březen–říjen: 8.00–19.00 (pokladna do 18:00)
listopad–únor: 9.00–17.00 (pokl. do 16:30)
Otevřeno 365 dní v roce včetně svátků, Vánoc a Nového roku! (DinoPark otevřen pouze od dubna do října). Více zde.
Najdete nás zde.
Balikpapanský záliv, zvaný také Zátoka nosatých opic, je místo, kde proti sobě stojí jedinečné přírodní hodnoty a nekontrolovaný bezohledný průmyslový rozvoj. Zdejší vody jsou domovem delfínů a dugongů, pobřežní mangrovy obývá jeda z největších populací opic kahau nosatých a navazující nížinný deštný prales je domovem orangutanů, levhartů obláčkových, medvědů malajských a bezpočtu dalších druhů zvířat a rostlin. To vše je k vidění ani ne dvě hodiny cesty z mezinárodního letiště. Jenže právě to představuje i velký problém. Zátoka se totiž nachází v bezprostřední blízkosti půlmiliónového města Balikpapanu. Zdejší přírodní ekosystém se tak dostává do bezprostředního střetu s postupující civilizací. Bohatnoucí Balikpapan se stává centrem zpravování uhlí, dřeva a palmového oleje a bouřlivě se rozvíjející průmysl nebere jakékoli ohledy. Pobřežní mangrovy jsou zavážené hlínou, pralesy jsou vypalované, nádherné pobřeží dnes hyzdí továrny, moře je znečištěné a korálové útesy odumírají pod vrstvou usazenin. Indonésko-český tým pod vedením primatologa Stanislava Lhoty se snaží této zhoubě zamezit. Tým místních rybářů každý měsíc patroluje podél pobřeží zátoky a sbírá důkazy o všech ničivých lidských aktivitách. Tým aktivistů předává veškeré informace odpovědným úřadům a vytrvalým vyjednáváním s vládou i korporacemi se snaží sjednat náhradu. Další tým se snaží o šíření povědomí o problematice životního prostředí mezi místními komunitami a na školách. Cílem celého programu je prohlásit zbývající přírodní části Balikpapanského zálivu mořskou přírodní rezervací a zajistit tak nejen přežití kahau nosatých a jiných ohrožených druhů, ale i to, že obyvatelé i návštěvníci města Balikpapanu nepřijdou o poslední možnost kontaktu s divokou přírodou. Více na: http://zatokanosatychopic.cz/
Projekt Pesisir Balikpapan v roce 2023.
Při nejnovějším sčítání kahau nosatých jsme na území města Balikpapanu zjistili celkem 573 opic, a doložili jsme, že jejich populace i po 16 letech ještě stále zůstává stabilní. Balikpapan se však do jejich životního prostředí zařezává a plány na budování dalšího velkého města, Nusantary, která se má stát novým hlavním městem Indonésie, situaci dále zhoršují. Ačkoli nedávné období sucha nebylo nijak katastrofální a nezpůsobilo samovolné šíření lesních požárů k vypalování lesa přesto docházelo, a to cíleně, v souvislosti se spekulacemi s pozemky v okolí nového hlavního města. Plán na vybudování Nusantary představuje pro Balikpapanský záliv nebývalé riziko,…
Poslední dva měsíce byly především ve znamení vzdělávání a výzkumu. Rozrostl se tým našich učitelů. A zatímco dál probíhá velké sčítání populace kahau nosatých, zapojili jsme se i do inventarizace flóry mangrovů na území plánovaného nového hlavního města. Koncept zeleného hlavního města má stále vážné slabiny. Zatímco se například počítá s uzavřením hnědouhelných dolů, těžba uhlí zatím spíše nabírá na obrátkách. Místní vláda toleruje i řadu přestupků v sousední průmyslové zóně Kariangau, ať už jde o nedůsledné povolení výstavby slévárny na niklovou rudu nebo o přehlížení spekulací s pozemky, vypalování lesa a ilegální těžbu dřeva. Alespoň v …
Na Borneu začíná období sucha, což s sebou jako každým rokem přináší vlnu vypalování křovin drobnými rolníky, kteří obnovují svá políčka, ale riskují tak i nekontrolované rozšíření ohně do okolních lesů. Požáry však zakládají i spekulanti s pozemky, kteří si tak snaží půdu nárokovat s vidinou následně jí prodat – zvláště v lesích, které byly před několika lety zahrnuty do průmyslové zóny Kariangau. Vláda ani nevládní organizace nevěnují těmto spekulacím patřičnou pozornost, a totéž lze prohlásit o dalším problému v téže oblasti, o ilegální těžbě dřeva. Ta začala probíhat poté, co byl les zpřístupněn rozestavěním kontroverzní silnice k mostu přes…
