Asijská zahrada se nachází v horní části areálu. Je spíše odpočinkovou, relaxační a meditační zónou expozičního celku. Je stále ve vývoji a v budoucnu jí čekají ještě další tvůrčí etapy vedoucí k obohacení. Celá asijská zahrada je složena z několika částí. Jednu tvoří netradiční kamenná Japonská zahrada Šówa-en (Showa-en) tvořená japonskými odborníky, největší část tvoří zoobotanické expozice se zástupci ptačí říše doplněné drobnými savci žijících v asijských lesích. Poslední díl připadá na ostrovní druhy rostlin, doplněné o ptačí expozice. V současnosti jsou zde také dočasně umístěni ptačí zástupci australské oblasti z důvodu rekonstrukce chovatelského zázemí.

Šówa-en

Jako první vznikla japonská zahrada Šówa-en, která byla vybudována po více než dvouletých přípravách. Hlavní zásluhu na vzniku zahrady má pan Eišin Harada, předseda Japonské zahradní asociace, umělec a filosof, který projekt vytvořil, v Japonsku ho pak v předběžné podobě sestavil a v Plzni pak spolu se svými zahradníky zrealizoval do současné podoby. Šówa-en je pojata jako převážně kamenná zahrada. Rostliny jsou pouze doprovodným prvkem celé kompozice. Zahrada vytvořená u mohutného dubu není rozsahem velká, její výměra je asi 150 m², je však plná nejrůznějších symbolů navozujících japonské tradice a filozofii i vazbu na Plzeň. Hlavním motivem zahrady jsou tři velké kameny, vyjadřující tři podoby budhy Amidy, který chrání lidi od zla. Kamenný symbol tří budhů je zároveň vyjádřením míru a připomíná tzv. Atomový dóm v Hirošimě. Tato památka na výbuch atomové bomby je pozůstatkem unikátní stavby Průmyslového a obchodního paláce, budovy, kterou projektoval český architekt Jan Letzel a která jediná zůstala po výbuchu v Hirošimě stát. Dalšími motivy zahrady jsou tři pěšiny – bílá, červená a modrá. Bílá pěšina je cestou vedoucí do ráje. Červená pěšina vyjadřuje utrpení současného života. Modrá pěšina je symbolem moře. Kameny kolem pěšin jsou připomínkou kopců kolem Plzně. Znázorněn je i přístav, který je symbolem setkávání lidí, a želva symbolizující dlouhý život. Velmi významným prvkem zahrady je motiv jeřába letícího k atomovému dómu a zvěstujícího mír. Starý dub je symbolem ochránce města. V zahradě je umístěna i vzácná, více než tři sta let stará kamenná lucerna ozařující tento malý kousek světa. Z japonského obřadu vůní jsou použity kamenné tvary, mající vztah k Příběhu prince Genji napsanému před dvanácti sty lety. Jediné, co v této zahradě stále chybí je přítomnost vody.

Botanicko–zoologické expozice

Asijská zahrada leží na území původní botanické zahrady na ploše asi 2 ha, nově byla rozšířena až na území dnešního DinoParku. Vznikala postupně od roku 2004. Její zatím poslední fáze byla dokončena v roce 2010 stavbou dvou jezírek na místě bývalého rozária. Ve výsadbách převažují pěnišníky (Rhododendron), cypřišky (Chamaecyparis), javory (Acer), zimostrázy (Buxus), tavolníky (Spiraea), hortenzie (Hydrangea) a bambusy. Podrost tvoří funkie (Hosta), čechravy (Astilbe) a bergénie (Bergenia), které svou pestrou paletou barev listů a květů oživí i stinná místa pod vysokými stromy. Výslunná místa kolem jezírek zdobí asijské kosatce (Iris), denivky (Hemerocallis), rdesna (Polygonum, Aconogonum), prvosenky (Primula), rozchodníky (Sedum) a řada dalších. Nechybí ani pro Japonsko posvátný strom pajehličník přeslenitý (Sciadopitys verticillata) či čínská živoucí fosílie jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), jehož podoba se za posledních 100 miliónů let prakticky nezměnila. Propojením se zoologickou částí, kterou představuje soustava devíti šestibokých domků s přilehlými voliérami a zasíťované expozice s rybníkem, vznikl ucelený unikátní biotop s vyslanci jednotlivých asijských druhů zvířat. Jedinečnost expozice spočívá v tom, že na tak malém území mohou hosté při svých toulkách potkat spoustu obyvatelů vybraných oblastí, často endemických druhů, ale především, málo kdy chovaných v jiných zoologických zahradách. Vybrané biotopy zahrnují regiony jako jsou Východní Čína (např. bažant sečuánský (Phasianus colchicus strauchi), Sumatra (např. bažant Salvadorův (Lophura inornata), sojkovec dvoubarvý (Garrulax bicolor), Vietnam (např. bažant vietnamský (Lophura hatinhensis), sojkovec modrotemenný (Garrulax courtoisi), hraboš levanský (Microtus guentheri). Dočasně také mnoho zástupců z oblasti Malých Sund (např. panenka molucká (Lonchura m. molucca), čejka laločnatá (Vanellus miles), Sulawesi (kachna proužkovaná (Anas superciliosa rogersi), holub černobílý (Ducula luctuosa) a Austrálie (např. labuť černá (Cygnus atratus), ibis australský (Threskiornis molucca). Koncem roku 2018 obohatily zdejší expozici novokaledonští ptáci. Endemický kagu (Rhynochetos jubatus), v přírodě ohrožený papoušek chocholatý (Eunymphicus cornutus) a nektarožravý lori novokaledonský (Trichoglossus haematodus deplanchii). V chladných měsících roku zimují některé choulostivé druhy v neveřejných zimovištích.

