Plzeňská zoo chová od roku 2004 skupinu želv obrovských, pořízených jako roční až dvouletá mláďata, první roky žily víceméně mimo návštěvnickou trasu. Jediná tuzemská skupina dospělých obrovských želv žije v Zoo Praha, v minulosti se občas objevily i v dalších zoo. Tam však většinou dovezli dospělá zvířata, sledování růstu od mládí v Plzni je proto výjimečné. Kvůli želvám došla expozice patřící původně makakům a lemurům náležitého zateplení. 
Plzeňská zoo je v tuzemsku jediná, která kromě pražské chovala i želvu sloní, konkrétně několik měsíců na počátku 70. let. Želva obrovská žije v Indickém oceánu v blízkosti souostroví Seychely na ostrově Aldabra – což jim dává i jejich zahraniční pojmenování; želva sloní zase v Pacifiku na Galapágách. Oběma jsou přičítány velké rozměry a dlouhověkost, oba druhy bez problémů překonávají věk 100 let a délku krunýře 120 cm. Rekordní dospělé kusy váží až 300 kg. Věkový rekord byl nyní potvrzen na 255 let. Jedná se o býložravá zvířata. Rozmnožování v lidské péči se rovná malému zázraku. Spolu s želvou obrovskou přežily ještě 2 příbuzné druhy v počtu několika málo exemplářů z původních více rodů velkých želv žijících na ostrovech Indického oceánu. Popsány byly až v 90. letech 20. století.
První odchov želvy obrovské mimo Seychely a Mauritius se podařil roku 1976 v Austrálii, poté několikrát v USA, dále v Kuvajtu, Japonsku a Velké Británii. Samice zahrabává vajíčka do důlku v půdě, který udusá. Inkubace trvá 6-7 měsíců. Od želvy sloní se obrovská liší malým (tzv. nuchálním) štítkem na předním okraji karapaxu (zádový krunýř). V 18. a 19. století jejich početní stavy poklesly v důsledku lovu a sběru vajec a na některých ostrovech byly želvy vyhubeny. Želva číslo 1 vážila při příchodu pouhých 168 gramů.