Zvířata (strana 8)

Skunk pruhovaný

Na Kanadském západě v plzeňské Zoo a BZ se v roce 2020 zabydlel pár skunků pruhovaných (Mephitis mephitis). Tyto americké šelmy v sebeobraně vystřikují silně páchnoucí sekret z pachových žláz, které mají pod ocasem. Trefují se s velikou přesností na vzdálenost několika metrů přesně do nepřátelských očí. Zasažené oči pak silně pálí a jsou dlouho citlivé. Bez okamžitého vypláchnutí vodou dochází k silnému zánětu spojivek. Olejovitá tekutina žluté barvy obsahuje chemické sloučeniny síry. Skunčí pach je cítit i na kilometr daleko. Citlivějším lidem může způsobit nevolnost, zvracení a bolesti hlavy. Dlouho trvá než zápach vymizí a ještě po měsíci je…

Sojkovec dvoubarvý

Po roce 1999 byla v plzeňské zoo sestavena velká kolekce ptáků z řádu pěvci. Naleznete je ve voliérách po celém areálu, kde doplňují hrabavé, měkkozobé, bahňáky a další řády. V Plzni se setkáte s mnoha zástupci špačků, majn, sojkovců, sojek, strnadů, sýkor, timálií, kruhooček, bulbulů, drozdů, ale i ořešníkem, vrabci, snovači či astrildy.Sojkovec dvoubarvý obývá expozici v Asijské zahradě. Je jedním z velmi ohrožených druhů asijských pěvců a vlajkovým druhem ochranářské kampaně EAZA "Silent forrest" pro rok 2018.

Sova šedolící

Tuto blízkou příbuznou sovy pálené naleznete v expozici v Dinoparku. Sova pálená patří mezi nejčastěji adoptovaná zvířata v historii Zoo Plzeň.

Sup bělohlavý

Je tradičním druhem plzeňské zoo od 60. let. Poslední roky chová 2 páry. Dosud nikdy se v Plzni nerozmnožil. Obývá válcovou voliéru z 80. let. Patří mezi dlouhověké druhy ptáků.

Šimpanz učenlivý

* šimpanz učenlivý patří do čeledi lidoopů (spolu s gorilou, bonobem a orangutanem) * šimpanz obývá africké pralesy, při hledání potravy může vyjít i na savanu * šimpanzi žijí v tlupách s pevnou hierarchií; i v lidském chovu by neměl být chován soliterní jedinec * simpanz je všežravý; kromě plodů a rostlinné stravy má na jídelníčku i drobné živočichy (včetně až primátů, jako jsou guerézy) * v lidské péči se dožijí věku i 50 let a délka dožití se neustále prodlužuje * šimpanzi umí používat jednoduché nástroje, vzájemně komunikují * vískání a probírání srsti zvané grooming je sociálním chováním, s…

Štika obecná

Kolekce sladkovodních ryb v čele se sumci, kapry, candáty, pstruhy či štikami je od roku 2008 k nalezení v unikátní expozici Česká řeka u statku Lüftnerka.

Takin čínský

Zoo Plzeň chová tohoto vzácného asijského sudokopytníka poprvé ve své historii od roku 2021, kdy získala pár ze Zoo Wroclaw a Liberec. Další informace naleznete zde a zde.

Tamarín žlutoruký

Chov drápkatých opic začal v plzeňské zoo v roce 2000 tamaríny pinčími a zahrnuje nyní 4 druhy kosmanů (bělovousý, běločelý, zakrslý a stříbřitý) a 3 druhy tamarínů (žlutoruký, bělohubý a sedlový), které se vesměs pravidelně rozmnožují. Zoo již chovala lvíčka zlatého a zlatohlavého. Pro většinu z nich byl v roce 2014 otevřen Amazonský pavilon dotačně podpořený z EU v rámci projektu Stopy člověka v přírodě. Chov je velmi úspěšný a některé druhy se rozmnožují i 2x do roka. Mláďata lze v pavilonu spatřit prakticky stále. Jedná se o jedny z nejpopulárnějších obyvatel zoo. Spolu s nimi žijí pásovci, opice…

