Zvířata

Krajta královská

Malý druh krásně zbarvené krajty, jejíž průměrná délka se pohybuje okolo 120 cm, příležitostně mohou samice dosahovat 180 cm. Je to had s převážně noční aktivitou. Jedním z jejích charakteristických obranných prvků je stočení se do klubíčka a vytvoření jakési kompaktní koule z těla. To velmi často dělá, vezmeme-li ji do rukou. Proto tuto krajtu v anglicky mluvících zemích nazývají „Ball Python – míčová krajta. Je velmi klidná a neagresivní. Pro její mírumilovnost a dobrou manipulaci s ní ji používáme k výukové a přednáškové činnosti.

Zobec obecný

Zobec obecný vyhledává potravu pomoci protažených čelistí ve škvírách mezi kameny a korály. Dospělé ryby žijí v párech, mají své teritorium, které si obhajují. V akváriu jej chováme nejen pro jeho efektní barvu a stavbu těla, ale i proto, že jako jeden z mála druhů ryb požírá a tím likviduje skelnou sasanku, která je v akváriu nežádoucí.

Pomec skvělý

Pomec skvělý je plachý druh, který vyžaduje v nádrži možnost úkrytu například v jeskyňkách mezi kameny. Je to nádherná ryba. Námi chovaný jedinec žije v Akva Tera již od znovuotevření expozice v roce 2001.

Klaun obojkový

Obvykle žijí jako ostatní druhy klaunů v párech symbioticky se sasankami Ryba je potažená slizem proti žahání. Většinou obývají sasanku v párech či menších skupinkách. Největší z klaunů je vždy samička. V případě úmrtí dominantní samičky dokáže sameček změnit pohlaví a tak ji nahradit.

Želva Spenglerova

Dorůstá délky 13 až 15 cm. Krk má štíhlý a dlouhý se dvěma silnějšími žlutými proužky, které se táhnou až k velkým, jakoby vypouleným očím. Horní hákovitá čelist připomíná zobák dravce. Karapax je protáhlý, plochý a vzadu ozubený. Na jeho vrchu se nachází tři výrazné kýly. Je želvou suchozemskou, vodu má ale ráda, vlhko je pro ni nezbytně důležité. Hnědá barva karapaxu ji dobře kamufluje ve spadaném, suchém listí. Je to dravec aktivní přes den, její rychlé pobíhání pomáhá při slídění za potravou. Živí se různým hmyzem, hlemýždi, žížalami a drobnými obratlovci.

Užovka čínská

Krásně zbarvený vetší druh nejedovaté užovky. Jejími stanovišti jsou skalnaté vápencové oblasti se zalesněnými svahy, loukami a bambusovými houštinami. Často se zdržuje v jeskyních. Živí se netopýry, hlodavci, ptáky, ještěrkami a žábami. Udává se, že v roce 1950, byla populace tohoto druhu asi 600.000 jedinců. Z terénních výzkumů z období 1995-2004 se zjistilo, že počet se snížil na 350.000 jedinců. Odhaduje se, že populace utrpěla další pokles počtu o více než 30% během posledních deseti let. Je podezření, že největší podíl na tomto úbytku má dlouhodobý odchyt pro obchod.

Agama kočinčínská

Co jsou na americkém kontinentu leguáni, to jsou ve Starém světě agamy. Díky tomu, že obě sobě nepříbuzné, ale druhově početné skupiny obsadily různorodé obdobné biotopy a přizpůsobily se životním podmínkám v nich, jsou si často jednotlivé druhy obou skupin vzhledově podobné. Tento evoluční proces se nazývá konvergence. V opačném případě, kdy vzájemně si příbuzné druhy vypadají naprosto rozdílně, také díky přizpůsobení se odlišným životním podmínkám, se jedná o divergenci. Agama kočičínská je proto fyzicky podobná americkému leguánovi zelenému. Laik si je často plete. Tato agama žije v naší expozici takzvaně „navolno“. Používáme ji jako „ochočené“ zvíře, resp. zvíře zvyklé na…

Zlatohlávek Mecynorrhina torquata

Jedním ze zástupců brouků chovaných v Akva Tera je tento druh zlatohlávka. Patří k největším zlatohlávkům světa. Samci dorůstají v délce těla 55-80 mm, samice jsou menší, asi 50-60 mm. U samců je znakem sexuálního dimorfismu nepřehlédnutelný roh.Brouci mají dokonavou proměnu. To znamená, že jejich vývoj probíhá od vajíčka, přes stadium larvy a kukly, ze které se vylíhne dospělý brouk – imago. U tohoto zlatohlávka se líhne po asi třech týdnech z vajíčka larva. Larvy se živí listovou hrabankou a trouchem. Zpočátku jsou larvy kanibalistické. Stádium larvy trvá cca 8-9 měsíců. Stádium kukly pak cca 2-3 měsíce. Délka života dospělého brouka je 3-4 měsíce. V …

Sklípkan největší

V rozpětí nohou může mít až 30 cm a v těle může měřit až 12 cm. Je považován za největšího i za nejtěžšího pavouka na světě. Jed nemá příliš účinný pro teplokrevné živočichy vážící více než 0,5 kg. Brání se vyčesáváním žahavých chloupků ze zadečku. Obývá původní tropický porost Surinamu, Guyany, severní Brazílie a jižní Venezuely.

