Zvířata

Jak domácí

* jak domácí patří k častým chovancům zoologických zahrad * jak je vzor otužilého a nenáročného sudokopytníka * v Himálajích a Tibetu je chován pro užitek od tahu a nošení břemen, přes využití srsti, maso, mléko; známé je i využití jejich trusu jako palivo či stavební hmota * jaci se vyskytují jak jednobarevní tmaví, tak černobílí i celí bílí * dopsělí býci dosahují mohutnějího vzrůstu a hmotnosti, než samice Velký comeback hlásí jaci domácí. Po zhruba dvacetitelé přestávce se v roce 2020 vrátil druh sudokopytníka, jehož předchozí plzeňský chov trval od 50. let do přelomu tisíciletí, začal tedy …

Jelen timorský

Synonymem pro tento druh je název sambar ostrovní nebo hřivnatý. Zoo Plzeň jej chová jako první v ČR od roku 2001 a v roce 2002 odchovala prvního koloucha. Druhé mládě potom až v roce 2010, třetí v roce 2011. Od nastěhování do pavilonu nosorožců počet mláďat vzrostl a odchovy se daří již ve druhé generaci. Nyní jej chová 9 evropských zoo.Kromě adopce můžeš jeleny timorské podpořit i nákupem dárkového symbolického poukazu na e-shopu zoo:

Jeřáb královský

Nazývá se i jeřáb korunkatý, podobný a příbuzný mu je jeřáb paví. V plzeňské zoo byl chován již v 60. letech. V nedávné době se zde vícekrát vylíhla mláďata. Jde o africký druh. Jeřábi jsou celosvětově velmi ohrožení. Jeřábi patří do příbuzenstva lysek, chřástalů nebo slípky zelenonohé v rámci řádu krátkokřídlí ptáci. Jediným druhem jeřába z české přírody je jeřáb popelavý. Další chované druhy jeřábů v Zoo Plzeň: jeřáb Antigonin jeřáb bělošíjí jeřáb panenský (aktuálně nechován) jeřáb kanadský (aktuálně nechován) jeřáb mandžuský

Ježura novoguinejská

Tento poddruh ježury australské (Tachyglossus aculeatus lawesii) je v Plzni chován od roku 2012. Pro náročnost chovu žijí ježury trvale v zázemí zoo. První mládě přišlo na svět v roce 2016, ale nebylo odchováno o dospělosti. Mládě z roku 2019 je prvoodchovem ježury v historii českých a slovenských zoologických zahrad. V roce 2021 byl úspěšný odchov zopakován! Ježury, paježury a ptakopysk představují jediné tzv. ptakořitné, vejcorodé savce na Zeměkouli. Jsou endemiti autsralské zoogeografické oblasti.

Kagu chocholatý

Kagu chocholatý je nelétavý endemit z Nové Kaledonie.Je zajímavý svou izolovaností a starobylostí. Vzhledem připomíná volavku, patří ale do řádu krátkokřídlí a nemá žádné blízké příbuzné, jen jihoamerické slunatce. Žije v párech, při hnízdění jim může pomáhat další jedinec (odrostlé mládě). Dosahuje hmotnosti kolem 1 kg. Živí se drobnými živočichy. Je to ohrožený druh, žije jich posledních několik stovek. Jejich populaci velmi ublížila vysazenázvířata jako kočky, krysy a psi, kteří je aktivně loví a vyrušují. V Evropě je chová pouze 6 zoo, koncem roku 2018 získala Zoo Plzeň 2 samce z Vogelparku Walsrode v Německu. Zároveň dorazili dva samci do pražské zoo.…

Kaloň egyptský

Letouny začala plzeňská zoo chovat roku 1998. Jedním z prvních byl kaloň egyptský. Po dva roky létalo celé hejno volně návštěvnickou chodbou Tropického pavilonu. Aby si návštěvníci udělali představu, koho uvnitř potkají, instalovali jsme cedulko „pozor, netopýři“. Na rozdíl od těchto savců však kaloni nemají echolokaci (tj. „radar“), jsou plodožraví a milují např. nektar. Vzhled jejich obličeje odráží německý a anglický název Flying Fox nebo Flughund (létající pes či liška). Kaloň egyptský žije v tisícihlavých koloniích v jeskyních a jejich okolí, aktivní je především v noci. Nejprve byl objeven v pyramidách. Areál jeho rozšíření zahrnuje Afriku, Arábii a …