Tarbík velký

Z drobných savčích obyvatel plzeňské zoo poutají velkou pozornost zejména dva druhy tarbíků v pavilonu Tajemný svět africké noci. Rovněž i velký zájem adoptivních rodičů. Tarbík je známý svou podobností s drobnými klokany. Lidem připadá roztomilý pro svůj vzhled a čilost. Tento ohrožený druh se v plzeňské zoo množí. Tarbík je hlodavec obývající rozmanitá stanoviště od písčitých polopouští po mořská pobřeží a svahy hor. Hrabe si až 2 m hluboké spirálovité chodby s komůrkou na konci. V nejchladnějších a nejdeštivějších období roku může upadnout do strnulosti podobné zimnímu spánku. Je převážně samotářský, patří mezi hbité obyvatele pouští - vyskočí i do…

Toko rudozobý

Tento malý druh afrického zoborožce se v roce 2021 poněkolikáté vrátil do plzeňské zoo, aby obohatil velkou expozici s damany kapskými v pavilonu žiraf.

Tučňák Humboldtův

Myšlenkou chovat tučňáky se plzeňská zoologická zahrada začala zabývat až v polovině 90. let. Do té doby měly v ČR s těmito zajímavými ptáky úspěšné chovatelské zkušenosti pouze Zoo Praha a Liberec. Později se prakticky ve stejnou dobu přidaly zahrady ve Zlíně, Plzni a Jihlavě (ta je již nechová). Jediným druhem tučňáka ze sedmnácti existujících, který nyní v ČR uvidíte, je jihoamerický tučňák Humboldtův.Chov nakonec začíná v roce 1997 s prvními čtyřmi ptáky ze Zoo Frankfurt nad Mohanem v zajímavé přírodní expozici adaptované účelně a vkusně v okolí bývalé nádrže na ozdobné ryby a vodní želvy v centru zahrady nedaleko tropického…

Tygr ussurijský

druh velké kočkovité šelmy z rodu Panthera v dospělosti žije převážně samotářsky biotopem tygra je les, od tropického pralesa po severskou tajgu, obývá Asii, nikdy neobýval Afriku nejčastější kořistí jsou kopytníci v lidské péči se dožívá i 20 let tygr byl vždy součástí pověstí, ale i pověr a předsudků, kvůli kterým byl pronásledován a loven (pro kožešinu, orgány, ...) bývá u něj popisováno a uznáváno až 9 geografických poddruhů (subspecií) z kontinentu a ostrovů jako vyhubené jsou chápány tygr balijský, tygr jávský a tygr turanský (kaspický) někdy jsou některé podruhy i ztotožňovány a v…

Užovka madagaskarská (leioheterodon)

Od roku 1993 chová plzeňská zoo drobné madagaskarské ještěry a hady v sukulentním skleníku, v roce 2007 se přidal i pavilon Madagaskar. Jedovatá užovka leioheterodon se zde rozmnožila a to i ve druhé generaci, v kolekci je i příbuzný druh (L. geayi). Dorůstá 1,5- 2 m, je jedním z asi 80 druhů madagaskarských hadů. Je mírně jedovatá, není však lidem příliš nebezpečná. Při vyrušení syčí, snaží se roztahovat krk a trochu tak imitovat kobru. Dalšími obyvateli sukulentního skleníku jsou trnorepové, chameleoni, želvy egyptské a mnozí jiní plazi.

Užovka růžkatá

Jedná se o stromový denní druh hada. Pobývá převážně v korunách stromů. Dokáže plachtit, když při skoku z větve na větev zploští tělo a překonává tak kratší vzdálenosti. Jeho zelená, nebo lehce namodralá barva mu dopřává dobré krytí. Typický je pro něj výrůstek na nose. Má zadní jedové zuby. Jeho jed není ještě řádně prozkoumán, ale předpokládá se, že pro člověka by neměl mít vážnější důsledky. Jedinci chovaní v zoo jsou v expozici Království jedu.

Varan Mertensův

V současnosti expoziční druh varana v areálu Tropického pavilonu lochotínské zoo. Další druhy žijí v Akva Tera. Od roku 1964 chovala plzeňská zoo více než 20 druhů varanů, několik z nich rozmnožila. Varany Mertensovy v roce 2016.V expozici Filipíny potkáte varana plodožravého a u WC varana Mitchelova.