Historické okénko - Matadoři plzeňské zoo

Savčí matadoři plzeňské zoo

Velké množství milovníků zoologických zahrad zná dobře některé jejich konkrétní zvířecí obyvatele. Dnešní doba technologických a informačních možností, cedulí, internetu, publikací, dovoluje přiblížit kurikula vitae zvířat lidem na dosah. Pro zájemce jsme v podmínkách plzeňské zoo v terénu připravili tzv. zoo- pasy, podobné lidským průkazům, ze kterých vyčtou všechna potřebná a zajímavá data. Díky znalostem a péči se mnoho zvířat dožije vysokého věku, překoná obvyklý věk z volné přírody a průběžně jsou nastolovány rekordy v dlouhověkosti.
Někteří takoví matadoři, kteří žili v Plzni 20-40 let a byli tak více populární, v posledních letech postupně uhynuli. Byl to dlouhé roky jediný místní lemur hnědý Kuba, samec zebry Chapmanovy Hop (dožil se skoro 30 let), velbloudice dvouhrbá Goldie a Josefína, lev berberský Vilém, tygřice Tsamara, a jiní. Jméno samozřejmě nedává svému držiteli lidské vlastnosti, pouze jej příznivcům přibližuje, pomáhá odlišit od ostatních a více poznat. Ani mu nepřináší žádná privilegia. Ve zcela nedávné minulosti byl nejstarším savcem plzeňské zoo medvěd hnědý Pišta, který se dožil neuvěřitelných téměř 40 let, ale také zubřice Cvarka. Ta byla v 25 letech nejstarším zubrem v zoologických zahradách ČR. Mezi ty stále žijící matadory se nyní (2022) řadí velbloud dvouhrbý Mulisák, šimpanzice Zizwa a Mária (i nováček Brigitte), samička hrošíka Pompe. Patřila by mezi ně i šimpanzice Gina, která přesídlila před několika lety do Brna a nedávno do Hodonína a kde paradoxně ani není znám její přesný věk, narodila se kolem roku 1980. Některé jmenované si připomeneme více.
Samice zubra evropského Cvarka se narodila v chomutovském zooparku v roce 1996 (3.10.). O rok později s partnerem Cvukem patřila k prvním obyvatelům nových přírodních expozic v Plzni a byla tak poslem změn, které se tu začaly realizovat. Její partner Cvuk byl až do příchodu nosorožců největším zvířetem v zoo. Za celý život stihla 6 mláďat, v posledních letech už u stáda působila pouze jako babička nebo hodná teta. Poslední mláďata již měla mladá samice Radbuza. Poprvé v historii tak v zahradě žilo až pětičlenné stádo zubrů. A společnost jim dělají jiní veteráni, velcí osli kiangové, kteří jsou v Plzni od roku 2000. Návštěvníci občas mají problém zubra poznat na první pohled a tak v něm hádají zejména buvola či bizona. Naučné tabule u jeho výběhu ale upozorňují na jeho ohrožení i záchranu díky lidské činnosti. Cvarka byla podle dostupných informací s věkem 25 let nejstarším zubrem v zoo ČR. Právem prožila klidný a zasloužilý „důchod“. Oznámení o úhynu naleznete na příslušných místech webu.
Medvěd hnědý Pišta byl delší dobu datem narození 1981 dle dostupných informací řadu let nejstarším medvědem v ČR. Narodil se v zoo Hluboká nad Vltavou jako 1. generace po rodičích z Rumunska (Karpat). V létě téhož roku přesídlil s partnerkou Mištou do Plzně, kde žil do léta 1998 ve známé kleci v přední části zahrady. Celkem 5x byl otcem dvojčat. V lesním hektarovém výběhu se postupně setkal s dalšími 8 medvědy, dokonce na čas se svými rodiči, sourozenci i synovci a neteřemi. Poslední dobou byl od mladších medvědů oddělen, protože měl díky pokročilému věku již pohybové problémy.
Vlk hřivnatý bývá nazýván také psem hřivnatým. Chov v Zoo Plzeň začíná 12.10.1993 příchodem dvou samic ze Zoo Halle, SRN, takže v roce 2018 jsme si připomněli 25 let chovu. Samice Ari se zde dožila úctyhodných 16 let. Z osmi vrhů tu bylo ve 3 generacích odchováno celkem 23 mláďat. Manzan (*11.2.2004 v Nordens Ar ve Švédsku) přibyl do Plzně jako 6. Importovaný vlk roku 2005. Partnerkou mu byla již nežijící Dominika (*26.12.20000). Stal se s ní otcem dvou vrhů (vždy trojčata; 5. a 6. v historii chovu v Plzni). Úctyhodným věkem, který je u horní hranice možnosti druhu se blíží své „tchyni“ Ari.
Samozřejmě savčím matadorem se za pár let mohou stád dosud mladí nosorožci indičtí Baabuu a Manjula a hrošíci liberijští, konec konců samice Pompe už jím je nyní. A občas padá dotaz, zda náhodou někdo z lochotínské osádky nepamatuje Doudlevce. Tam dlouhověké druhy moc nebily chovány, pravděpodobně posledním pamětníkem byl kojot americký s úhynem v roce 1974.
Úplně nejstaršími – věkem i pobytem v Plzni jsou ale plazi a ptáci. Želva matamata třásnitá s příchodem v prosinci 1973, samice krokodýla čelnatého (únor 1974) a plameňáci chilští – 1975. No a želvy ostruhaté čeká ještě několik dekád a želvy obrovské by mohly klidně zahlédnout rok 2222.

Martin Vobruba (upraveno 2022)

Historické okénko - Matadoři plzeňské zoo
Zoo-vláček jezdí k zoo i v roce 2024, beze změn... číst dále
V sobotu 25.5. oslavíme v Zoo a BZ den dětí číst dále
V srpnu si na amfiteátru zavzpomínáme na tramskou éru číst dále
Zveme Vás do samostatné expozice Akva Tera v centru Plzně. číst dále
ObčerstveníObčerstvení GiftshopGiftshop WebkameryWebkamery PřírůstkyPřírůstky Veřejná krmeníVeřejná krmení Sponzoring a adopceSponzoring a adopce
Otevírací doba

březen–říjen: 8.00–19.00  (pokladna do 18:00)
listopad–únor: 9.00–17.00  (pokl. do 16:30)

Otevřeno 365 dní v roce včetně svátků, Vánoc a Nového roku! (DinoPark otevřen pouze od dubna do října). Více zde.

Najdete nás zde.

Vstupné

Zoologická a botanická zahrada (Zoo):

dospělí:220 Kč
děti, studenti, senioři:      160
rodiny (2+2):                      720

Zoo + DinoPark (pouze duben–říjen):

dospělí:390 Kč
děti a studenti:290 Kč
rodiny (2+2):                      1270 

Podrobné vstupné a slevy zde.

Počasí v Plzni
Lemur
Facebook ZOOZoo
Facebook Akva-TeraAkva-Tera
Youtube
Instagram
Tripadvisor