Zvířata

Panda červená

Pandu červenou začala plzeňská zoo chovat v souvislosti s africko-asijskými expozicemi, dotačně podpořenými EU v roce 2010. Výběh se třemi vzrostlými duby leží mezi voliérami irbisů, výběhem velbloudů a nosorožců. Sameček Chigo z Vídně zde žil v letech 2010-2017, samička Czene dorazila z Nizozemí v roce 2014. V roce 2019 se proslavil samec Nepál letním útěkem do lesa směrem k Radčicím.Panda červená je nyní řazena do samostatné čeledi, její jmenovkyně panda velká patří mezi medvědy.Pandu červenou můžeš podpořit i nákupem dárkového poukazu na e-shopu zoo:

Pásovec štětinatý

V roce 2002 po cca 35 letech obnovila plzeňská zoo chov pásovců, konkrétně druhem pásovec štětinatý. K prvnímu samečkovi (příchod 2002), byla získána samice z Berlína (2004). Dospělé pásovce pokřtil Martin Dejdar na Esmeraldu a Josého Armanda. Mládě narozené 18.8. 2005 obdrželo jméno Pedro; v roce 2011 byla odchována samice. V září (21.9.) 2016 se narodilo celkem 3. odchovávané mládě v Plzni. V ČR je rozmnožili v roce 2016 2 další instituce. Mládě bylo pokřtěno jménem Cyril. V 60. letech chovala plzeňská zoo pásovce devítipásé, v současnosti chová a množí i pásovce kulovitého. Krátce zde byl chován i lenochod dvouprstý ze stejného řádu…

Pekari páskovaný

Nejčastěji chovaný druh pekari žije v Plzni od roku 2000, kdy dorazily 2 páry. V historii chovu se pekari opakovaně rozmnožili. Obývají společný výběh s nosály červenými.

Pelikán bílý

Úplně první pelikán bílý se v plzeňské zoo objevil v roce 1961, tedy ještě v Doudlevcích, další 4 v roce 1965. O rok později přibyli i pelikáni kadeřaví. Chov pelikánů byl počátkem 70.let přerušen. První novodobí pelikáni přijeli v roce 1988. Šlo o druh pelikán bílý (v mnoha jazycích pelikán růžový), který je zde chován dosud. Jejich počet se ustálil na 10 kusů. Jsou chováni na volno v tzv. dolním africkém výběhu se zebrami, pštrosy a antilopami; krmí se rybami i si sami aktivně přilovují. Později přibyl i druh pelikán rudohřbetý, ti v létě volně létají s ibisy a kolpíky ve velké voliéře vodních ptáků. Od podzimu (obvykle…

Pes ušatý

V roce 2010 do naší zoo přibyl pár psů ušatých dovezených z Tanzánie, jde o určený poddruh: Otocyon megalotis virgatus. Psy tohoto východoafrického poddruhu chová plzeňská zoo jako jediná v Evropě, ostatní ch 34 zoo chová jihoafrický poddruh. Vystřídal své starší kolegy neurčeného poddruhu. V roce 2014 slaví premiérová mláďata. Přišla na svět počátkem dubna. Setkat se s nimi můžete ve venkovním výběhu, kde vykukují z mohutných podzemních nor pod balvany, nebo si již hrají na trávě či se sluní. Suché otevřené savany jsou domovem těchto v párech žijících psů. Živí se hlavně termity a jiným hmyzem a drobnými hlodavci, občas i ovocem. Mimo vačnatce mají…

Plameňák chilský

Nejstarší datace přítomnosti plameňáka v zoo v Plzni spadá do října 1965, měli původ v pražské zoo a dále od obchodníka Brinka. Do té doby chovala zahrada spíše ptáky méně náročné na krmení a chov. V roce 1966 jich zde bylo 7. Další byli přivezeni v roce 1970 obchodníkem Sensenem. Šlo o plameňáky chilské a patrně i starosvětské. V roce 1976 přibyl dokonce i plameňák kubánský chycený lidmi v přírodě u Sokolova.První dokonalejší zmínky o chovu plameňáků chilských se datují k roku 1975, kdy se v ZOO Plzeň nacházelo 13 kusů plameňáků. V tomto roce, 1.12. 1975, bylo pořízeno 19 kusů plameňáků, z nichž někteří…

Prase savanové

V Plzni je prase savanové (dříve nazývané bradavičnaté) chováno od roku 2010. Původní pár se opakovaně rozmnožil, nyní zde žije mladá samice ze Zoo Kronberg a čeká na nového partnera.

