základ expozice tvoří pestrá botanická společenstva napodobující jednotlivé konkrétní biotopy ostrovů. Kurátor expozice, Ing. Tomáš Peš, navíc představil zajímavé příběhy ostrovů Frégate (Seychely), souostroví Fidži, Île aux Eigrettes, Montserrat a ostrova Utila. Najdete zde i poklady z jiných ostrovů. Expozice se věnuje především ostrovním plazům.

Z ptačí říše stojí za povšimnutí například velmi choulostivý druh, kolibřík Amazilin (Amazilia amazilia). Je to velmi zdatný letec. Dokáže mávnout křídly až 90 krát za vteřinu. S výjimkou hmyzu mají kolibříci nejrychlejší metabolismus ze všech živočišných druhů. Živí se zejména nektarem rostlin a drobným hmyzem. K pozorování jsou zde také vzácní astrildovití pěvci, amady fidžijské (Erythrura pealii). Patří k endemickým druhům souostroví Fidži. Rostlinám od hmyzu ulevují kruhoočka tanzánská (Zosterops eurycricotus) a kolekci vzácných ptáků doplňuje obyvatel Nové Kaledonie a Vanuatu, holub Greyův (Ptilinopus greyi).

Poprvé k vidění je v expozici v roce 2020 velmi vzácný, v přírodě endemický obyvatel tropických deštných pobřežních bažin na Fidži a okolních ostrovech, leguán fidžijský (Brachylophus fasciatus). U tohoto druhu je pozoruhodná péče samice o svou snůšku, což u leguánů obecně nebývá zvykem. Bohužel patří v přírodě k ohroženým druhům, a to v důsledku ztráty přirozených stanovišť a zavlečených druhů, jako jsou krysy, mangusty, kočky a kozy, které jeho početnost eliminují.