březen–říjen: 8.00–19.00 (pokladna do 18:00)
listopad–únor: 9.00–17.00 (pokl. do 16:30)
Otevřeno 365 dní v roce včetně svátků, Vánoc a Nového roku! (DinoPark otevřen pouze od dubna do října). Více zde.
Najdete nás zde.
Od roku 2018 chovala plzeňská zoo poprvé zástupce kolibříků. Naleznete je v pavilonu nosorožců indických. Tito obratní letci se živí zejména nektarem.Úhynem posledního jedince koncem března 2022 byl chov v Plzni přerušen.
Chovný pár těchto afrických nočních poloopic se tradičně dobře množí v pavilonu Tajemný svět africké noci. Je zde chována i drobnější komba senegalská. Zatímco první dělají společnost noháči jihoafričtí, druhá žije s osináky ze skupiny dikobrazů. Známé je anglické označení pro kombu – bushbaby.
Tento druh je v Plzni chován od roku 2009 v souvislosti s novou voliérou kondorů.Voliéru nyní v létě obývají kromě kondorů královských také kondoři havranovití, krocanovití, pižmovky, čáje, čačalaky, aguti a ary vojenské.První 4 kondoři krocaní přijeli z Kuby v polovině 60. let (do ČSSR jich tehdy přijelo 12); pár z nich sestavený měl v roce 1988 jediné mládě, které bylo odchováno uměle. Kondor velký (andský) – Kendy alias Štípák, později předaný k sokolnickým ukázkám na hrad Rabí.
Ve voliéře amerických ptáků žijí 2 druhy kondorů spolu s dalšími ptáky (pižmovky, ary vojenské). V 80. letech dosáhla plzeňská zoo u tohoto druhu unikátního umělého odchovu. V souvislosti se získáním kondorů menších byl v letech 2023 a 2024 chov kondorů krocanních a havranovitých ukončen.
Jedovatá ještěrka žijící ve dvou poddruzích na hranicích Mexika a USA. Chována v několika českých zoo, úspěchy s odchovem má zoo v Jihlavě. Chov není problematický. Mezi jejich oblíbenou potravu patří vejce. Od roku 1964 do počátku 70.let chovala zoo Plzeň několik exemplářů obou druhů korovců. Korovec jedovatý se vrátil v roce 2004. Nejprve žil v sukulentním skleníku, nyní souběžně v pavilonu Sonorská poušť. Tam je později v roce 2016 doplnili i korovci mexičtí.Úspěšný prvoodchov jednoho mláděte pochází z roku 2023!
V roce 2019 zaznamenala plzeňská zoo, jako druhá v ČR, odchov osmi mláďat tohoto vzácného jedovatého ještěra. V roce 2024 došlo k úspěšnému zopakování. Tito korovci jspou vystaveni v expozici Sonora, příbuzní korovci jedovatí ve Světě sucha (dříve skukulentní skleník).
Kosmani běločelí a kosmani stříbřití tvoří po roce 2020 jedny z největších rodinných tlup drápkatých opic v Amazonském pavilonu plzeňské zoo. Drápkaté opice stále hledají své nové kmotry, nepřidáte se?
Ohrožené plemeno kozy domácí ze Sicílie je v Plzni chováno a úspěšně množeno od otevřené statku Lüftnerka v letech 2001/2002. Jeho přežití je závislé na zoologických zahradách a záchranných chovech. První pár byl známý jako Hurvínek a Mánička. Koza girgentánská je podobná divokému asijskému druhu koza šrouborohá. V Plzni žijí i další plemena, dlouhá desetiletí to byla africká černá koza kamerunská.
