Patří do třídy savci, řádu hlodavci, čeledi dikobrazovití, podčeledi osináci. Osináci mají proti dikobrazům menší a štíhlejší postavu, vetší lysé ušní boltce a delší slabý ocas zakončený štětkou bílých chlupů. Na zadních nohách mají náznak plovacích blan, dobře plavou, šplhají i skáčou. Mívá hmotnost 1,5-4 kg; délku těla do 60 cm, ocásek do 23 cm. Po 100 – 110 dnech březosti mívá 1-4 mláďata. Je rozšířený od Gambie po západní Keňu a jižní Kongo. Jde o pralesní teplomilné zvíře, které se přes den skrývá mezi kořeny stromů, ve skalních dutinách nebo pod břehy řek a potoků. Nevystupuje do nadmořské výšky nad 700m. Zdržuje se v rodinných tlupách o 6-8 jedincích (max. 20) na území do 5 ha. Nepřátele a útočníky zastrašuje dupáním, naježením bodlin a prudkým máváním ocasem. Raději konzumuje potravu, kterou není třeba hryzat, pouze žvýkat – měkké dužnaté ovoce a plody, dále má na jídelníčku oddenky, stonky a drobné živočichy či mršiny. V zajetí se jako hravý chovanec může dožít i 23 let. Druhé dva druhy osináků žijí v malajské oblasti.
Zoo Plzeň získala v roce 2001 první dva páry osináků z Berlína pro pavilon afrických savců.. Pravděpodobně se jednalo o první import do českých zoo od dob Josefa Vágnera.
Nyní jej chová již na 20 zoo v Evropě, z toho 6 v ČR. V Plzni jsme v roce 2015 zaznamenali druhý tuzemský odchov, krátce po národním prvoodchovu v královédvorské zoo.