Malta leží mezi Sicílií a severní Afrikou. Jméno tohoto státu má pravděpodobně původ v řeckém slovu meli, které znamená med. Pravdou je, že na maltských ostrovech žije místní poddruh včely medonosné, produkující vysoce ceněný med, jenž byl již ve starověku významným vývozním artiklem.

Maltské souostroví tvoří několik hlavních trvale či sezónně obydlených ostrovů: nejrozlehlejší je Malta (246 km²), Gozo (67 km²), Comino (3 km²) a několik dalších neobydlených ostrůvků (např. Filfla, St. Paul's Island, Cominotto aj.). Tyto ostrovy kdysi tvořily součást pevninského propojení mezi Evropou a Afrikou, které bylo po skončení poslední doby ledové přerušeno vzestupem mořské hladiny. Geologicky jsou tvořeny převážně různými typy vápenců, zejména korálovým vápencem. Ostrovy jsou převážně rovinaté, nejvyšším bodem je vrch Ta' Dmejrek na ostrově Malta s nadmořskou výškou pouhých 253 m. Další zvláštností je, že na Maltě nenajdeme žádné stálé řeky ani jezera. V období dešťů během podzimu a zimy vznikají pouze dočasné vodní plochy, které na jaře vysychají. Podnebí je typicky středomořské, s horkými a suchými léty a mírnými zimami. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 20 °C.

Flóra je výrazně ovlivněna dlouhodobým lidským osídlením, jehož počátky sahají téměř 6 000 let před naším letopočtem. Nejméně dotčené plochy zůstaly na pobřežních útesech a na trvale neobydlených ostrůvcích. Na Maltě se vyskytuje přibližně 1 100 druhů cévnatých rostlin, z nichž asi 850 je původních. Endemitů je však výrazně méně – přibližně 25 až 30 druhů a poddruhů, které se vyskytují pouze na Maltě nebo v širší oblasti centrálního Středomoří.

Vegetace je typická pro nízko položené středomořské oblasti a tvoří ji několik typů rostlinných společenstev. Z některých vlivem lidské činnosti zbyly již jen fragmenty. Patří mezi ně stálezelené lesy tvořené převážně duby (Quercus) a borovicemi (Pinus), dále pobřežní písečné duny, jejichž vegetaci dnes ohrožuje především intenzivní turistický ruch. Pobřežní lesy byly v minulosti z velké části vykáceny kvůli zemědělství a nahrazeny rychle rostoucími, často nepůvodními dřevinami.

Další rostlinná společenstva jsou díky své nehostinnosti zachována lépe. Patří mezi ně středomořské křoviny – tzv. makchie, tvořené nižšími stromky a keři rodů Pistacia, Olea, Nerium, Crataegus či Ficus, s většími bylinami a popínavými rostlinami v podrostu. Velmi bohatá jsou také společenstva drobných keříků, bylin a geofytů – cibulovin a hlíznatých rostlin – rostoucích na obnažených vápencových plošinách, označovaných jako garigue. Najdeme zde například zástupce rodů Erica, Euphorbia, Thymbra či Teucrium. Na dalších místech se vyskytují otevřená stepní společenstva bez dřevin, charakteristická druhy čeledí Apiaceae, Asteraceae a Fabaceae, doplněnými travinami (např. Lygeum spartum) a jednoděložnými geofyty z čeledí Asparagaceae, Asphodelaceae, Amaryllidaceae, Iridaceae či Orchidaceae.

Mezi botanické zajímavosti patří vegetace pobřežních útesů, tvořená často slanomilnými druhy rodů Capparis, Crithmum, Hypericum či Limbarda, a také dočasná vegetace skalních tůní naplněných dešťovou vodou. Tyto drobné biotopy obývají rostliny s velmi krátkým životním cyklem, například zástupci rodů Ranunculus (pryskyřník Ranunculus peltatus subsp. fucoides) nebo Damasonium (hvězdoš Damasonium bourgaei). Za zmínku stojí také několik slaných mokřadů, které jsou spolu s útesy chráněny nejen kvůli rostlinám, ale i jako významná stanoviště ptáků.

Nebezpečí pro původní vegetaci představují některé agresivní nepůvodní druhy, například agáve, opuncie nebo šťavel kozí noha (Oxalis pes-caprae). Posledně jmenovaný druh se rychle šíří pomocí drobných cibulek a na mnoha místech vytváří souvislé porosty, které vytlačují původní druhy rostlin.

Rostliny Malty a dalších středomořských ostrovů si mohou návštěvníci prohlédnout také v naší botanické zahradě. Tematická skalka věnovaná středomořským ostrovům se nachází u pozorovatelny vedle výběhu plameňáků, kde jsou vysazeny jak typické středomořské dřeviny, tak i řada zajímavých bylin a geofytů.

Zdroje:

Wikipedia

Wild Flowers of the Maltese Islands (Edwin Lanfranco, Guido Bonett, reprint 2018)

Popisky k fotografiím:

01. Pohled ze severozápadního pobřeží ostrova Malta na jeden z menších ostrůvků (St. Paul's Island)

02. Ostrov Comino s drobnými ostrůvky v okolí a druhým největším ostrovem Gozo v pozadí

03. Útesy na severozápadním pobřeží slouží jako ptačí rezervace – hnízdiště buřňáků

04. Pobřežní písky se zastoupením cibulovin se sivými listy (Pancratium maritimum)

05. Vápencové útesy u ostrova Comino jsou nejlépe vidět z moře

06. Pokus o opětovné zalesnění části ostrova Comino, dotovaný z Evropské unie

07. Rostliny obsazují vápencové prohlubně

8. Volná příroda plynule přechází v zemědělské plochy

9. Údolí se stromovými pryšci (Euphorbia dendroides) na ostrově Gozo

10. Jindy nenápadná cibulovina Romulea melitensis upoutá pozornost až v době květu

11. Invazní cibulkatý šťavel (Oxalis pes-caprae) místy vytváří souvislé porosty, které nejvíce vyniknou v období květu

12. Nejstarší tisíciletý rohovník obecný (Ceratonia siliqua) na Maltě. Jeho semena, známá jako karob, sloužila kromě využití v potravinářství jako jednotná závaží a dala vzniknout názvu karát, používanému při hodnocení drahých kamenů

13. Slanomilné rostliny na pobřeží mívají sukulentní listy (Limbarda crithmoides)

14. Nerium oleander s endemickým pryšcem Euphorbia melitensis v podrostu

15. Endemická chrpa Palaeocyanus crassifolius (zde s rostoucími květními lodyhami) je národní rostlinou Malty. Kvete až začátkem léta.

16. Třezalka se sukulentními listy (Hypericum aegyptiacum ssp. webbii) na pobřeží ostrova Comino

17. Jeden z několika ostrovních zástupců vstavačů (Ophrys caesiella)

18. Keřovitá mateřídouška Thymbra capitata

19. Orebice čukar (Alectoris chukar) na ostrově Comino

Publikováno 19.6.2026

-rm-