Kapybara

Největší hlodavec světa se v Plzni poprvé objevil v roce 1997, stejně jako například tučňáci, mary, komodští varani či zubři. V historii chovu se opakovaně rozmnožil. V posledních letech žije ve výběhu americké pampy s lamami a nandu pampovými. K rozmnožování potřebují bazén. Kapybara je známá pod starým českým názvem plavoun, indiánské označení zní Pán trávy. Tvar jejího těla, zejména hlavy, je podobný hrochům, jejichž ekologickou niku v Americe obsadila.Kolekce hlodavců v Plzni je rozsáhlá a pestrá. Žijí zde různé veverky, plši, pískomilové, myši, krysy, nutrie, kururo, dikobrazi, osináci, tarbíci, noháči, gundi, svišti atp. &…

Kivi hnědý

Druhou tuzemskou zoo po zlínské, která chová kivi, se v roce 2022 stala Zoo Plzeň. Podrobnosti v sekci přírůstky.

Kladivouš africký

Africký brodivý pták známý dlouhé roky i pod názvem kladivouš takatra. Proslul svými obrovskými hnízdy, která mají až 2 m v průměru. Jméno kladivouš získal podle typického tvaru své hlavy a je tak nazýván i v jiných jazycích.

Klokan rudokrký

* klokan rudokrký je nejznámějším vačnatcem světa a jedním z nejčastěji chovaných zvířat v zoo a liském chovu vůbec * klokan rudokrký byl člověkem rozšířen a vypuštěn na mnoho míst na světě, na ostrovech i pevnině; původní je pouze v Austrálii a na Tasmánii * málo vyvinuté, drobné mládě dokončuje svůj vývoj ve vaku matky; v tu chíli již může být samice znovu oplodněná a naopak starší mládě, které již samostatně žije "venku" , je stále v péči samice * kromě klasických druhů klokanů žijí i skalní a stromové druhy s jinou tělesnou stavbou * mezinárodní název kangaroo může být civilizačním a …

Klokan uru

Menší druh klokana z lesů Nové Guinee. V zoo chovaný velmi ojediněle, nyní pouze v 11 institucí v Evropě. V Plzeňské zoo se množí. Velkou kuriozitou je jeho chov již na přelomu 70./80. let 20. století, kdy zde byl pod poněkud zavádějícím českým jménem klokan stepní (v zoo v původním pavilonu šelem a později v africkém výběhu), a kdy se rovněž opakovaně množil.

Klokan velký

Tento druh klokana je v ČR chován úplně poprvé a sice od roku 2016. V plzeňské zoo nyní žije smíšená skupina klokanů rudých, obrovských, velkých a spolu s nimi ve velkém australském výběhu je i vzácně chovaný klokan bažinný.

Kobra královská

* hned tři druhy kober obývaly na úvod expozici Království jedu, otevřenou v roce 2015. Později zůstala v kolekci kobra královská a kobra siamská. * kobra královská je nejdelší jedovatý had světa s rekordní délkou až 5,7 m * kobra královská má zajímavou potravní specializaci - malé druhy jiných hadů * kobry mají velkou variabilitu, do základního rodu Naja patří i velmi známá kobra indická, neboli brejlovec (tuto plachetku a kresbu zdaleka nemají všechny druhy kober) * známé jsou i tzv. plivající kobry, které svůj jed plivou při obraně směrem na oči predátora * pozor na občasnou slovní významovou záměnu kobra královská…

Kočka palawanská

Tento vzácně chovaný endemický poddruh kočky bengálské z Filipín je chován v plzeňské zoo od roku 2014. Z pěti evropských zoo, kde se pomalu začínají šířit, jsou hned 3 v ČR. V průběhu chovu byly v Plzni kočky umístěny jak v expozici Talarak v Tropickém pavilonu, tak ve veřejně nepřístupném chovatelském zázemí.

Kočkodan Brazzův

V souvislosti s rekonstrukcí pavilonu gueréz byl v roce 2023 chov kočkodanů ukončen. Rok 1981 přinesl plzeňské zoo díky tehdejšímu osamostatnění i nové impulzy v podobě zahájení chovu mnoha druhů zvířat. Byl to například i tygr indický či navrátivší se medvěd hnědý, kde samec Pišta žije dodnes. Mezi jinými stojí za povšimnutí již 30 let od přivezení prvního makaka lvího a páru kočkodanů Brazzových. Kočkodani jsou od té doby chováni nepřetržitě, makakové s malou přestávkou na přelomu let 1993 a 1994. Zatímco makakové se odstěhovali z tropického pavilonu jako poslední středně velcí primáti až v roce 2010 do…