Africké savany zaujímají v přírodě rozsáhlá území. Jsou to pestrá a bohatá travnatá společenstva s roztroušeně rostoucími keři a stromy, kde se uživí spousta živočichů, aniž by si navzájem konkurovali. Typickou etnickou skupinou obyvatel travnatých savan jsou Masajové. Vysocí, štíhlí, hrdí kočovníci jen málokdy zabíjejí skot kvůli masu. Jejich oblíbenou potravou je čerstvá hovězí krev smíchaná s mlékem, kterou získávají odpouštěním z krční žíly živých dobytčat.

Plzeňská africká savana je navíc obohacena o typické napajedlo, kde se v přírodě v období sucha setkávají nejen kopytníci, ptáci, ale také dravé šelmy. V zoologické zahradě takový výjev obvykle nelze zrealizovat přesně. Proto jsou některé druhy umístěny do samostatných výběhů. U napajedla se potkávají stáda  zeber bezhřívých (Equus quagga borensis) a vodušek červených (Kobus leche kafuensis) s nelétavým pštrosem dvouprstým (Struthio camelus). V sousedství je možné pozorovat elegantní nyaly nížinné (Tragelaphus angasi), žirafy Rothschildovy (Giraffa camelopardalis rothschildi), buvolce běločelé (Damaliscus pygargus phillipsi), kudu velké (Tragelaphus strepsiceros)  a prasata savanová (Phacochoerus a. africanus). Šelmy zde zastupují nejrychlejší sprinteři krátkých tratí, gepardi súdánští (Acinonyx jubatus soemmeringii). Z nuly za tři vteřiny dokáží zrychlit až na 100 km/h. Mají neobyčejně ohebnou páteř, která při běhu slouží jako pružina. Pohybují se až 7 m dlouhými skoky. 

Botanicky jsou tyto expozice obohaceny o dva záhony s užitkovými druhy rostlin, které domorodí obyvatelé využívají v každodenním životě. U afrického napajedla je k vidění malý záhonek, kde jsou každoročně vysety obiloviny pocházející z Afriky. Záhony jsou doplněny divokými předky okurek a melounů. Naproti žirafám pak expozice ukazuje užitkové a léčivé rostliny pocházející z afrického kontinentu, především lilky, tulbághie, lagenárie, bazalky a pelargónie.