Balikpapanský záliv (Zátoka nosatých opic) na východním pobřeží indonéského ostrova Kalimantanu (Borneo) vyniká i na poměrně malém území asi 250 km2 mimořádnou pestrostí přírodního prostředí. Najdeme zde pobřežní mangrovové lesy, korálové útesy, mořské louky i tropický deštný prales. Žijí zde opice kahau nosatí, delfíni orcely tuponosé, dugongové, medvědi malajští, levharti obláčkoví, zoborožci a bezpočet dalších vzácných živočišných druhů. Záliv je však bohužel také velkým lákadlem pro investory, kteří mají zájem na budování průmyslu a obytných čtvtí i o těžbu přírodních surovin. Škody páchané na životním naprostředí jsou rok od roku vyšší. Situace se však nyní nebývale…
Po dvou letech pandemie, kdy byly v Balikpapanském zálivu zavřené všechny školy, můžeme konečně s radostí oznámit znovuobnovení našeho programu environmentální výchovy. Začínáme v první mateřské škole, kde už teď výuka probíhá druhý měsíc. Bohužel však přibývá i špatných zpráv o postupujícím ničení přírodního ekosystému zálivu, například v souvislosti s probíhajícími spekulacemi s pozemky, výstavbou silnice a průmyslu. Tým právníků a aktivistů se usilovně, i když často marně, snaží ovlivnit nepříznivá rozhodnutí místní vlády a zachránit alespoň některá z cenných mizejících území. Mimořádným úspěchem se v této snaze stala změna…
Tyto dva měsíce pro nás nebyly nijak příznivé. Máme za sebou fiasko, vyvolané jednou z nadnárodních palmoolejářských koncesí, která uvedla jména dvou našich partnerských organizací v dokumentu, podporujícím výstavbu kontroverzní rafinerie palmového oleje. Jiná korporace se zas snaží prosadit odlesnění dalšího úseku pobřeží zálivu, tentokrát kvůli výstavbě továrny na výrobu dřevěných briket. Snažíme se začít pravidelně monitorovat ničení lesa podél právě budované spojovací silnici k mostu přes ostrov Balang. Záliv stále ohrožuje také plán na výstavbu nového hlavního města, nyní i s podporou investorů z Evropy. V jednom směru ale můžeme podat i optimističtější…
První polovina roku 2021 je i v Balikpapanském zálivu silně poznamenaná pandemií Covid-19. Shromažďování lidí je stále omezené, vzdělávací program na školách je už druhým rokem pozastavený a kampaně i vyjednávání s místními úřady probíhají často jen online. Klíčovými případy začátku roku jsou stížnost na společnost First Resources Ltd. u Kulatého stolu pro udržitelný palmový olej (RSPO) a probíhající vyhlašování nové mořské rezervace v Balikpapanském zálivu, která je již v tuto chvíli zanesena v novém územním plánu.Více zde
Sčítání populace kahau nosatých v Balikpapanském zálivu je téměř u konce. Od roku 2017, kdy Tadeáš Toulec začal svou studii monitoringu kahau v zátoce, bylo již prozkoumáno 95% vhodného biotopu na území zálivu. Hnědouhelný terminál na řece Lob ukončil provoz. Několik dalších překladišť hnědého uhlí bylo opuštěno už dříve a existuje naděje, že budou narušené břehy řek ponechány přirozené obnově. Jiné zprávy jsou však méně příznivé. Znovu se vynořilo kontroverzní téma výstavby přístupové silnice k mostu na ostrově Balang. Ochránci přírody jsou znepokojeni nepříznivými dopady tohoto megaprojektu, do plánování však nebyli zapojeni. Také navrhované změny provinčního územního plánu…
V Balikpapanském zálivu i nadále pokračuje sčítání populace opic kahau nosatých. Během něj se podařilo získat i první jasné fotografie kočky plochočelé a definitivně tak doložit existenci tohoto vzácného druhu v ekosystému pobřežních mangrovů. Publikovali jsme také výsledky 15 let sledování populace delfínů orcel tuponosých v zálivu. Zatímco mezinárodní ochranářská veřejnost pokračuje v boji proti výstavbě rafinerie palmového oleje na pobřeží zálivu, přidali se místní aktivisté v Balikpapanu k protestům nevládních organizací po celé Indonésii proti návrhu nového kontroverzního zákona, který má podpořit investiční toky na úkor ochrany zájmů místních komunit.Celá…
Náš indonéský tým dál pokračuje v hodnocení početnosti populace kahau nosatého v Balikpapanském zálivu. Podařilo se odhalit další případy odlesňování a vypalování pobřežních lesů, bohužel se však nedaří sjednat nápravu. I nadále pokračuje snaha o zanesení větší rozlohy chráněných území do nového územního plánu pro pobřežní a mořské oblasti.Celá zpráva zde.
