Středoasijské stepi zaujímají značné plochy v Kazachstánu a sahají až do Mongolska. Zdejší klima je extrémně kontinentální a období vegetačního klidu zde panuje od září až do května. V zimě sněhová pokrývka může chybět a tak je půda na jaře suchá a k vegetačnímu rozvoji dochází až v pozdním létě.

Plzeňskou Mongolskou step tvoří rozlehlé travnaté členité výběhy s dominantní stavbou ve tvaru charakteristické mongolské jurty. Jsou to stáje pro obyvatele těchto plání, velbloudy dvouhrbé (Camelus ferus bactrianus)  a asijské osly kulany (Equus hemionus kulan), nejvzácnější ze čtyř dosud žijících (onager, džigetaj, khur) poddruhů osla divokého, pátý již byl vyhuben (ašdari). V přírodě kulanů přežívá posledních cca 2000 jedinců v rezervacích v Turkmenistánu. Kvůli posílení populace byli repatriováni v Kazachstánu, kde byli vyhubeni už v roce 1930. Navráceni byli také do Uzbekistánu. Kulani doplácejí na ztrátu přirozeného prostředí kvůli přeměně na zemědělské plochy, střetům se zemědělci a kvůli ilegálnímu lovu zvířat pro maso. Neobstávají v konkurenci s domácími a hospodářskými zvířaty.

Kriticky ohroženým druhem je velbloud dvouhrbý, nazývaný též drabař. Populace v Číně se pohybuje okolo 600 jedinců.  V rezervaci Arjin Shan Lop Nur Nature Sanctuary je pravidelně okolo 20 zvířat zabíjeno kvůli masu. Ekonomický tlak kvůli využívání sousedící oblasti s parkem k pastvě domácích velbloudů se projevuje negativně, poněvadž v místech kde se tato zvířata potkávají dochází k hybridizaci. Dochází také k soubojům o potravu a vodu. V Mongolsku žije jen kolem 350 jedinců. Mongolští vědci pracující v Great Gobi Reserve A potvrzují, že každoročně je na hranicích Mongolska s Čínou uloveno okolo 25 - 30 velbloudů pro obživu místních obyvatel. Dalším rizikem je rozsáhlá redukce oáz kvůli suchu. Úbytek zvířat také souvisí se zvýšenou aktivitou místní populace divokých vlků. V neposlední řadě je pro velbloudy dvouhrbé nebezpečné křížení s domestikovanými velbloudy. Tato alarmující čísla ještě podtrhuje skutečnost, že v lidské péči žije v ČÍně a v Mongolsku  pouhých patnáct jedinců! Je tedy nutné se co nejrychleji o tuto divokou populaci postarat.

 Rostlinná společenstva rostoucí kolem expozic dotvářejí věrný přírodní stepní obraz. Ve stepi převažují trsnaté trávy jako kostřavy, smělky a zejména mnoho druhů kavylů, které svými mělkými kořeny upevňují půdu. Velmi krásný je jarní aspekt, kdy se celá step rozzáří pod záplavou květů různých druhů cibulovin (tulipány, krokusy, česneky, modřence...).