Pozorný návštěvník si již zajisté v ubikacích našich drápkatých opic, tedy kosmanů a tamarínů, někdy povšiml zavěšených vydlabaných dřívek s jantarově hnědým, sklovitým obsahem. S ohledem na to, s jakou chutí se tito drobní primáti na vyplněná dřívka vrhají, musí jít nepochybně o velkou pochoutku. Nejedná se však o med, jak se návštěvníci často mylně domnívají, nýbrž o arabskou gumu.
Arabská guma pochází z kmenů akácií a pro drápkaté opice chované v zoologických zahradách představuje náhradu za mízu jihoamerických stromů, která tvoří významný podíl jejich jídelníčku ve volné přírodě; u nejmenších zástupců – kosmanů zakrslých (Cebuella pygmaea) – dokonce až 70 % celkového potravního spektra! Jedná se o komplexní polysacharid s vysokým obsahem nepostradatelných minerálů, jako je například vápník, který je důležitý pro správný růst a pevnost kostry. Zajímavostí je, že arabská guma nepodléhá enzymatickému trávení. Drápkaté opice však mají slepé střevo osídlené symbiotickými bakteriemi, které gumu natráví mikrobiální cestou.
Tato guma je prodávána ve formě krystalů, které se při smíchání s vodou během dvou až tří dní promění na táhlou viskózní hmotu. Ta se následně zalije do vydlabaných dřívek a nechá opět zatvrdnout. Kosmani mají k jejímu vykusování uzpůsobené spodní řezáky a špičáky, jimiž mízu vykusují. Podávání arabské gumy v lidské péči je pro ně tedy zároveň příhodnou formou obohacení podporující jejich přirozené potravní chování.
Kromě kosmanů a tamarínů je arabská guma také nedílným doplňkem stravy afrických komb – nočních poloopic, které jsou v plzeňské zoo zastoupeny dvěma druhy: kombou Garnettovou a kombou senegalskou.
Poznámka ošetřovatele: Arabská guma překvapivě není sladká. Její chuť je spíše fádní a hůře specifikovatelná.
-vos-