Promyka bažinná

Velkou raritou afrického pavilonu je od roku 2021 pár největší promyky světa - promyky bažinné. Do českých zoo se vrátily po cca 60 letech. V roce 2022 se poprvé rozmnožily. Od roku 2023 využívají venkovní expozici, kde ve vodním příkopě mohou plavat, jako v přírodě.

Promyka červená

Jde o šelmičku žijící v párech či samotářsky s denní aktivitou. V plzeňské zoo se pravidelně množí. Samec je zbarven pískově, samice a mláďata jsou tmavé. Žijí v pavilonu Tajemný svět africké noci.

Pštros dvouprstý

První plzeňské pštrosíky přivedl na svět chovný pár přirozeně vychovaných rodičů. Byl sestaven pomocí ostravské zoo. Poté už si museli vybudovat sympatie a samička snesla partnerovi do kladiště z písku 9 vajíček. Z nich 5 bylo oplozeno. Samec pečlivě zasedl a zahříval za každého počasí, odbíhal jen na malé chvilky za krmením a protáhnout nohy. Zasedl v průběhu června. Mláďata se vylíhla 11. srpna 2009. Obdržela jména Sylva a Sachr.Dospělý pták dosahuje výšky až 2,5 m a váží až 150 kg. Jeho nejnebezpečnější zbraní jsou nohy, ve kterých má pštros obrovskou sílu. Podle některých údajů dokáže kopnutím přerazit nohu dospělého člověka. Rád se zdržuje ve společnosti…

Puštík bělavý

V dlouhé historii chovala plzeňská zoo tři druhy puštíků rodu Strix. Nejdéle a nejvíce středoevropského puštíka obecného. V 90. letech se přidal mohutný puštík bradatý či vousatý. Naposledy se objevil puštík bělavý, který má několik geografických poddruhů. Po přestávce se vrací právě tento druh v roce 2021 a osídlil voliéru po orlech volavých nedaleko dikobrazů a sibiřského srubu v expozici Sibiř.V historii chovala plzeňské zoo například výry velké, kalouse ušaté, sýčky obecné a další sovy. Od 70. let slavila velké úspěchy v odchovu sovic sněžních, které tento druh dokonce přivedly na dlouhé roky do loga zahrady.

Rybák inka

Expozici tučňáků Humboldtových zdobí a vděčným cílem fotografů se stalo hejno poletujících rybáků inka. Obývají tichomořské pobřeží Jižní Ameriky. Dosahují hmotnosti kolem 200g. V Evropě je chovají zhruba čtyři desítky zoologických zahrad.

Rypoš lysý

Koncem roku 2018 začala plzeňská zoo chovat kolonii eusociálně žijících hlodavců rypošů lysých. Tito podzemní savci vykazují mezi savci řadu unikátních vlastností, včetně života v koloniích s různými kastami a královnou, dlouhověkost či odolnost vůči nádorům. Chovají je asi tři desítky evropských zoo.

Rys kanadský

Plzeňská zoo chová rysy kanadské (a rysy červené) od roku 2006, kdy pro ně vznikly expozice v severoamerické (nearktické) části zoo. Prvoodochv byl dosažen v roce 2010 – 25.4.; byla odchována dvojčata. K původnímu samečkovi Henrimu z ostravské zoo přibyla v roce 2015 nová samička z Brna. Historicky druhá mláďata se narodila 20.5. 2017.

Skunk pruhovaný

Na Kanadském západě v plzeňské Zoo a BZ se v roce 2020 zabydlel pár skunků pruhovaných (Mephitis mephitis). Tyto americké šelmy v sebeobraně vystřikují silně páchnoucí sekret z pachových žláz, které mají pod ocasem. Trefují se s velikou přesností na vzdálenost několika metrů přesně do nepřátelských očí. Zasažené oči pak silně pálí a jsou dlouho citlivé. Bez okamžitého vypláchnutí vodou dochází k silnému zánětu spojivek. Olejovitá tekutina žluté barvy obsahuje chemické sloučeniny síry. Skunčí pach je cítit i na kilometr daleko. Citlivějším lidem může způsobit nevolnost, zvracení a bolesti hlavy. Dlouho trvá než zápach vymizí a ještě po měsíci je…