Zvířata

Velemyš obláčková

Donedávna byla nazývána krysou obláčkovou. Patří mezi největší pravé myši světa. Žije od nížin při mořském pobřeží až vysoko do hor, do nadmořské výšky téměř 2000 metrů. Obývá primární i sekundární pralesy a kupodivu se nevyhýbá ani oblastem silně pozměněným lidskou činností. Přesto je však rozsáhlé kácení pralesů jedním z faktorů, které tento druh nejvíce ohrožují. Zatím se však vyskytuje ještě poměrně hojně a je důležitou složkou potravního řetězce. Vzhledem ke své značné hmotnosti a chutnému masu ji loví nejen většina větších šelem a dravců – z těch tvoří důležitou součást jídelníčku zejména pro orla opičího, ale i lidé. V současnosti ji chovají necelé…

Veverka kapská

Tyto veverky oživují velkou expozici damanů v pavilonu žiraf. Tento druh je známý používání ocasu jako slunečníku v horkém africkém podnebí.

Vikuňa

Lama vikuňa je v ČR souvisle chována teprve od roku 1998, postupně se rozšířila do 7 zoo. V plzeňské zoo jsou chovány 2 samice ze Zoo Zlín a samec z německé zoo v Hannoveru. Jde o nejvzácnější formu lamy, pro kterou je veden Evropský záchranný program EEP. V Plzni žily od 50. let bílé a černobílé lamy krotké, v 80. letech je vystřídal divoký druh, béžová lama guanako. Oba se úspěšně množily. Lamy žijí v Plzni ve výběhu představujícím jihoamerickou pampu spolu s pštrosy nandu pampovými a kapybarami.Po prvních 2 samičkách, které jsou nyní v pražské zoo; se narodil 25.7.2013 malý sameček, jako 3. odchov v Plzni, později odcestoval až…

Vlk evropský

Vlci byli v plzeňské zoo poprvé chováni ve 40.-60. letech (Doudlevce – klec – vlčice Dáša; na Lochotíně ve výběhu v prostoru dnešní restaurace Kiboko a vřesoviště), chov byl obnoven v roce 1998. V roce 1999 byl pro ně otevřen samostatný přírodní výběh pro vlky v SZ části zoo nad výběhem medvědů. Zakladateli chovu byl samec Malamut a dvě samičky "Šedivky", jejich dcera Amanda a bojnický samec Bobo měli dalších 5 vrhů. Třetí generaci mláďat "má na svědomí" místní odchovankyně Fiona (*2009) a vlk z pražské zoo.

Vlk hřivnatý

Vlk hřívnatý bývá nazýván také psem hřivnatým. Chov v Zoo Plzeň začíná 12.10.1993 příchodem dvou samic ze Zoo Halle, SRN, které po dvou měsících získaly partnera z Basileje. Šlo o první velkou šelmu, která zde nebyla umístěna do klece, ale do otevřeného výběhu za suchým příkopem s elektrickým ohradníkem. Chov se v Plzni úspěšně rozvíjí s mnoha odchovy i několikrát dosaženou dlouhověkostí, blížící se nadprůměrným 17-ti letem dožití vlků. Tato nejmohutnější psovitá šelma Jižní Ameriky je klasickým mimochodníkem. Dlouhé nohy ve vysoké trávě pampy zaručí, že vysoko postavená hlava se smysly má přehled o svém okolí.

Voduška červená

Voduška červená nebo také lečve (leche) je v plzeňské zoo chována od roku 2003. Pravidelně se množí a z antilop vytváří poslední roky v africkém výběhu největší stádo. Samec je během roku oddělený od samic kvůli případným vzájemným atakům ve stádě i se zebrami nebo pštrosy. Samice jsou bezrohé. V minulosti zde žily i vodušky abok a znamenané.

