Přelom února a března bývá ve znamení dozvuků zimy. Někdy ještě vládne chlad, čím dál častěji však přichází jarní počasí a objevují se první květy – na některých cibulovinách (sněženky, bledule), bylinách (např. talovíny, čemeřice) i stromech (např. známé vilíny). K těmto prvním zdrojům potravy pro hmyz můžeme zařadit i méně známé vřesovce (latinsky Erica).
Do rodu Erica patří přes 800 druhů keříčků a keřů. Velká část z nich roste především v Jižní Africe, zbytek v dalších částech Afriky, v zemích okolo Středozemního moře a také jinde v Evropě.
Jméno rodu souvisí s typickou vlastností dřeva některých vřesovců. To je poměrně křehké a větve se snadno lámou. Protože latinská jména mají často původ v řečtině, i zde je základem řecký termín ereikein – rozlomit. Část kmene těchto keřů roste pod zemí, což rostlinám pomáhá přežít požáry a znovu obrůst po zničení nadzemních částí. Větve jsou porostlé drobnými jehličkovitými listy, které na rostlinách zůstávají po celý rok. Drobné květy, vyrůstající ve velkém počtu, jsou většinou svěšené (nící) a mohou mít různé pastelové barvy – zelené, bílé, žluté, oranžové, růžové, červené, fialové i jejich kombinace. Květy vřesovců, často pocházejících z horských oblastí, se zakládají již od léta a otevírají se ke konci zimy.
V naší přírodě roste také zástupce tohoto rodu – ohrožený vřesovec pleťový (Erica carnea). Lokalit, kde se vyskytuje, ubývá především kvůli zarůstání stanovišť, která byla dříve udržována pastvou či jinou lidskou činností. Ještě vzácnější je u nás vřesovec čtyřřadý (Erica tetralix), jenž roste v malých počtech zejména na horských rašeliništích. Mnohem běžnější a známější je příbuzný vřes obecný (Calluna vulgaris), který dříve patřil do rodu Erica, dnes je však pro morfologické odlišnosti (např. kratší listy a odlišnou stavbu květu) vyčleněn do samostatného rodu Calluna.
Z valné většiny vřesovce vyžadují kyselou půdu. Při pěstování nesnášejí přehnané hnojení ani zálivku příliš tvrdou vodou. Vyhovuje jim slunné stanoviště a pro zahuštění také řez po odkvětu. Využívají se do květinových vazeb, z některých druhů se vyrábějí i stínící rohože. Zahradnictví nabízejí řadu zajímavě vybarvených kultivarů, které lze použít tam, kde potřebujeme celoročně stálezelený, mrazuvzdorný a poměrně nenáročný porost.
Vřesovce se nám odmění záplavou pastelově zbarvených květů a v předjaří poslouží jako jeden z prvních zdrojů potravy pro včely vylétající z úlů.
V naší botanické zahradě najdete nejrůznější druhy, formy a kultivary kvetoucích vřesovců v prostoru mezi restaurací Kiboko a novým pavilonem guaréz, kde rostou spolu s příbuznými vřesy a dabéciemi.
RM
Publikováno 4.3. 2026
Popisky:
- V Jižní Africe jsou vřesovce nedílnou součástí křovinatého společenství zvaného fynbos, podléhajícího občasným požárům. Zde v blízkosti města Paarl
- Vřesovec pleťový Erica carnea na lokalitě ve Slavkovském lese
- Vřesovec klasnatý Erica spiculifolia pochází z balkánských zemí
- Vřesovec portugalský Erica lusitanica – druh z jihozápadní Evropy, dnes zavlečený i do jiných částí světa
- Erica platycodon ssp. maderincola – endemit ostrova Madeira
- Vřesovec pleťový Erica carnea
- Květy vřesovců slouží jako potrava pro včely
- Erica carnea jako součást expozice alpských pohoří
- Výsadba s vřesovci poblíž pavilónu gueréz
- Vřesovce pod terasou restaurace Kiboko
Vysazené barevné kultivary vřesovců:
- Erica carnea f. alba 'Snow Queen'
- Erica carnea 'Eva'
- Erica carnea 'Isabell'
- Erica carnea 'Wintersonne'
- Erica carnea f. alba 'Springwood White'
- Erica × darleyensis 'White Perfection'
- Erica × watsonii 'Dawn'
- Některé druhy vřesovců jsou většího vzrůstu
- Mapka některých míst výsadby s vřesovci
