Do Plzně dorazil první samec Mak v roce 1981 ze Zoo Liberec. Sehnat nepříbuznou samici bylo v tehdejších podmínkách takřka nemožné. V roce 1992 obdržel dvě různé partnerky, ale na založení rodiny bylo vzhledem k vysokému věku (18 let) již pozdě. Po Makově úhynu se vedení zoo dlouho nerozmýšlelo a během krátkého období dovezlo 6 nových „wanderáků“. Bohužel se však makakové ve starém pavilonu opic neshodli a trochu to vypadalo jako v písni „Já mám devět kanárů, ty mě nejdou do páru“. Zkrátka opičky žily po dvojicích nebo trojicích a velkou rodinu nešlo utvořit. Proto samice Indra a Kotura odjely zpět do ciziny a byly vytvořeny dva páry Hubert-Eva a Bruno-Mirunka. Pozoruhodným jevem je skutečnost, že makakové se nebojí vstupovat do vodního příkopu, kde sbírají různé drobnosti, a to až po krk. Opice se totiž obvykle vodě vyhýbají.
Po několika letech přišla na svět první mláďata Mirunky a Bruna – Viki (1996) a Maki (1998), která potom prožila dospívání v již modernizované nezamřížované velké expozici se skalou za umělým sklem. Od té doby se postupně rodila další mláďata. Samec Hubert v roce 2001 zemřel, dožil se unikátního věku 30 let. V roce 2010 zaznamenala jejich tlupa stěhování do nového pavilonu v rámci afrických a asijských expozic. Další rodinu tvořil samec Wuppi, Vikina a jejich mláďata, v roce 2016 dorazil ke dvěma z nich nový chovný samec.