Tulipány

Jaro si dnes už nedokážeme představit bez kvetoucích tulipánů. Jsou to jednoděložné rostliny z čeledi Liliaceae, které mají pod zemí cibulku jako zásobní orgán pro období vegetačního klidu. Dostatek živin pro tento orgán zajistí nadzemní listy se souběžnou žilnatinou, které cibulku zásobují ještě nějakou dobu po odkvětu. Květy zná i malé dítě, není třeba je popisovat.

Ne každý však ví, že historie pěstování rostlin rodu Tulipa L. sahá až někam hluboko do 16. století, kdy zažívaly veliký zájem a oblibu v palácích a zahradách vládců Osmanské a Perské říše. V té době z původních druhů, které se v minulosti ze své prapůvodní domoviny v oblasti Pamíru, Hindúkuše a Kazachstánu šířily dál do přední Asie, severní Afriky a Japonska, vzniklo díky jejich oblíbenosti množství různých barevných odrůd.

V polovině 16. století dostal rakouskouherský velvyslanec od osmanského sultána Sulejmána I. jako velikou vzácnost darem několik cibulek tulipánů. Do té doby se datuje počátek pěstování tulipánů v Evropě. Nové cibulky, které ty původní vytvářejí jako dceřiné, se staly důležitým artiklem, a i v dalších stoletích se předávaly jako významné dary.

V první polovině 17. století dokonce v Holandsku vznikla burza, kde se obchodovalo a spekulovalo s novými kultivary tulipánů. Ty nejvzácnější často prodávajícímu zajistili významné zisky, přitom vznik kultivarů byl důsledkem postupné selekce anebo většinou jen dílem nějaké šťastné náhody (mutace).

Dnes tedy můžeme rozdělit tulipány do dvou skupin. Botanické tulipány jsou původní druhy z přírody, mají doširoka otevřené a většinou dvoubarevné květy s krátkými květními lodyhami (kvůli tomu se nehodí k řezu). Druhou skupinou jsou tulipány zahradní, díky delší květní lodyze používané v květinových vazbách.  Jsou vyšlechtěné kvůli některým znakům svých květů, což umožňuje rozdělení na další podskupiny. Například liliokvěté tulipány mají okvětní lístky prohnuté, plnokvěté papouškovité tulipány mají okvětní lístky kadeřavé, třepenité kultivary mají roztřepené okraje okvětních lístků. Dále existují kultivary skupiny Viridiflora, jejichž bílé, žluté či červené okvětní lístky zdobí zelené proužky a tzv. Rembrandtovy tulipány mají květy pestře pruhované nebo skvrnité. Výčet určitě není úplný, šlechtitelé se stále snaží zásobovat trh dalšími novinkami. V naší zahradě tulipány najdete na několika místech v přední i zadní části areálu – viz mapka.

Na závěr je dobré přidat jednu poznámku, která má sloužit i jako varování: celá rostlina, a především její cibule jsou jedovaté, třeba jen šťáva z nich způsobuje podráždění pokožky, otoky a edémy a po požití nevolnost, zvracení a poruchy srdečního rytmu. Ale tak už to na světě bývá – tímto je vykoupena neobvyklá krása květů těchto cibulovin.

RM

Publikováno 16.4.2025

Ukázky různých botanických i zahradních tulipánů, které v nedávné minulosti byly anebo ještě jsou k vidění v naší BZ:

1. Tulipa heweri
2. Tulipa kolpakowskiana
3. Tulipa kurdica
4. Tulipa vvedenskyi (druh z Tádžikistánu a Uzbekistánu, pojmenovaný po botanikovi A. I. Vvedenskému
5. Tulipa pulchella (původem z Turecka a Íránu)
6. Tulipa bakeri 'Lilac Wonder'
7. Tulipa clusiana var. chrysantha 'Tubergens Gem' (druh z přední Asie)
8. Tulipa tarda
9. Tulipa systola (=T. stapfii)
10. Tulipa sylvestris dříve zplaňoval i v našich končinách
11. Tulipa greigii (středoasijský druh, z něhož byly vyšlechtěny mnohé zahradní kultivary)
12. Tulipa orphanidea
13. Tulipa 'Grand Perfection'
14. Tulipa 'Esperanto'
15. Tulipa 'Uncle Tom'
16. Tulipa acuminata
17. Mapka míst, kde tulipány můžete vidět