Pojmenování Lüftnerka patří komplexu historických zemědělských budov původně viničného statku. Pozemky i budovy kupují 17. 1. 1841 sládek Josef Lüftner a jeho žena Rosálie. V Plzni vlastnili ještě dům se sladovnou v dnešní Roosveltově ulici. I zde chtěli zřídit pivovar a sladovnu, o čemž svědčí zdejší hluboké sklepy. Bohužel jejich záměr tenkrát neschválilo právovárečné měšťanstvo. A tak sem přenesli lihovar a pálili zde pálenku. Pozdějším vlastníkem byla spřízněná rodina Klotzova, což bylo v Plzni rovněž velmi známé jméno. Ve 20. století plnila Lüftnerka krátce roli školního statku. Po otevření zoo na Lochotíně v roce 1963 zde byly různé sklady, ale nebyly prostředky ani na generální opravu, ani na již schválenou demolici.
Od roku 2001 je statek opět funkční, nyní je rozdělen na dvě části. V severní části se nachází vlastní statek. Horní budova je členěna na tři části – vlastní stáje, výstavní síň a půdní expozice. S rekonstrukcí stáje se začalo v roce 1999 a s částečnými opravami spodní budovy v roce 2001. Ve stájích jsou boxy pro koně, ustájení pro skot a kozy s řadou nářadí a nástrojů, požívaných v minulosti k chovu a získávání produktů z domácích zvířat. Půdní prostor sloužil až do roku 2018 k chovu sov (výr velký a sova pálená) a jako sklad slámy a sena. Vystaveny zde byly také exponáty strojů a nářadí používaného na statku. V roce 2018 byly půdní prostory věnovány dětem. Celá půda byla přestavěna v dětské hřiště, které v této části zahrady výrazně chybělo. Vlevo od vstupu do výstavních prostor je ukázka vinného sklípku. V západní části statku se nachází vzdálenější výběh pro skot, ale také expozice včel.

Rekonstrukce spodní budovy byla dokončena v roce 2005 a o rok později se zde otevírá i dobová hospoda a Zooškola. Jižní část tvoří budova postavená do tvaru písmene U. Zde je nezbytné zázemí pro přípravu krmení, dále sklepy a sklady pro ukládání úrody, kovárna, truhlárna i část kontaktní - hladící koutek. Velice důležitou součástí je Expozice bydlení na počátku 20. století.
V horní budově statku jsou stáje pro koně plemene českomoravský belgický kůň, krávy plemene česká červinka a plemena kozy domácí. Venkovní prostory kolem statku byly využity k vybudování výběhů pro domácí zvířata a byly doplněny drobnými stavbami pro prasata, králíky, nutrie, slepice, husy, holuby, kachny a ovce. Volně se po statku pohybuje jen hlídací pes a kočky domácí.
Skupiny strojů v areálu statku jsou uspořádány tematicky a podle účelu. Jsou to stroje na zpracování půdy, na setí a sklizeň, včetně posklizňové úpravy. Kromě těchto skupin strojů je zde vidět celá řada dalších strojů, nářadí a náčiní používaných v minulosti. Jsou to například různé vozy, vozíky, voznice apod.

Kousek skotské Vysočiny na českém statku (EN)

Skotsko, nejsevernější ze čtyř částí Spojeného Království, rozkládající se na jedné třetině ostrova. Mimo pevninu se Skotsko rozkládá na více než 790 ostrovech, z nichž největší jsou Orkneje, Shetlandy a Hebridy. Skotsko je domovem několika nejstarších plemen domácích zvířat, která se zachovala dodnes. Nejstarším plemenem je soayská ovce, která je prehistorického původu, nebo gallowayský skot známý již z 8.–12. století. Nejmladším plemenem je skotská klapouchá kočka oficiálně registrována v roce 1961. Některá plemena, např. shetlandský pony nebo border kolie se chovají po celém světe, jiné plemena jako např. shetlandská husa nebo skotská krátkonožka se chovají pouze vzácně i ve Skotsku.
Ovce z ostrova North Ronaldsay je výjimečné plemeno ovce, které se živí především mořskými chaluhami. Mnoho psů má původ ve Skotsku, nejméně 5 plemen je z ostrova Skye. Relativní izolace mnohých skotských ostrovů napomohla vzniku mnohých plemen. Tři skotská plemena chováme na statku také. V západní části za Osadou z doby železné žijí skotské krátkonohé slepice  (krátkonožky) a ovce Border Leicester. Jeden z výběhů východně pak pod expozicí Česká řeka obydlely ovce Soay.

V okolí statku je možné vidět okrasnou i bylinkovou zahrádku, starobylé odrůdy ovocných stromů i políčka s ukázkou zemědělských plodin. V roce 2017 došlo na statku k proměně. Záměrem bylo nahradit cizokrajná plemena i rostliny za naše národní, a tak došlo postupně k podpoře snaze chovat i pěstovat naše národní plemena a kultivary rostlin vyšlechtěné našimi předky či kolegy. Kolekce okrasných pelargonií, jiřinek, kosatců, růží či např. jahodníků návštěvníky statku o této snaze snad přesvědčí.

V posledních letech se stala Lüftnerka doslova druhým srdcem zoo s řadou akcí. Novou expozicí je v roce 2020 otevřené Strašidelné sklepení. Do původně nevyužité chodby se upelešila slovanská strašidla, která historicky  patřila ke koloritu života našich předků. Doplní především tematické akce od příchodu jara, kterému vévodí východoslovanská bohyně Mokoš, forma Matky Země či mytická Polednice, která vždy v poledne obcházela pole, trestala ty, kdo na nich v tuto dobu pracovali a unášela děti  až po předvánoční potulky dobrotivého Mikuláš, kterého obvykle doprovází hrozitánský čert.