Velká „poprvé“ v historii Zoo Plzeň

V roce 2021 slaví plzeňská zoologická zahrada své 95. narozeniny. Posledních 25 let prožila v bouřlivém rozvoji, ale prvních 70 roků trvání šlo leccos pouze složitě a pomalu. Možná by si neškodilo připomenout, jaké události, kdy a proč se uskutečnily za tu dlouhou dobu zcela poprvé. Za mnohočetné použití slov první a poprvé se omlouváme, ale jinak to v tomto případě nejde.
První návštěvníci si mohli doudleveckou spolkovou zoo prohlédnout koncem roku 1926. Prvními zvířaty byly sovy, káňata, lišky a šakal obecný z Etiopie. Prvním provozovatelem zoo byl až do roku 1953 akvaristický spolek Iris. V čele zahrady stál jako první správce Alois Lokajíček a sice šest let, do roku 1932. V roce 1927 se objevují první opice, jávští makakové Šorl a Minda. Za skoro století potkalo zoo několik nehod a neštěstí, první bylo v roce 1934. Šlo o požár skleníku, při kterém se udusila některá chovaná zvířata – zejména opice a papoušci. První sborník o činnosti spolku a zoo sepsal Václav Uchytil a vyšel v roce 1936. Pohříchu byl na dlouhá desetiletí poslední. Obsahuje dějiny spolku a příběhy několika obyvatel zahrady. Počátkem druhé světové války, kdy se zoo také nakrátko ocitá v nájmu, přijíždějí do Plzně první lvi a medvědi. Prvním vedoucím zoo v rámci Parku kultury a oddechu je od konce 50. let Josef Hájek. Po jeho nástupu slaví koncem doudlevecké éry zahrada první velký chovatelský úspěch – opakovaný odchov antilopy sajgy tatarské. Zahrada také se svým příspěvkem, pravděpodobně kvůli krizi kolem spolku a sporům o její vedení, premiérově chybí v první tuzemské knize o zoologických zahradách „Naše zoo“.
V letech 1961 – 1963 přišel první „lockdown“, uzavření zoo a také dosud první a jediné stěhování, na Lochotín. Urychlila je nejméně druhá větší infekce v zahradě, podzimní antrax. V roce 1962 se otevírá první detašované expoziční pracoviště zoo – Akva Tera v Palackého ulici. Krátce po otevření v novém areálu se v zoo objevují první šimpanzi, a sice na sklonku roku 1964 populární Tonda a Pepina. Koncem 60. let se objevuje první reálnější pokus o získání slůněte přímo z Indie, pomocí velvyslanectví, Škodováků a pro plzeňské děti. Korespondence ale nepřináší žádný výsledek. V 70. letech získává zahrada své první zebry, oceloty nebo například jaguáry a tygry. Počátkem této dekády se do jejího čela rovněž staví první a dosud jediná žena, ing. Ivana Hašková. V roce 1981 prožívá zoo první samostatné minuty po vyčlenění z PKO, slučuje se do unikátního společného celku se sousední botanickou zahradou a má prvního ředitele – ing. Petra Vlčka. První celostátní reklamu plzeňské zoo bez diskuze přináší pravidelné návštěvy propagačního pracovníka Václava Chaloupka s méně známými zvířaty v nedělním televizním populárním pořadu Studio kamarád. Československými prvoodchovy se v těch letech stali například kajman yacaré, anakondy velké nebo plameňák chilský, který se nakonec dostal do současného loga zahrady. Prvně nechybí příspěvek o zahradě v celostátní publikaci o zoologických zahradách.
