Hic sunt semper leones

Mezi nejpopulárnější a nejsledovanější zvířata plzeňské zoo se v posledních letech zařadili lvi berberští. A to tak, že poněkud stranou odsunuli tučňáky, nosorožce, žirafy nebo šimpanze. Není divu, po více než čtyřicetileté pauze se konečně začalo dařit odchovávat mláďata. Možná neškodí si krátce zopakovat celou dlouhou historii lvů v Plzni.
Po čtrnácti letech existence zoo přijeli první lvi do Plzně z Prahy 6. 3. 1940. Ve válečných časech se lvi dokonce opakovaně rozmnožili. A to přesto, že žili v Doudlevcích v malých kotcích. Žil zde lev Ctirad a postupně lvice Šárka, Miss nebo Paša. Jedno z odchovaných mláďat dostalo jméno Lidka, další Tarzan či Berta. V tuto dobu má plzeňskou zoo od spolku Iris pronajatou na několik měsíců agilní chovatel JUC. Bauer. Na lvici Miss Europa, označované za lva senegalského, je jedna další zajímavost, a to, že pobývala do ledna 1940 spolu s Ctiradem v brněnské původní zoo, kam byla poskytnuta pražskou zahradou. Lvi se v Plzni začínají ihned množit, nejúspěšnější vrh přišel na svět 12. 9. 1941, kdy po lvici Paše zůstali dvě lvice a dva lvíčci. Vrhy z let 1941 a 1942 ale odchovány nebyly. Pionýrské období má velmi rychlý konec - 1. a 2. 11. 1944 uhynuli 4 lvi na blíže neznámou infekci. V 50. a 60. letech se v Doudlevcích a na Lochotíně vystřídalo více lvů. Samci se jmenovali mimo jiné Pluto, Cézar či Paša, samice například Saida. První lochotínský lev nesl jméno Daniel, pocházel z Prahy a jeho družka Karolína ze Dvora Králové. Žili zde do roku 1967.
Počátkem 70. let dochází podruhé k úspěšnému opakovanému rozmnožování lvů. Mláďata byla poskytnuta děčínské (Lotka) a jihlavské zoo, k výměnám dochází se Zoo Liberec. Matkou mláďat ze srpna 1971 a 9. 1. 1974 je lvice Zuzana. Ve druhém úspěšném vrhu byly narozeny dokonce dva páry (známá jsou jména Sultán II. a Fatima). Do Jihlavy byl posílán jak starý samec Sultán I, tak mládě Luisa. Bohužel ne všechny tyto události se zachovaly přehledně zapsány a zdokumentovány, takže i tento článek je klasickou mozaikou nebo skládáním neúplných puzzle. Nejméně dva páry po sobě v 80. letech nesly jméno Paša a Elsa. V únoru 1979 získává plzeňská zoo mladé trio (1,2) z PKO Žilina, v roce 1980 ještě mladou lvici z jihlavské zoo. Z žilinských zvířat jedna samice záhy uhynula, druhá odjela do SRN do Tierpaku Krechting v květnu 1981. Tam zamířil v roce 1986 i jihlavsko-žilinský pár a naopak byl nahrazen posledními „obyčejnými“ lvy, opět Elsou a Pašou. Ten byl jako starý a nemocný utracen 15. 8. 2000 a tím končí další kapitola chovu. To už byli lvi chováni ve skutečném výběhu, který v 90. letech vznikl spojením čtyř původních klecí a s vnitřní expozicí za tvrzeným sklem.
V roce 2002 byl otevřen rozsáhlý přírodní výběh a přijeli první dva skuteční berberští lvi v historii plzeňské zoo. Statný samec Vilík z Olomouce a mladá cenná samice Zuoina přímo ze Zoo Rabbat v Maroku. Rozmnožení se nezdařilo, a proto po čase dorazila z německého Neuwiedu samice Lekysha. Veřejnost ji znala i jako Blanku. Také u ní se nepodařilo dosáhnout narození životaschopných mláďat. Mezitím Vilík zestárnul a v roce 2012 jej nahradil jeho dvouletý pravnuk Mates, rovněž z Olomouce. Příjezdem tehdy čtrnáctiměsíčních lvic Tamiky a Neyly z rodného Hannoveru v září 2015 se v Plzni po mnoha desítkách let ocitli tři dospělí lvi najednou. Mates jim oběma od počátku projevoval náklonost a pozornost. Konečně dne 12. 9. 2016 porodila Tamika své první lvíče, samici. V tu dobu už pracovaly ošetřovatelky s kamerovým systémem, který pomohl zjistit po několika dnech ztrátu mléka u matky. To vedlo k nutnosti dokrmování a poloumělého odchovu. Po celou dobu ale Amira zůstala s matkou. Po křtinách, kdy patronem se stal pan primátor města Plzně Martin Zrzavecký, byla celá rodina spojena. Veřejnosti byl spuštěn online webový přenos z vnitřní ubikace. Fanoušci jej ocenili zejména v době, kdy byl pavilon uzavřen nebo otevřen jen omezeně.
Na jaře 2017 vyrazilo lví kvarteto do přírodního výběhu. Dospívající Amira byla hvězdou zoo. V listopadu získala svého sponzora. Slavnostní předávání adopce zpestřila jiná událost. Dne 3. listopadu totiž porodila i druhá lvice, Neyla. Také jen jedno velké mládě, samece, pokřtěného později Baqir. Matka o něj od počátku pečovala vzorně sama. V zimě 2017/2018 tak bylo v Plzni po mnoha desítkách let dokonce 5 lvů najednou. Asi 6 týdnů byli všichni spojeni a rodina fungovala k všeobecné spokojenosti.
Lvi ale rostou rychle a dětské krůčky Amiry se brzy změnily na našlapování dospívající šelmy, vládkyně savany. Proto už v říjnu 2017 se na ni byly prodívat pracovnice z rakouské zoo Tierwelt Herberstein. Došlo k dohodě, že bude ideální lví královnou Štýrska a budoucí partnerkou jejich mladého lva Caesara, původem ze Švýcarska. Den D nadešel 6. února 2018, kdy byla uspána, naložena do transportního boxu a vyrazila na velkou cestu. Byla také zvážena, z Plzně odjížděl osmdesátikilogramový lev. Následujícího dne dopoledne, za zájmu médií a pracovníků zoo, již byla vyložena v novém domově. Její nová domovská zoo má dokonce lva ve znaku, dva lví pavilony a rozsáhlé výběhy. Po čase přišla na svět první trojčata, samci.
Vývoj v Plzni se nezastavil, došlo k několika dalším odchovům, odjezdům do ciziny, v případě mladého samce Dabira do Zoo Chleby. V jeden okamžik bylo ve výběhu až 8 lvů a lvíčat. Samice Neyla a Damali byly z důvodů nepřekonatelných zdravotních obtíží utraceny. Posledním odchovem je duo Fazan a Farida ze srpna 2020. Na samém sklonku roku 2021 začala modernizace venkovní expozice, která lvy představí v úplně jiném světle a ve výběhu hodném současného pojetí.

Mgr. Martin Vobruba