V plzeňské zoo nechybí od 50. let 20. století ani tradiční druh zoologických zahrad, největší pták Austrálie, emu hnědý. V současnosti žije trio spolu s velkými a středními druhy klokanů.

Pravděpodobně nejstarší zmínka o pštrosech v aktech plzeňské zoo je z 24.3.1943.Tehdy spolková zoo IRIS vznáší dotaz na panství Thurn-Taxisů do Loučeně u Nymburka zda nejsou pštrosi k prodeji. Odpověď zněla - mají jich málo. Šlo o emu hnědé v tamní oboře. První podložené pštrosy přiváží doudlevecká zoo v roce 1955 (v tu chvíli ji přímo řídilo město Plzeň) z vyhlášeného chovu v Lešné. Emu hnědý je tříprstý druh, největší pták australské oblasti, kterého charakterizují zelená vejce a pruhovaná mláďata. Jako otužilé ptáky je chovala řada obor a zámeckých parků v Evropě již v 19. století. Rovněž dnes je velmi často v tuzemsku potkáme i mimo hranice zoologických zahrad. Průběžně byl stav těchto ptáků v plzeňské zoo doplňován a v 80. letech jsou dokonce pořizována mláďata od úspěšnějších zoo kvůli výměně do zahraničí za jiné druhy. Bylo jich nejméně na tři desítky. Ale nakonec se Plzeň dočkala i vlastních „emáčků“. V 90. letech (1992-2000) se vylíhlo postupně 51 emu. Vesměs v umělé líhni. V roce 1994 a 1998 vždy jedno mládě vyseděl i samec. Většina z mláďat byla úspěšně odchována a postupně putovala jinam.
Zajímavou skutečností je, jak se za posledních let měnilo umístění chovného páru emu hnědých. V první polovině 80. let žili ve výběhu, kde později bydleli oslíci, klokani rudokrcí a poslední dobou mary stepní. Po té se odstěhovali nadlouho do horní části zahrady, kde dokonce byli načas jedinými zvířaty. Zde je potkávali návštěvníci obcházející horní africký výběh zeber a přímorožců. Až v roce 2000 se, již jako senioři, přestěhovali do definitivní nové expozice australské oblasti, kde žijí spolu s klokany a vodními ptáky.

-mv-