Želva paprsčitá

První želvy se na zemi objevily už v období triasu, někdy před 220 miliony lety. To z nich dělá jednu z nejstarších dosud žijících skupin plazů. Želvy se odlišují od ostatních plazů především tím, že je jejich tělo obvykle chráněno krunýřem, který se dělí na hřbetní (karapax) a břišní (plastron). Vyvinul se z jejich žeber. Krunýř je tvořen z kostěného základu, který je pokryt štítky z keratinu (rohoviny). Některé druhy mají krunýř krytý jen silnou kůží. Želvy dělíme na tři základní skupiny: mořské, vodní a suchozemské želvy.Stálo by za zamyšlení, proč laická veřejnost „západního světa“ dokáže želvy, zvláště suchozemské na rozdíl od většiny ostatních plazů,…

Felzuma madagaskarská (ssp. grandis)

Tento pestře zbarvený druh denního, stromového gekona, je nepřehlédnutelným klenotem. Samec dorůstá délky okolo třiceti centimetrů, samice jsou o něco menší. Nejčastější potravou je hmyz, pavouci, ale rádi lížou i sladký nektar. Jednou z funkcí jejich jazyka je také péče o zrakový aparát. Jako většina gekonů nemají oční víčka, takže si oko čistí tak, že si ho olíznou. Mají na spodní straně prstů příchytné lamely, pomocí nichž se dokáží udržet a lézt i na kluzkých površích, třeba i na skle.

Chameleon obrovský

Je to největší druh chameleona, který může dorůst až 70 cm. Žije na stromech. Dává přednost otevřeným nebo narušeným lesům a lesním okrajům. Jako všichni chameleoni má i tento chameleon srostlá oční víčka, kde zůstává jen malý otvor na zornici. Oči se mohou pohybovat do všech stran a nezávisle na sobě. Tělo je bočně zploštělé. Silné nohy jsou zakončené prsty srostlými v klíšťky, které na předních končetinách tvoří tři vnější a dva vnitřní prsty, na zadních končetinách je to naopak. Ocas je dlouhý a ovíjivý. Pomáhá jako další končetina k držení zvířete na větvi. Jazyk je dlouhý, složený v ústní dutině a slouží k lovu. Během zlomku sekundy ho chameleon…

Parosnička srdíčková

Tento druh se v péči člověka nerozmnožuje zcela lehce. Máme ale vypozorováno, že nejlépe je tento druh pářit v dešťové komoře v létě, v období bouřek, kdy se často a rychle mění atmosférické tlaky. Pokud však dojde k vykladení vajíček, a ta jsou dobře oplozená, pak se z nich vykulí na stovky pulců od jediného páru. Poměrně rychle rostou a brzy metamorfují na malé žabky. Chováme i parosničku mramorovou.

Korálovka kalifornská

I tento druh korálovky je v Akva Tera chován jako záloha pro expozici Sonorská poušť. V podstatě je to jeden ze dvou posledních druhů amerických korálovek, které chováme. Všech ostatních druhů, kterých bylo hojně a zpočátku sloužili jako výukoví hadi pro ošetřovatele, jsme se postupem času zbavili. Korálovky jsou nejedovatí užovkovití hadi, kteří se svým zbarvením většinou snaží imitovat zbarvení jedovatých korálovců. Proto korálovka kalifornská není svým černobílým zbarvením zcela typickou korálovkou, valná většina jich má zbarvení mnohem pestřejší.

Ropušník velký

Tento bizarní leguánovitý ještěr připomíná zmenšeninu nějakého druhohorního dinosaura. Jeho trny na těle jsou z přeměněných šupin, ale růžky na hlavě jsou pravé – mají kostěný základ. Tento obranný systém z něj dělá nepoživatelné, pichlavé sousto. Když však tato strategie selže, má v záloze ještě „ jedno eso v rukávě“. Dokáže z očí vyvolat výtrysk své vlastní krve proti tlamě nebo očím protivníka, což útočníka překvapí a často i odradí. Ropušníci se v přírodě živí mravenci, tento druh však v zajetí dokáže přejít na náhradní potravu. Dobře přijímá malé cvrčky, i když i mravenci občas pro zpestření přikrmujeme.