… a teď ještě s vysílačkou …

Kvakoš noční je volavkovitý, tažný pták, aktivní hlavně za šera. Na zimu odlétá do Afriky. Jeho 2-4 dlouhá, tenká pírka na hlavě jsou součástí jeho svatebního šatu. Rozhodně to není žádná módní výstřednost, nýbrž dorozumívací prostředek. Dospělci je při námluvách či v rozčilení zvedají a mláďata podle nich rozpoznávají své rodiče, když přiletí na hnízdo.
Populace kvakošů nočních v přírodě na našem území v posledních letech zaznamenala značný pokles. Ptáci se velmi vzácně objevují na tahu na rybnících s pestrými břehovými porosty. V Plzeňském kraji nebylo zaznamenáno pravidelné hnízdění, pouze pozorování záletů protahujících jedinců.
Kvakoši noční pravidelně hnízdí pouze na jižní Moravě či v jižních Čechách na několika posledních místech. Úbytek populace způsobuje rušení kvakošů člověkem, ale především likvidace hnízdních možností (Vlček, 2019).
Plzeňská zoologická a botanická zahrada kvakoše noční chová od roku 2012. Pravidelně se chovatelům daří úspěšně odchovávat mláďata. S odchovy se dělí s ostatními zahradami a nabízí je také ověřeným soukromým chovatelům. Po té, co se objevili v blízkosti chovné voliéry volně žijící kvakoši, přišel nápad pustit naše odchovaná mláďata volně do přírody v okolí rodičovského páru. Pokus se osvědčil a kolonie volně létavých kvakošů se postupně rozrůstala. Je to jedinečný úspěch a my jsme zvědavi, jak se situace bude dále vyvíjet. Ptáky je možné pozorovat v blízkosti velké ptačí voliéry u hlavní pokladny. Mláďata na hnízdech nám pomohli odchytit ochránci přírody ze spolku DESOP v Plzni a všechna označili ornitologickými kroužky.

V roce 2020 zoo využila nabídky firmy Anitra a upevnila na 3 mladé ptáky satelitní vysílače, aby mohla ptáky více sledovat a dozvědět se tak více o jejich biologii. Především také tehdy, pokud by se ptáci rozhodli zamířit na zimoviště do Afriky. Jejich pohyb je pravidelně zaznamenáván díky GPS signálu.
Systém tak dokáže nabídnou příjemci podrobný snímek výskytu takto označených ptáků. Naše letošní mláďata se zdržují především na území zahrady, zalétávají k australskému rybníku i k vodní nádrži v africké oblasti, k tzv. africkému napajedlu. Nejčastěji však ke krmnému místu, kde jim chovatelé stále nechávají potravu. Nejvzdálenější výlet jednoho kvakoše (338) byl zaznamenán nejen k řece Mži, ale také asi 13,5 km daleko k řece Úhlavě.

Jiřina Pešová, foto Tomáš Peš a Luboš Peške

Půl roku v divočině

Na výzvu koordinátora satelitního sledování Luboše Peškeho, který sledoval pohyb kvakoše nočního označeného satelitním vysílačem Anitra v Zoo a BZ Plzeň dne 16. 9. 2020, byli vysláni členové realizačního týmu do místa pravděpodobného úhynu jedince. Delší dobu již vysílač posílal zprávy z jednoho místa. Vysílač zřejmě zůstal v dobré pozici, neboť je stále dobíjen sluneční energií. Čtěte více ...