V polovině 80. let vychází první návštěvnická brožura Průvodce po zoo. Je také první velkou mystifikací, protože dostatečně neodděluje realitu a plány a nadpoloviční počet uvedených a vyfotografovaných zvířat v Plzni v tu dobu nebyl chovaný. Předcházel jej například první propagační leták, známý i z mnoha dětských ordinací v Plzni, sběratelské leporelo anebo také tzv. metodický průvodce, neboli první pracovní brožura pro školy. V 80. letech se zde narodil také první tygr ussurijský a první šimpanz učenlivý, ale ani jeden nebyl odchován do dospělosti. Mnoho prvenství přišlo v letech devadesátých. Tak například první umístění lvů a šimpanzů pouze za tvrzená skla, bez mříží a bez zdvojovacích uliček. První otevřený výběh pro šelmy, hrazený suchým příkopem. Ten dodnes obývají první nájemníci, vlci hřivnatí. Nyní již asi ve 4. generaci. V polovině 90. let se poprvé dostávají opice z klecí na ostrovy se stromy. Po kočkodanech Brazzových následovaly nově přivezené guerézy angolské. Roky neměnné a nemožné jevy nabíraly v tu dobu obrovské tempo. Objevuje se první evropská rarita – komodští varani. Přijeli v roce 1997, kdy také dorazili první tučňáci, kapybary, mary nebo zubři. Následuje první velká přírodní expozice – hektarový lesní výběh pro medvědy hnědé z roku 1998.
Až v roce 2003 překonala roční návštěvnost poprvé laťku 300 000 osob. Rok 2007 přinesl pokoření 400 000 návštěvníků a je známo, že půl milion byl poprvé dosažen v roce 2019. V 90. letech začal vycházet první odborný časopis plzeňské zoo – Sklípkan, který po několika letech přešel do anglického jazyka. Poslední čísla vyšla za rok 2007. Na podzim roku 2003 se objevilo v rukách čtenářů první číslo čtvrtletníku Iris, který se těší velké oblibě dodnes. Jeho křtiny proběhly před nedávno dokončenou první skutečnou restaurací v zoo – Kiboko, vedle první historické prodejny suvenýrů U lemura. Rok 2003 byl i první společnou sezónou s Dinoparkem. Oslavu 80. let zoo v roce 2006 doprovází mj. vydání a křest první skutečné knihy, věnované zahradě. Rok 2006 byl i tím prvním, kdy se na amfiteátru objevily souvislé sezónní sokolnické ukázky a z náměstí vozil návštěvníky k zoo vyhlídkový vláček. První velký pavilon pro zvířata – jako novostavba – spadá do roku 2007. Je to stáj antilop, zeber a afrických pštrosů. Dosud všechny ostatní budovy pro zvířata vznikly adaptací původních objektů nebo měly jen malý rozsah. V tu dobu je plzeňská zoo pověřena vydáváním a správou dvou evropských plemenných knih a sice pro maki trpasličí a tlustoocasé. V roce 2003 se narodil šimpanz, který byl první odchován do dospělosti – samice Bamia. Jeden chovaný druh dokázal také přivést na svět téměř 600 mláďat, šlo o želvy ostruhaté, samce Bivoje a jeho trio samic.
Postupná cesta k současnosti přináší i první velkou dotační výstavbu v letech 2009 a 2010 na jejímž konci stojí první nosorožci, žirafy, hrošíci, gepardi či panda červená, chovaní v Plzni. První žirafa vstoupila kopýtkem na plzeňskou půdu dne 12.5. 2010, samec Lex. Uběhly čtyři roky a v únoru 2014 na svět přišel první plzeňský nosorožec, Maruška. Následoval ji vytoužený první odchov berberského lva, samice Amiry ze září 2016. Poslední desetiletí zoo podporuje různé in-situ programy ochrany přírody v tuzemsku i cizině, prvním byl bezesporu Talarak na Filipínách. Díky městské oslavě vzniku Československa a projektu vstup za 28 Kč, zaznamenala plzeňská zoo i první denní návštěvnost přesahující všechny odhady - 28.10.2013 vstoupilo do areálu 17 078 osob. Skoro stoletý život přinesl jistě i mnoho dalších drobnějších i významnějších premiér, každopádně všichni se těšíme na konec prvního (a druhého) dlouhého uzavření zoo z epidemiologických důvodů. Během té doby se můžeme setkávat na webu, sociálních sítích a stránkách časopisů.

-mv-