Zvířata

Gibon bělolící

V roce 2011 byli přivezeni dva samečkové gibona bělolícího z Holandska a tím začal chov historicky druhého druhu gibbona v Plzni. Tehdy devítiletý Young Lu dorazil ze Safariparku Beekse Bergen, kde se i narodil. Ten v Plzni zůstal a později dostal partnerku jménem Sikiang (Siki). První mládě se jim narodilo 29.9. 2015. V letech 1999-2011 byl v Plzni chován nejznámější druh – gibon běloruký neboli lar. Před tím zde giboni nikdy nebyli. Páru Ríša a Kulička se zde postupně narodila 4 mláďata (2000, 2002, 04, 06). Ostrov gibonů byl nejprve určen pro nosály, prvními obyvateli byli však kočkodani Brazzovi. Giboni a sousední makakové lví jsou na svých…

Goral tmavý

Jedinci středočínského poddruhu gorala tmavého byli získáni z Tierparku Berlín v roce 2001, kde jsou chováni potomci odchytových zvířat narozeni v Zoo San Diego (USA). Je chován pouze v 11 zoo v Evropě. Po určitou dobu obývali voliéru společně se supy, od roku 2006 mají výběh na spojnici amerických a asijských expozic. Několikrát se v Plzni rozmnožili.V roce 2022 byl chov dočasně přerušen!

Gueréza angolská

Plzeňskou zoo zdobí od roku 1998 krásné africké opice guerézy angolské. Chov guerézy angolské začíná v ČR 26. 10. 1988 nákupem prvního páru narozeného v Africe pro Zoo Dvůr Králové. Tuzemský chov se později vyvíjel co do počtu mláďat ve Dvoře Králové a Plzni poměrně úspěšně, převažovali však samečkové. Jihlavské zoo od chovu ustoupila. Z těchto důvodů byla v plzeňské zoologické zahradě na několik let sestavena kromě chovné tlupy i čtyřčlenná pánská skupina z nezadaných samců v poutavé expozici afrických bažin spolu s antilopami a ptáky. Prvogenerační pár Zun a Timi vystřídala posléze druhá generace Tim a Viky. Jejich první syn byl pokřtěn na…

Hlavec plochý

Hlavec plochý Platysternon megacephalum je druh želvy žijící v horských potocích Číny, Kambodže, Laosu, Myanmaru, Thajska a Vietnamu. Hlavec má tělo zploštělého tvaru, což je dáno prostředím prudce tekoucích bystřin. Krunýř je dlouhý okolo 20 cm. Jeho velká hlava se nevejde pod krunýř a je proto kryta zvláštním kostěným štítem. Také má hákovitou horní čelist s jejíž pomocí může rozbíjet pevné schránky korýšů a měkkýšů, kteří jsou jeho hlavní potravou. Tento jakýsi zobák, stejně tak jako silné drápy a dlouhý silný ocas, mu pomáhají přidržovat se kamenů a plazit se tak proti silnému proudu. Je však těžkopádný plavec.Naše zoo má tento druh v chovu už od roku 2001 …

Holub nikobarský

Po roce 1999 se začala plzeňská zoo specializovat rovněž na chov různých druhů měkkozobých - holubů a hrdliček, zejména ohrožených ostrovních endemitů. Holub nikobarský je poměrně velký a těžký holub, který žije skrytě na drobných ostrůvcích Indonésie. Živí se semeny, plody a pupeny. Patří mezi velmi hezké holuby. V Evropě jej chová kolem 80 zoo.My holubi, spolu s hrdličkami a bažanty patříme mezi nejméně adoptované druhy v Zoo Plzeň. Pokud náschceš podpořit, navštiv sekci Adopce.

Holub růžový

Obýval ve dvou populacích Mauritius. Jeden z nejvzácnějších ptáků světa, zachraňovaný díky mezinárodní spolupráci. Do přírody, kde jsou mu postupně zlepšovány podmínky, se vrací i mláďata vychovaná v zajetí. Nejnižší stavy v přírodě činily v roce 1984 pouhých 20 jedinců, o jedenáct let později již přes 150. Známý je i díky knize G. Durrella (Růžoví holubi a zlatí netopýři). Aktuálně jej chová kolem 10 evropských zoo (2017).

