Čtvrtý největší ostrov Světa, Madagaskar, je domovem unikátních a endemických tvorů, rostlin, ale především lemurů. Kácení lesů a neřízený lov zvířat pro jídlo přivádí mnoho zvířat i rostlin na pokraj vyhubení. Madagaskar potřebuje naši pomoc, proto se plzeňská zahrada přidala k ochraně nejen tamních lemurů. Do expozice se bohužel vstupuje po schodišti, vznikla totiž rekonstrukcí staré stodoly. Pavilon je věnován známému ochránci přírody a popularizátorovi, Geraldu Durrellovi.

Expozice není velká, zato pestrá a nabízí pohledy do mnoha typů biotopů. Noční část představuje suchý opadavý les západu ostrova. Aktivní zde jsou drobní lemuři, maki tlustoocasí (Cheirogaleus medius), křečci skákaví (Hypogeomys antimena), bodlíni (Echinops telfairí) nebo hroznýši psohlaví (Sanzinia madagascariensis). Madagaskaru přilehlý ostrov Rodrigues je domovem vzácných kaloňů zlatých (Pteropus rodricensis). Naše skupina vznikla spojením odchovaných kaloňů zlatých v olomoucké zoo se skupinou, kterou osobně přivezla manželka slavného přírodovědce Gerarda Durrella, Lee. S kaloni cestovala svým osobním letadlem. Kaloni zlatí v přírodě jsou ohrožováni extrémními výkyvy stavu populace v důsledku cyklónů a odlesňování. Počty jedinců jsou natolik nízké, že je druh zařazen do kategorie kriticky ohrožený. V Durrell Wildlife Conservation Trust na ostrově Jersey byl zahájen úspěšný chovný program, odkud se kaloni rozšířili do dalších zoo po celém světě. V akváriu je možné pozorovat velmi vzácné, endemické cichlidy, jenž byly donedávna považovány za v přírodě vyhynuté. Zachránily se pouze díky chovům v zoologických zahradách či v lidské péči.

Nížinný tropický les severu v denní části obývají vari černobílí (Varecia variegata variegata), lemuři rudobřiší (Eulemur rubriventer) a několik druhů plazů, např. leguánek madagaskarský (Oplurus quadrimaculatus) či želva pavoukovitá (Pyxis a. arachnoides), která má pohyblivou přední část krunýře, proto dokáže dokonale schovat hlavu i přední nohy. Domovem lemurů kata (Lemur catta) nebo želv paprsčitých (Astrochelys radiata) je v přírodě trnitá buš jihozápadu ostrova. Lemuři kata mají svou ubikaci o poschodí níž, v obchodě U Lemura, z které rádi navštěvují venkovní výběh. Je to oblíbený Ostrov lemurů. Protože jsou zde lemuři volně přístupni návštěvníkům, je zde zakázáno vstupovat s jídlem a pitím, lemury krmit či se jich dotýkat. Tento, zřejmě nejčastěji chovaný primát v zoologických zahradách, se bohužel díky ztrátě prostředí a ilegálním odchytům ve své domovině nedávno dostal mezi nejohroženější primáty světa!

Tropické lesy na východě ostrova obývají například nejběžnější malé šelmy Madagaskaru, galidie proužkované (Galidia elegans). Aktivní jsou během dne, většinu času tráví na zemi, ale umí také šplhat po stromech a výborně plavat. Loví malé druhy lemurů, hlodavce, bodlíny, menší plazy, bezobratlé živočichy i ryby. Lesy východu Madagaskaru obývá lemur hnědý (Eulemur fulvus), který se dále vyskytuje ještě ve dvou zbývajících populacích, a to na západě ostrova v subtropických suchých lesích a na severu ostrova kolem řeky Betsiboka. To lemur tmavý (Eulemur macaco) obývá primární i sekundární lesy severozápadu ostrova. Aktivní bývá brzy po ránu, během dne odpočívá a spí. Druhá vlna aktivity přichází s večerem. Žije v rodinných skupinách čítajících 7–15 členů, dominantní je v rodině vždy samice.

Nejvzácnějším druhem je zde kriticky ohrožený primát, lemur rákosový (Hapalemur alaotrensis). Vyskytuje se především u největšího madagaskarského jezera Alaotra, které se nachází na východě ostrova. Aktivuje jak v průběhu dne, tak i noci. Nejčastěji bývá aktivní během úsvitu a za soumraku. Odpočinek tráví na stéblech šáchoru. Spolu s dalšími třemi druhy rostlin je také jeho jedinou potravou. Dobře plave, vždyť praktický celý život tráví nad vodou.  Žije v malých rodinných skupinách, jejichž počet se zpravidla pohybuje v rozmezí 3-5 jedinců. V těchto skupinách bývá většinou vyšší počet samců, avšak vůdčí roli zastává samice. Mezi jejich přirozené predátory se řadí především hroznýš psohlavý, orlík madagaskarský a sovy. Bohužel jejich populaci ohrožují i lidé, kteří je loví pro obživu. Navíc prostor, na kterém žijí, je neustále zmenšován na úkor nových rýžových polí.