V expozici nedaleko výběhů velbloudů či pandy červené nalezneme v plzeňské zoo tuto zoologickou raritu pojmenovanou po českém géniovi Járovi Cimrmanovi. Jeho biologický odkaz najdeme nejen v pojmenování myšice Cimrmanovy (Apodemus microps cimrmani), vyskytující se pouze v plevelné vegetaci v blízkém okolí Žatce. V letech 1974–81 byly na Žatecku sbírány vývržky sov pálených. Při jejich zpracování byly nalezeny pozůstatky malého druhu myšice. Porovnáním s lebkami myšice malooké, jediného tak malého druhu ve střední Evropě, byla zjištěna podobnost, ale také určitá rozdílnost. Na základě těchto zjištění byla myšice popsána Vladimírem Vohralíkem v roce 2002 jako nový poddruh. Jméno autor zvolil na počest našeho významného vědce Járy Cimrmana. Kdo jiný by měl nést jméno největšího Čecha než jediný český endemický obratlovec. Jak už to v životě Cimrmanově chodí není ani vědecké pojmenování myšice jednoduchou záležitostí. Pro populace malých myšic na jihovýchodě Slovenska poprvé použili jméno myšice malooká (Apodemus microps) Kratochvíl a Rosický v roce 1952. Bohužel neoznačili typového jedince ani typovou lokalitu, a tak není možné podle všech nomenklatorických pravidel považovat popis za platný. Proto je myšice malooká uváděna některými autory i pod jménem Apodemus uralensis. Slovy velikána: „Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat.“ Izolovaný výskyt na Žatecku dosud nebyl vědecky objasněn. Snad jde o reliktní výskyt převážně stepního druhu z dob meziledových či následek zavlečení. Nejbližší lokality druhu v jihozápadním Polsku jsou vzdálené 190 km, a ty na jižní Moravě 230 km. Myšice obývají především plevelné okraje polí osetých obilím. Na stejných lokalitách se vyskytuje i o něco větší myšice křovinná (Apodemus sylvaticus), kterou najdeme, přeci jen jak její jméno napovídá, častěji v okolí keřů na mezích mezi poli. Rozlišit oba druhy je nelehký úkol i pro odborníky, což naskýtá ještě mnoho otazníků o způsobu jejich života. Obývat stejný biotop a vypadat téměř shodně jistě dalo vzniknout biologickým adaptacím, které jim to umožňují. Jen je objevit…