Hrabáč kapský

Tento jihoafrický jediný zástupce svého řádu přibyl do Plzně poprvé v roce 2019. Expozice pro hrabáče byla vytvořena již v roce 2001 v pavilonu Tajemný svět africké noci. Starší český název zněl kuťoš, případně hrabáč takaru (domorodé etiopské jméno). Je znám také anglicky - aardwark, nebo svahilsky: kukukifiku. Zajímavé je i ruské označení: trubkozub. Hrabáče můžeš od konce roku 2020 podpořit i nákupem symbolického dárkového poukazu na e-shopu Zoo Plzeň:

Hrošík liberijský

Hrošík liberijský je v Plzni chován od roku 2010. Pavilon stojí na rozhraní expozice afrického pralesa a savany a spolu s hrošíky zde žijí gepardi, vlhy a pelikáni. Venkovní expozice umožňuje hrošíkům pastvu na trávníku a přeplavání jezírka na ostrov opic gueréz angolských. Postupně zde byli chováni samci Quido a Rambo, samice Pompe; později spolu s ní chovný pár Leipi a Monica. S tou žil chvíli i dospívající syn C.P. Jejich první opravdu plzeňské mládě je Adélka *22.11. 2014.

Hroznýš psohlavý

Plzeňská zoo chová 4 formy madagaskarských hroznýšů. Dvě naleznete v expozici madagaskarského pavilonu. Hroznýši psohlavému se také říká sanzinie. Na fotografiích je jeho západní poddruh "volontany", který chovají v Evropě zejména české a slovenské zoo (celkem 5). Plzeňská zoo chová i hroznýšovité hady Ameriky - hroznýšovce duhové (Svět v podzemí) a psohlavce (Akva Tera).

Chameleon jemenský

Nejčastěji chovaný druh chameleona v zoo. Naleznete jej v našem sukulentním skleníku. Zoo Plzeň chová i madagaskarské chameleony v expozici Akva Tera. Barvoměna má význam v komunikaci mezi jednotlivci, vyjádření nálady a pocitů, reaguje i na okolní teplotu a vlhkost. V plzeňské zoo se poprvé tento druh objevil v roce 1992 a rozmnožil roku 2002, poté opakovaně. V zoo je častým chovancem, ke spatření je ve více než 150 evropských zoologických zahradách

Chřástal filipínský

V expozici Talarak v Tropickém pavilonu Z zastupuje tento zajímavý pták vedle holubů, zoborožců či pěvců avifaunu Filipín. Zoo Plzeň již dlouho dobu spolupracuje na monitoringu chřástala polního nejen v Západních Čechách.

Chvostan bělolící

Amazonský pavilon obývají kromě drápkatých opic a mirikin také chvostani bělolící. Tito novosvětští ploskonosí primáti se vyznačují tzv. pohlavní dvojtvárností (dimorfismem). Samec je výrazně černobíle zbarvený, samice je šedivá, nenápadná. Plzeňští chvostani obývají společnou expozici s pakami nížinnými, mirikinami a kosmany bělovousými. V roce 2020 odchovali premiérové mládě.

Ibis skalní

Dovozem devíti ibisů skalních v roce 2018 do rekonstruované voliéry začal poprvé chov těchto vzácných ptáků v plzeňské zoo. Žijí zde spolu s dalšími druhy ptáků Maroka a Palearktu, například holuby, poštolkami a supy bělohlavými. Další perlou mezi ibisy jsou v Plzni ibisi madagaskarští, kolekci tvoří i další druhy.Ibisi si zaslouží své kmotry. Podrobnosti naleznete v sekci Adopce.

Irbis horský

První irbisové neboli sněžní levharti dorazili do Plzně z Tierparku v Berlíně na sklonku listopadu roku 2004. Jmenují se Makan (nyní Jihlava) a Nanschan a narodili se v květnu 2004. Poté, co sněžná levhartice Jamila odchovala v roce 2008 své premiérové potomky Ásama (nyní Karlsruhe v SRN) a Asuku (nyní Liberec) , čekali pracovníci zoo, kdy přidá dalšího irbisíka. Krásné samičky se dočkali dne 3. září 2010, jménem Binal (Kazachstán). Dosud poslední, samička Chandra, se narodila 18. dubna 2015 a v roce 2017 odjela do nové expozice v Zoo Lipsko. Irbise spatří návštěvníci ve skalních voliérách z vyhlídky na terase u statku Lüftnerka.

Jak domácí

Velký comeback hlásí jaci domácí. Po zhruba dvacetitelé přestávce se v roce 2020 vrátil druh sudokopytníka, jehož předchozí plzeňský chov trval od 50. let do přelomu tisíciletí, začal tedy již v doudlevecké zoo a byl jedním z prvních klasických turů v Plzni. Jedna samice dorazila 23. června z německého Cottbusu, dvě další o den později ze Zoo Brno (tříletá a dvouletá). Brněnské samice jsou jednobarevné, tmavé, o dost menší německá kolegyně je černobílá. Historicky v Plzni žili jaci například v expozici u dnešního Kiboka, kde dokonce vznikla fotografie publikovaná v Kapesním atlase savců. Poté ve stáji v západní části zoo…