Po letech je v zoo ke spatření zase veliký had. Z ostravské zoo totiž v roce 2011 přicestovala samička krajty mřížkované, která je zástupkyní nejdelšího druhu hada světa. Rekordní délka dosahuje 9 ¾ m. Tato hadí krasavice byla tehdy osmnáctiletá, měří 505 cm. Odhadovaná hmotnost je 50 kg. Cca před 25 lety žila v plzeňské zoo dokonce pětiapůlmetrová krajta tohoto druhu. . Krajta mřížkovaná se v plzeňské zoo poprvé objevila asi před 45 lety, jedna samička zde žila 26 let. Podle dochovaných údajů došlo v Plzni v roce1977 i k rozmnožení.Krajta je k vidění v tropickém pavilonu „Z“, vedle šimpanzů, naproti želvám obrovským. Samec, pojmenovaný v …
Tělo dospělého samce dosahuje délky kolem 1,5 m, občas může přesáhnout i hranici 1,7 m. Samice jsou menší. Nápadné je jeho vystouplé čelo, podle kterého získal i český název. V důsledku své malé velikosti má silně obrněný krk, záda i ocas, jako důsledek zvýšené obrany před predátory. I když v přírodě je to poměrně plachý a samotářský druh, který vyhledává opačné pohlaví pouze v době páření, lze jej v lidské péči chovat v páru či ve skupině s více samicemi. Od roku 2001 do roku 2016 se v Akva Tera odchovalo 123 krokodýlků. Chovný pár žije v neexpozičním nepřístupném zázemí, návštěvníci uvidí jen…
* krokodýli představují samostatný řád v rámci třídy plazi (další jsou želvy, šupinatí a haterie) * krokodýli obývají Afriku, Asii, Austrálii a Ameriku * je popsáno 27 druhů, včetně kajmanů, aligátorů, gaviála ganžského a tomistomy * věcně (systematicky) není správné nazývat krokodýly obojživelníky ani ještěry, je kolem nich šířeno i další množství mýtů, pověr, polopravdivých tvrzení * kolekce v plzeňské zoo byla vždy zajímavá, dlouhé roky zde byl nejvzácnějším druhem celé zoo aligátor čínský Plzeňská zoo má v chovu krokodýlů dlouho tradici od 60. let 20. století. Dosud rozmnožila 3 druhy, kajman žakaré z roku 1980 byl dokonce první ze všech…
Tento zajímavý madagaskarský endemický hlodavec je chován v pavilonu z roku 2007 v sousedství lemurů a dalších druhů tohoto ostrova.
Další plzeňský kuandu přišel na svět 16.4.2017. Mezi roztomilé přírůstky jara 2017 v zoo Plzeň patří již šesté mládě jihoamerických stromových dikobrazů kuandu. Bydlí se v Amazonském pavilonu Z ve společné jihoamerické expozici s nočními opicemi mirikinami a pásovci štětinatými. Pavilon byl postaven díky dotaci ROP v rámci projektu Stopy člověka v přírodě. Chov se v Plzni daří a potomci chovného páru postupně obohacují dalších zoo. Podle webu zootierliste.de je nyní chová 14 evropských zoo. Kuandu je lesní, býložravý, převážně samotářský živočich. Jeho starší české označení zní bodlinatec chápavý. Má totiž ovíjivý ocas. Ve dne spíše odpočívá, v noci…
Od 30.7.2009 chováme tři ze Zoo Bojnice deponované samice Bomu, Madeiru a Boteti (*26,2,05 *27.2.07 * 1.9.07 v Zoo Bojnice). Boteti je dcerou Bomy. Dne 31.4. 2011 jsme z Krefeldu k samicím přivezli mladého samce Mjombu (*23.9.09 v Zoo Krefeld). Stádo se chová klidně a užívá společný výběh s žirafami a buvolci běločelými. Stádo se začalo množit, v květnu 2015 jsme roční samici Monu z německého Osnabrücku, v roce 2016 uhynul Mjomba a nahradil jej nový samec.Mohutná africká antilopa obývající savany. Je u ní výrazná pohlavní dvojtvárnost, samicím chybí rohy. Je poměrně plachá a žije skrytým způsobem života. V Evropě je…
Kukačky guira obývají otevřená a polootevřená stanoviště i zemědělské plochy, Příměstské parky a zahrady. Jsou velice společenské. Nejčastěji se vyskytují v korunách stromů, ale možné je také spatřit na zemi, obvykle v hejnu o 6 - 20 jedincích, někdy také ve společnosti kukaček, jejichž chování je velmi podobné. živí se velkými členovci, žábami, malými ptáky a malými savci. Ozývají se nezaměnitelným voláním připomínajícím táhlý hvizd píšťalky a naříkání. Samička snáší 5 - 7 tmavě zelených vajec. V rámci jihoamerických expozic obývá voliéru s tinamami a dalšími ptáky.
Zoologická a botanická zahrada (Zoo):
Zoo + DinoPark (pouze duben–říjen):
Podrobné vstupné a slevy zde.