Píše Stanislav LhotaPandemie Covid-19 sice ještě zdaleka není zažehnaná, počet případů v Indonésii dál rychle narůstá. Ale krátké období, během kterého díky karanténím opatřením ustaly lidské aktivity a přírodě bylo dopřáno trochu odpočinku, je již dnes za námi. Destruktivní projekty v Balikpapanském zálivu jsou nyní jeden po druhém obnovovány a snaží se dohnat zameškaný čas. Blížící se období sucha navíc znamená zvýšené riziko toho, že bude, coby nástroj ničení lesa, využíván oheň.Více:
Stanislav LhotaČerven přinesl jednu dobrou zprávu. Z několika možných plánů výstavby přehrady na řece Sepaku nakonec zvítězil ten, který pro přírodní ekosystém Balikpapanského zálivu nepředstavuje vážné nebezpečí. Indonésie už pomalu uvolňuje opatření, která mají zabránit šíření viru Covid-19. Zatímco školy stále zůstávají zavřené, do zálivu se vrátily pontony naložené hnědým uhlím, v řekách opět plavou odpadky, továrny běží naplno a spekulanti s pozemky vypalují prales. I přes trvající pandemii se v novinách znovu objevují články, propagující přesun hlavního města Indonésie do Balikpapanského zálivu.Více
Stanislav LhotaPlán na přesun hlavního města Indonésie z Jávy na Kalimantan, do oblasti Balikpapanského zálivu, zůstává noční můrou ochranářů i přesto, že ho pandemie Covid-19 odsunula na vedlejší kolej. Spekulanti s pozemky pokračují v čachrování, jde tu o obrovské peníze, a tak je jasné, že dříve nebo později ten plán opět vypluje na povrch. Protože vláda slibuje, že výstavba hlavního města nenaruší populace ani životní prostředí ohrožených druhů, jako je kahau nosatý, je teď nutné nenechat se developery předběhnout a zdokumentovat všechna místa, kde se takové druhy vyskytují, ještě před tím, než buldozery z povrchu země vymažou veškerou evidenci. Více...
Počet nakažených virem Covid-19 v Indonésii stoupá dál, hranice zůstávají uzavřené, děti nechodí do škol, studenti se nemohou věnovat terénnímu výzkumu, úřady fungují jen „napůl“ a shromažďování občanů dál podléhá řadě omezení. V Balikpapanském zálivu tato krize utlumila jak ochranářské aktivity, tak na druhé straně i některé developerské záměry, která zátoku ohrožují. Ne všechno dění ale ustalo, naopak, Balikpapanský záliv i v době pandemie zůstává „vroucím kotlem“ ochrany indonéské přírody! Více…
Stanislav Lhota8. 6. 2020Monitoring outloňů na Sumatře jsme stihli skončit právě včas. Na konci března se pandemie nového koronaviru rozšířila natolik, že i v Indonésii zavládla panika. Objevila se tu nebezpečná nemoc, kterou sem zavlekli cizinci! Na vesnici v Tanah Karo se dál pořádaly slavnosti, pohřby a svatby. Ženichova rodina se na jednu takovou svatbu sjela přímo z Medanu, kde v ten samý den ohlásili první případ Covid-19. Jen co svatba skončila a sklízely se svatební dekorace, už byla hned vedle připravená rakev na další pohřeb, který začal hned následující ráno se spoustou dalších hostu z širokého okolí. S Luckou jsme uznali, že riziko, že nás dva…
Zoologická a botanická zahrada (Zoo):
Zoo + DinoPark (pouze duben–říjen):
Podrobné vstupné a slevy zde.