Alpy

Jádro celé expozice, věnované evropským horstvům, tvoří rostlinstvo Alp – nejvyššího evropského pohoří. Alpy vznikly v místě nárazu africké a euroasijské pevninské desky. Vytvořil se jakýsi horský poloviční oblouk 1200 km dlouhý a 200 km široký. Po dlouhé milióny let na horniny, ze kterých je pohoří utvářeno, působilo několik významných faktorů, které je dotvarovaly do současné podoby: prudké horské řeky, tlak ustupujícího ledovce a působení tajícího sněhu vyhloubily množství kaňonů a údolí a vlastně dál rozbrázdily celé horské pásmo do několika menších horských celků. V Alpách se dají najít nejvyšší evropské vrcholy s výškou přes 4000 m n. m. včetně toho úplně nejvyššího: Mont Blanc měří 4807 m n. m. Tento horský celek pak působí jako rozhraní mezi středomořským podnebím na jihu a mírným klimatem severně od něj. Pramení zde několik důležitých evropských řek, například Rýn, Pád, Rhona, Dráva, Inn, Sáva. Zhruba polovina plochy Alp je pokryta lesy.

Celé alpské pohoří se dá rozdělit na dvě hlavní části: Západní a Východní. Jsou oddělené imaginární hranicí, tvořenou od severu údolím (východ Švýcarska) a řekou Liro spolu s jezerem Coma na jihu (sever Itálie). K západní části celého pohoří patří francouzské, převážná většina švýcarských a velká část italských Alp. Západní Alpy jsou vyšší než Východní Alpy, což dokládá i to, že zde leží až na jednu výjimku všechny alpské čtyřtisícovky. Vegetace je rozdělená do několika pásem: pásmo subalpínské (1600–2000 m n. m.), kde jsou k vidění hlavně smrkové, borové a modřínové lesy, výše pásmo alpínské (2000–2500 m n. m.), kde rostou pěnišníky a borovice kleč. Následuje pásmo horských holí (2500–3000 m n. m.) a pak už jen pásmo sněžné.

Východní Alpy leží na většině území Rakouska a Lichtenštejnska, zasahují do okrajové části Švýcarska a Německa, severovýchodu Itálie a zabírají značnou část Slovinska. Během nejmladšího (würmského) zalednění, které skončilo asi 10 tisíc let př. n. l. byly Východní Alpy sušší než Západní Alpy, jejich část nepokrývala souvislá ledová pokrývka a díky tomu zde dobu ledovou přežilo množství druhů rostlin, které jinde vyhynuly. Ty tvoří východoalpské endemity.

Všechny tyto informace, spolu s podrobnějším doplněním a přibližným orientačním plánkem jednotlivých horstev, najdete na informačních tabulích rozmístěných po celém Alpinu. Ukázky z expozice najdete ve fotogalerii.

RM

Popisky: