Zvířata

Barnard límcový

Spolu s několika druhy neofém, loriů a rozel a také australskými andulkami zástupce papoušků jižního kontinentu. K vidění ve společné expozici s dytíky, čejkami atp. v blízkosti Tropického pavilonu.Patřím mezi méně často adoptované druhy v Zoo Plzeň. Pokud mě chceš podpořit, navštiv sekci Adopce.

Berneška havajská

Endemická husa z Havajského souostroví. Berneška havajská je od roku 1957 oficiálním státním ptákem Havaje. V 50. letech 20. století její populace klesla na několik desítek jedinců a pro dnešek ji zachránily zoologické zahrady, zejména prvotní chov v britském Slimbridge. V plzeňské zoo patří mezi letité chovance.Já a moje kolegyně husy a kachny patříme mezi méně často adoptované druhy v Zoo Plzeň. Pokud mě chceš podpořit, navštiv sekci Adopce.

Binturong

Binturong patří do vývojově starobylé čeledi šelem cibetkovitých. Cibetkovité šelmy mají větší počet zubů než například kočkovité šelmy (32-40). Tvar stoliček je velmi podobný stoličkám šelem, které vyhynuly již před mnoha milióny let. Binturong obývá jihovýchodní Asii od Nepálu až po indonéské ostrovy, kde žije v odlehlých lesích. Má robustní tělo, lysá chodidla a zatažitelné drápy. Zvláštností je jeho chápavý ocas, za který se s oblibou zavěšuje při přemisťování z větve na větev. Pohybuje se značně rozvážně, a tak ho nikdy neuvidíte skákat. Přestože je noční šelmou, lze jej často vidět za bílého dne. Samice rodí po 84 - 99 dnech březosti zpravidla 2 - 3 vyspělá mláďata.…

Bodlinatka čadská

Po roce 1998 byla v plzeňské zoo vytvořena velká kolekce malých hlodavců, pískomilů, plchů, křečků, hrabošů, kururo, rypošů či gundi. Jakýmsi symbolickým vlajkovým pojmem je bodlinatka, což je jiné označení pro myši rodu Acomys. Část našich hlodavců, ale i malých savců jiných řádů potkáte v pavilonu Tajemný svět africké noci.

Buvolec běločelý

O chovu buvolců uvažovali pracovníci zoo již v minulosti, první jedinci však byli přivezeni až v souvislosti s novými africkými pavilony a výběhy. Stádečko nyní tvoří samec ze zoo Praha a chovné samice. Postupně přijely 3 ze safari Beekse Bergen, první odchov (samička) se podařil v Plzni v roce 2010. Následovala další mláďata. V Plzni je tento druh chován od roku 2007. V létě žijí buvolci dohromady ve venkovním výběhu se žirafami a antilopami kudu velkými. Jde o druh, pro který je vedena Evropská plemenná kniha, v Evropě jej chová kolem 40 zoologických zahrad.Buvolci, kudu, nyaly, vodušky a antilopy jelení, to je 5 stád, které vždy…

Čáp bělokrký

Plzeňská zoo chová asijský poddruh tohoto krásného čápa a v roce 2016 jej poprvé rozmnožila, kdy odchovala 2 mláďata. Naleznete je ve voliéře s ibisy v sousedství plameňáků a Tropického pavilonu.Společně s dalšími čápy, nesytem a zejozobem, nás kmotři docela vynechávají. Pokud bys chtěl být naším patronem, navštiv sekci Adopce. Díky!

Čukvala zavalitá

V severoamerické expozici Sonora, která je stylově v severní části plzeňské zoo, naleznete kromě chřestýšů, korovců a různých leguánků také překrásné čukvaly zavalité.

Daman kapský

Damani jsou v Plzni chováni od 22.3. 1995. První pár byl tvořen jedinci z Frankfurtu a z Prahy. Plzeňská zoo byla druhou po pražské, která začala damany chovat. Daman kapský či skalní se opakovaně množil. Nyní žije ve velké expozici v pavilonu žiraf spolu s různými druhy savců a ptáků. Přesto, že damani vypadají jako hlodavci či králíci, údaje získané molekulární analýzou potvrzují jejich příbuznost a vzájemnou blízkosti se slony a sirénami.Druhým, dlouhodobě chovaným druhem v Plzni je daman stepní (rod Heterohyrax), dříve zde žilo i trio damana rudohlavého (Procavia ruficeps), jediných v českých a slovenských zoo; kolekci od…

Dikobraz filipínský

Je známý i jako osinák či dikobraz palawanský. V současnosti jej chovají pouze 3 evropské zoo, kromě plzeňské ještě pražská a Zoo Asson ve Francii.

Dikobraz srstnatonosý

Dikobraz byl poprvé v Plzni chován v roce 1940. Od 60. let je chován prakticky nepřetržitě. V roce 1957 se dokonce v doudlevecké zoo Iris rozmnožil. Poté následovaly úspěšné odchovy až od roku 2015. naleznete je v expozici mezi výběhy tygrů, pižmoňů, pand a kulanů. Zajímavý a návštěvníky vždy obdivovaný zástupce hlodavců. Vyvíjí převážně noční aktivitu. Jeho nápadně pruhované ostny jsou vyhledávány především rybáři, kteří krátké a silné používají na splávek. Dikobraz se umí velmi dobře bránit a zranění, která způsobí svými ostny, jsou bolestivá a dlouho se hojí. Dožívají se 12 let. Obývají rozsáhlé území od Přední Asie po Himaláje a Cejlon.

Dytík úhorní

Jeho areál zasahuje do části západní Evropy a představuje střední, jižní a východní Evropu, sever Afriky a přední Asii.Je zapsán v Červené knize ČR jako kriticky ohrožený druh. Hnízdí jen vzácně a ubývá, zůstává zejména na jižní Moravě. Obývá otevřené pusté plochy s chudým rostlinstvem, písčiny, štěrkoviště. Žije v párech. Potrava je živočišná – měkkýši, hmyz, červi. Snáší obvykle 2 vejce. Žije skrytě, létá za soumraku. Je částečně tažný. Plzeňská zoo chová ještě dytíky velké a kapské.My dytíci, ale i pisily, čejky, tenkozobci, kulící a další patříme mezi méně často adoptované druhy v Zoo Plzeň. Pokud mě chceš podpořit, navštiv sekci Adopce.

Emu hnědý

V plzeňské zoo nechybí od 50. let 20. století ani tradiční druh zoologických zahrad, největší pták Austrálie, emu hnědý. V současnosti žije trio spolu s velkými a středními druhy klokanů.Pravděpodobně nejstarší zmínka o pštrosech v aktech plzeňské zoo je z 24.3.1943.Tehdy spolková zoo IRIS vznáší dotaz na panství Thurn-Taxisů do Loučeně u Nymburka zda nejsou pštrosi k prodeji. Odpověď zněla - mají jich málo. Šlo o emu hnědé v tamní oboře. První podložené pštrosy přiváží doudlevecká zoo v roce 1955 (v tu chvíli ji přímo řídilo město Plzeň) z vyhlášeného chovu v Lešné. Emu hnědý je tříprstý druh, největší pták australské oblasti, kterého…

Flétnák australský

Tento zajímavý zástupce australských pěvců obývá voliéru v blízkosti Tropického pavilonu Z spolu s kachnami a případně kystráčky či ledňáky. Jeho charakteristický zpěv oživuje okolí.

Galidie proužkovaná

Po otevření madagaskarského pavilonu v roce 2007 začala plzeňská zoo, jako jediná v ČR, chovat dva druhy endemických madagaskarských galidií. Tento druh v roce 2009. Jde o šelmičky dříve řazené do čeledi promykovitých. Dnešní pojetí chápe všech 8 madagaskarských druhů, včetně fosy, jako jedinou čeleď (nově vyčleněnou) – Eupleridae, „šelmy madagaskarské“, která se vyvinula ze společného předka. Tato galidie obvykle dosahuje hmotnosti 700-900 g. Obývají vlhký les, jsou aktivní ve dne a jsou velmi hravé. Loví malé savce, bezobratlé, ryby, plazy a vajíčka, občas nepohrdnou ani ovocem. Žijí ve skupinách tvořených dospělým párem a odrostlými mláďaty. Mívají pouze jediné…

Gepard súdánský

Jediní dva čeští gepardi súdánští se až 15. srpna 2013 přiřadili ke všem pojmenovaným lvům, tygrům a irbisům v plzeňské zoo. Získali zajímavá a symbolická jména Khalid a Rayan. Khalid znamená nesmrtelný muž a Rayan dveře do ráje. V Plzni jsou chováni od roku 2010, narodili se ve francouzské zoo La Palmyre. Přitom touhu chovat gepardy, měli naši chovatelé už za šimpanzů Tondy a Fredyho před 30-40 lety. V plzeňské zoo mají nyní výhled na zebry, antilopy vodušky i sousední prasata savanová. V zoologických zahradách už dávno víme, že pro svou pohodu potřebují rozsáhlé otevřené travnaté výběhy. V některých zahradách dokonce mohou předvádět svoji…