Jde o rozlehlá travnatá území. Plzeňskou pampu představuje expozice v kopci nad africko-asijským pavilonem. Žijí zde vzácné, divoké lamy vikuně (Vicugna vicugna). S příchodem Španělů začalo v jihoamerických pampách jejich nemilosrdné vybíjení pro kůži, maso a vlnu. Vikuně byly téměř vyhubeny. V poslední chvíli vikuně zachránilo vyhlášení několika rezervací a přísný zákaz lovu. V přírodě pampy obývají také nelétaví nandu pampoví (Rhea americana) nebo jen zřídka létavé seriemy rudozobé (Cariama cristata), které dokáží ulovit i jedovatého hada. V létě obývají venkovní voliéru u afrického pavilonu, v zimě se stěhují do zimoviště. V plzeňské pampě také žijí největší hlodavci světa, kapybary (Hydrochoerus hydrochaeris), navzdory tomu, že v pampách nežijí. K životu totiž potřebují tropické vody. Šelmy zde zastupují vlci hřivnatí (Chrysocyon brachyurus). I když mají výrazně dlouhé nohy, nejsou nijak vynikajícími běžci. Slouží jim spíše k lepší orientaci v porostech vysoké trávy. V roce 2021 byli poprvé dovezeni nandu Darwinovi (Pterocnemia pennata).
Do pamp za potravou létají mrchožraví kondoři. Od roku 2012, kdy i díky nasbíraným neplatným padesátníkům byla postavena velká kondoří voliéra, chová plzeňská zahrada kondory královské (Sarcoramphus papa), kondory havranovité (Coragyps atratus) a kondory krocanovité (Cathartes aura). V teplých měsících roku jim společnost dělají ary vojenské (Ara militaris mexicana), čáje obojkové (Chauna torquata) nebo pižmovky velké (Cairina moschata).
Přilehlé vlhké tropické lesy i suché poušti obývají prasata pekari páskovaní (Tayassu tajacu), připomínají prasata, ale jsou vývojově pokročilejší. Mají např. složitější žaludek. V zoo mají vlastní expozici sousedící s výběhem pro vlky hřívnaté. Žijí zde společně s nosály červenými (Nasua nasua solitaria).