Vzhledem k událostem posledního měsíce a některých nepochopitelných reakcí veřejnosti bych ráda osvětlila jisté zřejmé skutečnosti.

Na statku Lüfterka onemocněla kobyla českomoravského belgického koně, Mery. Z malé boule na spodní čelisti se stal velký absces. Nejprve jsme se domnívali, že jde o mechanickou odřeninu, která byla infikována a kobyla dostala léky na bolest a proti zánětu. Další den se absces zvětšil a došlo k otoku pysků. Kobyla jen těžko mohla žrát. Ihned jsme zavolali specialistku na koně MVDr. Jindrovou, která kobylu prohlídla a určila jako pravděpodobnou příčinu problému zánět slinných žláz.

Mery začala dostávat dvakrát denně antibiotika a injekčně kortikoidy kvůli odeznění otoku. Již druhý den bylo Mery mnohem lépe, začala normálně žrát, otok ustoupil a absces praskl. Z otevřené rány vytekl hnis a postupně se začala odlupovat odumřelá tkáň. Odumřelou tkáň jsme nechali samovolně postupně odpadnout, aby byla rána co nejdéle zakrytá. Mery jsme samozřejmě mazali kolem rány repelent proti mouchám, aby nedošlo k nakladení vajíček a dál pokračovali v antibiotické léčbě. Postupně odumřelá kůže úplně odpadla a otevřená rána se pomalu začala zavírat.

Pro chovatele zvířat běžná věc, která se občas v chovu zvířat vyskytne. Pro některé návštěvníky zcela pohoršující pohled. Aniž by měli jakékoli informace, byli schopní odsoudit zoo, že se o zvíře nikdo nestará a to očividně trpí. Někteří dokonce projevili znechucení, že se na to musí dívat děti.

Každé zvíře, i to které žije v zoologické zahradě je živý tvor, který stárne, může onemocnět, zranit se a je smrtelný! Právě proto, že zvířata chováme v omezeném prostoru, je možnost, že se zraní nebo zraní jiné zvíře docela běžná. V přírodě by se takové zvíře buď samo vyléčilo, nebo by uhynulo. V lidské péči má k dispozici veterinární péči včetně případné eventuality utracení.

Zoologické zahrady samozřejmě dělají vše proto, aby byla zvířata zdravá a nedocházelo k zraněním, ale pracujeme se živými tvory. Nemá smysl tuto skutečnost před lidmi tajit a zavírat zraněná, nemocná nebo stará zvířata, aby nepohoršovala děti. Není rozumnější dítěti vysvětlit, že stejně jako se může zranit člověk, tak to samé se může stát zvířeti?

Je zcela běžné, že se zvířata v zoologických zahradách dožívají u některých druhů mnohem vyššího věku než v přírodě. Je to způsobené tím, že pokud zvíře není v naprosto dokonalé kondici, tak je v přírodě uloveno predátorem nebo nedostane šanci si zajistit dostatek potravy. Tyto dvě okolnosti se v péči člověka většinou nevyskytují . Proto je běžné vidět staré zvíře, které nemá tak lesklou srst, nepohybuje se tak rychle, jak by mohlo, nebo je hubenější, protože nedokáže dostatečně ukládat tuk. Pokud však staré zvíře nemá žádné bolesti ani chronické potíže a případně dokáže fungovat ve své skupině, tak přeci není nutné takové zvíře před návštěvníky schovávat.

Byla bych moc ráda, kdyby si naši návštěvníci tyto skutečnosti uvědomili a vzali si z nich poučení.

Děkuji! Miroslava Palacká, kurátorka chovu kopytníků

Foto: Mery s otevřenou ránou