Během loňského roku se u naší starší samice hrabáče kapského Curly vyskytly zdravotní problémy, zřejmě spojené s jejím vyšším věkem (18 let). Nejzávažnější byl rozsáhlý zánět dělohy, který se nám i přes antibiotickou léčbu nepodařilo vyléčit. Vzhledem k tomu, že Curly za svůj život porodila již sedm mláďat, rozhodl zoolog spolu s veterináři o chirurgickém vyjmutí zanícené dělohy. Tento zákrok nebyl doposud popsán, proto bylo vše spojené s velkými obavami. Tyto obavy se ukázaly zbytečné již pár dní po zákroku. Curly se chovala jako vzorný pacient a nyní má jizvu na břiše již téměř zahojenou.
Mnozí se podivují, jak kontaktní hrabáči jsou vůči svým chovatelům. Hrabáče nikterak „necvičíme“ vše záleží pouze na jejich ochotě spolupracovat. My této jejich povahy využíváme na běžné veterinární ošetřování, což nám umožňuje zvíře neuspávat při drobných zákrocích. Po roce chovu hrabáčů jsme se propracovali např. k odběru krve, a to z ucha. Hrabáč během odběru mlsá hmyz a nikterak se nestresuje. U mnohých druhů může socializace s chovateli vést k problémovému chování – ať už při odchovu mláďat či způsobit agresi mezi jedinci ve skupině. U hrabáčů je potvrzeno, že i přes kontakt s lidmi není narušováno jejich běžné chování. Naopak mnohé zoo toho využívají a v prvních týdnech „pomáhají“ samici s odchovem či v březosti jsou schopni naučit samici na ultrazvukové vyšetření.

-kr-

Foto: Eliška Hiková