Vydra říční

Vydra říční je od září 2008 jednou z hlavních ozdob expozice Česká řeka, předtím byla v Plzni chována v druhé pol. 30. let 20. stol. Tehdejší vydra se jmenovala Buxi a žila ve staré doudlevecké zoo IRIS. V původním páru Pavel a Pavlína došlo k výměně samičky. Nahradila ji Lucie. Ta se stala koncem srpna 2010 maminkou Haničky a je to poprvé v dějinách českých a slovenských zoo, kdy dochází k odchovu vydry říční. Nyní žije v Plzni Lucie a Bonifác.Vydra je nyní jediný zástupce čeledi lasicovitých šelem v plzeňské zoo. Dříve zde žili jezevci, kuny lesní i skalní, zorily malé, tchořík, fretka a další.Vydry můžeš podpořit…

Výreček filipínský

Rodičovský pár dorazil v roce 2011 ze Zoo Avilon na Filipínách. Žije v zákulisí Zoo Plzeň. V Evropě je chová jen 8 zoo, včetně Zoo Praha a Zoo Wroclaw (ta je, jako první v Evropě, rozmnožila). V plzeňské zoo je jedním z mnoha druhů ostrovních ptáků a savců, jejichž záchraně se věnuje.Je to noční lovec hmyzu. Žije v párech, obývá lesy. Endemit Filipín. Samička mívá 1-2 vejce. Měří až 28 cm a váží až 300 g.Mládě odchované poprvé v roce 2013 v Plzni (český prvoodchov) je nyní v pražské zoo; od té doby byla odchována řada mláďat, převážně uměle

Wapiti kalifornský

Tato forma jelena lesního je v ČR chována poprvé od roku 2002 a nyní pouze v Zoo Plzeň. Plzeňská zoo v minulosti chovala jelena sibiřského a karpatského, dále daňky, soba, srnce a jeleny sika. Wapiti kalifornský byl získán v rámci chovatelské spolupráce s Tierparkem Cottbus v SRN. V současnosti (2017) čeká mladý samec na své vrstevnice, dojde ke generační výměně.

Zebra bezhřívá

V roce 2020 začala plzeňská zoo chovat v rámci spolupráce zejména českých a slovenských zoo zebru bezhřívou. Název této formy vznikl od jevu, kdy ve 2-3 letech se hříva dospívajících zeber zredukuje, u samců může až vymizet.Zebry jsou v Plzni chovány od roku 1974 a množí se od roku 1977. Dlouhé roky byl chován poddruh zebry stepní - zebra Chapmanova. Dalších asi 25 potomků zde měl i jiný poddruh zebry stepní, zebra Böhmova.Současnými spoluobyvateli zeber v africkém výběhu jsou pštrosi dvouprstí a antilopy vodušky červené (lečve). Zebry můžeš podpořit nákupem poukazu na e-shopu zoo:

Zejozob africký

Chov tohoto krásného čápa byl v Plzni obnoven v roce 2016. Chová jej okolo 13 zoo v Evropě. Obývá savany a bažiny Afriky a Madagaskaru, živí se měkkýši, obojživelníky a rybami. Naleznete jej ve velké voliéře spolu s ibisy, racky, volavkami, pelikány a dalšími druhy.

Zmije pavoučí

Od jara roku 2023 je v expozici Království jedu vystaven mladý pár této endemické a bizarní zmije. Více zde:

Zoborožec běloocasý

V roce 2017 doplnil zoborožce luzonské a rýhozobé v kolekci Talarak v Tropickém pavilonu Z. Obývá několik ostrovů na Filipínách. V ČR je pravděpodobně v zoo chován úplně poprvé, v Evropě je počátkem roku 2019 pouze v pětici zoo.

Zoborožec celebeský

Samec tohoto druhu je nyní nejbarevnějším zoborožcem v plzeňské zoo. Jejich pár naleznete buď v Asijské zahradě nebo bývá umístěn v zázemí zoo. Chovají jej pouze 4 zoo v Evropě (2017).

Zoborožec luzonský

Zoo Plzeň se v posledních letech specializuje na asijské druhy zoborožců. Množí zoborožce luzonské, chová zoborožce rýhozobé a celebeské. V minulosti chovala řadu druhů Afriky i Asie, začala již v 70. letech. V letech 1976 a 1978 zaznamenala odchovy zoborožce černobílého. Část zoborožců z Filipín naleznete v expozici Talarak v Tropickém pavilonu.