Jedinečnost této kolekce podtrhuje unikátní čistokrevná sbírka bažantů druhu Phasianus colchicus. Jen plzeňská zoo chová okolo dvanácti poddruhů toho druhu a dalších jedenáct dalších druhů bažantů. Mnoho z nich je v přírodě na pokraji vyhynutí (např. bažant Edwardsův (Lophura edwardsi), či bažant vietnamský (Lophura hatinhensis). Taková pestrost rodu není k vidění v žádné jiné zoologické zahradě na světě. Tímto náročným chovem se výrazně podílí na záchraně ohrožených druhů, neboť odchovy nabízí zájemcům z řad zoologických zahrad, ale také stejně uvědomělým soukromých chovatelům. Udržení čisté linie v chovu je však zásadní podmínkou.

Ostrovní asijská expozice

Na území dnešního Dinoparku se nachází unikátní ostrovní botanická expozice představující křehkost, zranitelnost a ohrožení ostrovních druhů. Často se jedná o druhy endemické. Je opět doplněna soustavou deseti šestibokých pavilonků s přiléhajícími voliérami a zasíťovanými expozicemi s především ptačími obyvateli. Rostou zde rostliny z nejsevernějšího ostrova Japonska, z ostrova Hokkaido (např. jedle  Abies sachalinensis), z největšího ostrova Koreje Jeju-do (např. jedle korejská, endemický bambus Sasa quelpaertensis), z ostrova Ulleung-do (např. javor Acer okomotoanum), z ostrova Taiwan (např. pěnišník Rhododendron nakaharai), z ostrova Sachalin (např. jedle sachalinská Abies sachalinensis), z Kurilských ostrovů (např. bříza Betula ermanii). Zahrnuje také biotopy bájné Kolchidy, která se rozkládala na břehu Černého moře, v oblasti dnešního sv. Turecka a západní části Gruzie (např. cesmína Ilex colchica) nebo Hyrkánských lesů na severu Íránu (např. dub Quercus castaneifolia). Zvířata expozice doplňují, ale přesně nekopírují výskyt v uvedených oblastí. K vidění jsou ptáci Dálného Východu (např. jeřáb mandžuský  (Grus japonensis), Kolchidy (např. bažant kolchidský  (Phasianus c. colchicus), straka iberská  (Cyanopica cyanus cooki), Turkmenistánu (např. bažant turkménský  (Phasianus colchicus zarudnyi), Maroka (např. skřivan ouškatý  (Eremophila alpestris brandti), Persie (např. bažant perský  (Phasianus colchicus persicus), pestruška písečná  (Lagurus lagurus), Taiwanu (např. bažant mikado  (Syrmaticus mikado), Koreje (např. bažant korejský (Phasianus colchicus karpowi), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes). Plazy zde zastupuje užovka tchajwanská  (Orthriophis taeniurus friesi). Z důvodu rekonstrukce chovatelského zázemí zde byli dočasně přesunuti také zástupci Austrálie (např. papoušek žlutokřídlý (Psephotellus dissimilis) a Karibiku (např. trupiál monserratský (Icterus oberi) a další druhy.

Pavilon Zlaté rybky

V roce 2020 vyrostla na místě bývalého zahradního domku rodiny Kodetů nová expozice, jejichž dominantou je Pavilon Zlaté rybky   v čínském stylu. Kolem bezbariérové cesty spojující obě patra zahrady jsou vysázeny mnohé symbolické rostliny čínské zahradní kultury. Ve spodním patře budovy jsou v teráriu představujícím jihočínský potok vystaveni ohrožení starobylí krokodýlovci čínští (Shinisaurus crocodilurus) a několik druhů tamních ryb. V horním patře jsou hlavním tématem závojnatky, domácí mazlíčci Číňanů, v originálních porcelánových nádobách.